Odkud se berou psi?

Od vysoké německé dogy až po drobnou čivavu – my lidé jsme zvyklí mít kolem sebe psy všech tvarů a velikostí. Jsme na to tak zvyklí, že zapomínáme, že lidé psy víceméně stvořili….. A jak se nám to podařilo, to je otázka, která vědcům dodnes vrtá hlavou. Odkud se tedy psi vzali? Pojďme se na to podívat.

Než odpovíme na otázku, „odkud se psi vzali“, podívejme se, co psi jsou

Ačkoli vědci přesně nevědí, jak, kdy a odkud psi přišli, víme, co psi jsou. Jedná se o druh Canis lupus familiaris, příslušníka či poddruh čeledi Canis lupus. Mezi další druhy rodu Canis lupus patří vlci, kojoti a psi dingo a všichni mají společného předka podobného vlkovi.

Tady to začíná být složité. Vědci si nejsou jisti, odkud přesně pochází vlkovitý předek, který vytvořil moderního psa. Obecně panuje shoda, že pochází z Evropy, ale v poslední době se objevily důkazy, které naznačují, že psi mohli pocházet také z Asie. Vědci se však do značné míry shodují na jedné věci: zhruba před 9 000 až 34 000 lety se naši lidští předkové setkali s vlkovitými předky psů a započali tak vztah mezi našimi druhy, který trvá dodnes. Přestože tento vlkovitý předek již dávno vymřel, jeho odkaz žije dál ve psech, které známe dnes.

Vývoj psů

Vědci se stále snaží zjistit, odkud pochází vlkovitý předek našich psů (buď z Evropy, nebo z Asie, nebo z obou), ale nedávná studie ukazuje, že všichni moderní psi mohou pocházet z 23 předků psů. Postupem času se křížením mezi jednotlivými skupinami psi vyvinuli v plemena, která známe dnes.

Magazín Science uvádí: „Kladiny sdružují psy s podobnými znaky: Boxeři, buldoci a bostonští teriéři – všichni chovaní pro sílu – tak spadají do jednoho kladu, zatímco pastevci, jako jsou ovčáci, corgiové a kolie, spadají do druhého a lovci, jako jsou retrívři, španělé a setři, do třetího.“ Později článek dodává: „Údaje o tom, jak některá plemena pomohla vytvořit jiná, protože sdílejí DNA s více klady.“

Na závěr podle časopisu Science Magazine: „Seskupení různých plemen, která sdílejí určitá povolání, naznačuje, že dávní chovatelé pravděpodobně chovali psy pro konkrétní účely a vybírali si do péče ty, kteří byli nejlepší v hlídání nebo pasení. V posledních 200 letech pak lidé tyto větší skupiny rozdělili na plemena“.

Jaká plemena byli starověcí psi?“

Jaká tedy byla první psí plemena? Podle článku na serveru Dogster Extinct, Primitive or Ancient se výzkumy různí: Která jsou nejstarší plemena psů? Obecně panuje shoda, že nejstaršími psími plemeny jsou následující:

• Afghánský chrt, plemeno pocházející z Blízkého východu
• Akita, plemeno pocházející z Japonska
• Aljašský malamut, plemeno pocházející ze Severní Ameriky
• Basendži, plemeno pocházející ze starověkého Egypta
• Chinese Shar-Pei, plemeno pocházející z jižní Číny
• Chow Chow, plemeno pocházející ze severní Číny
• Saluki, plemeno, které pochází z Egypta a může být nejstarším psím plemenem
• Samojed, plemeno, které pochází ze Sibiře
• Sibiřský husky, plemeno, které pochází ze severovýchodní Asie

Nejoblíbenější psí plemena v současnosti

Vzhledem k tomu, že psy máme již 9 000 až 30 000 let, lze říci, že byli vždy nejoblíbenějšími domácími zvířaty? I když se oblíbená domácí zvířata v průběhu tisíciletí měnila, v dnešní době se vždy najdou hlavní uchazeči o titul nejoblíbenějšího psího plemene. Americký kynologický svaz (AKC) každoročně zveřejňuje žebříček nejoblíbenějších psích plemen, v němž se na prvních místech umísťují labradorští retrívři a němečtí ovčáci.

Ve Velké Británii jsou nejoblíbenějšími psy labradorští retrívři a kokršpanělé, těsně následovaní francouzskými buldočky. V Číně jsou podle serveru eChinaSites.com na prvních místech žebříčku sibiřští huskyové a labradorští retrívři.

Ačkoli oficiální statistiky z jiných zemí neexistují, v roce 2014 provedla aplikace Klooff na základě příspěvků svých uživatelů průzkum nejoblíbenějších psů po celém světě. Vytvořili infografiku, o které informoval server Business Insider.

Nezáleží na tom, odkud psi pocházejí, jsou jedinečným druhem

Psi jsou jedinečným druhem a vlastnosti, které je činí jedinečnými, mohou být přímým důsledkem jejich vztahu s člověkem. Nelze přeceňovat, jak moc vliv člověka formoval psy, které dnes známe a milujeme, a učinil je tak odlišnými od ostatních psovitých šelem a jiných zvířat.

Tady je mnoho způsobů, jakými jsou psi jedineční:

1. Psi jsou jedineční v mnoha ohledech. Domestikace:

Předtím jsem řekl, že jsme psy stvořili my, což je přílišné zjednodušení složitého procesu, který se vědci stále snaží objasnit. Bezpochyby jsme však měli vliv na to, odkud psi pocházejí, a na jejich vývoj prostřednictvím procesu zvaného domestikace. Teorie říká, že skupina přátelských vlků začala komunikovat s našimi předky – i když o tom, zda tito předkové byli lovci a sběrači, nebo první agrární lidé, se stále diskutuje.

Ať tak či onak, tito vlci se domestikovali sami tím, že s námi začali komunikovat, a my jsme pak udělali zbytek tím, že jsme vyšlechtili vlastnosti, které se nám nejvíce líbily. Tak vznikla různá plemena psů, z nichž některá existují dodnes v podstatě beze změny, některá vyhynula a některá jsme začali domestikovat, ale nedokončili jsme tento proces úplně, například dingo. (O dingo se zmíníme později.) Nová plemena psů vytváříme dodnes – ve skutečnosti Americký kynologický klub (AKC) právě uznal čtyři nová plemena.

2. Hypersociálnost:

Někdy je těžké uvěřit, že všichni psi, které dnes známe a milujeme, vznikli z jedné nebo dvou populací přátelských vlků. Co však způsobilo, že se k nám vlčí předek našich psů choval tak přátelsky? Nedávná studie naznačuje, že mohli mít ve svém genomu variantu, která u lidí způsobuje Williamsův-Beurenův syndrom (WBS).

WBS u lidí způsobuje jejich hypersociálnost – jsou například extrémně přátelští, společenští a důvěřiví. U psů mohla tato genetická odchylka vést k chování, které si dnes se psy spojujeme: celková přátelskost, způsob, jakým s námi rádi komunikují, a skutečnost, že s námi navazují oční kontakt.

3. Používání výrazu tváře ke komunikaci:

Lidé jsou do jisté míry jedineční v tom, že ke komunikaci používáme vedle jazyka i mimiku. Většina zvířat to nedělá a veškeré jejich výrazy jsou nedobrovolné a neaktivní prostředky komunikace.

Podle nedávné studie ovšem s výjimkou psů. I psi aktivně používají mimiku obličeje, aby s námi komunikovali. V tiskové zprávě vedoucí výzkumná pracovnice Dr. Juliane Kaminski z University of Portsmouth uvádí: „Zdá se, že tato zjištění potvrzují důkaz, že psi jsou citliví na pozornost lidí a že výrazy jsou potenciálně aktivními pokusy o komunikaci, nikoliv pouhými projevy emocí.“

4. Oční kontakt:

Žádné jiné psovité zvíře s námi nenavazuje oční kontakt tak rádo jako psi. A psi to dělají až do extrému: Nejenže se na nás dívají, abychom je nasměrovali a poskytli jim informace, ale zdá se, že se nám prostě rádi dívají do očí. To je další aspekt varianty genu, který způsobuje WBS u lidí a který byl nalezen u psů. Ve skutečnosti psi, kteří se vyvinuli tak, že s námi pravidelně navazují oční kontakt, mohou poskytnout nejvíce vodítek k tomu, jak jsme psy domestikovali.

Mohou dingo poskytnout více vodítek k otázce „odkud se vzali psi?“

Jak a kdy jsme domestikovali psy, je stále z velké části neznámé, ale nedávná studie dingo by mohla poskytnout více informací. Jak již bylo zmíněno výše, dingo je druh psovitých šelem, které jsme začali domestikovat, ale když byli dovezeni do Austrálie, domestikace se zastavila.

Jelikož však dingo začali domestikovat dávní lidé, poskytuje nám to podle Angie Johnstonové, doktorandky psychologie na Yaleově univerzitě a vedoucí výzkumné pracovnice studie „Odhalení původu očního kontaktu mezi psy a lidmi: dingoové navazují oční kontakt více než vlci, ale méně než psi“, přehled o rané domestikaci psů. Studie odhalila, že dingoové dělají něco, co vlci ve skutečnosti nedělají a psi to dělají neustále:

„Předchozí práce nám ukázaly, že když porovnáme psy a vlky, psi častěji navazují oční kontakt s lidmi,“ říká doktor Johnston. „Oční kontakt je důležitý pro vzájemnou komunikaci dvou živočišných druhů, ale také pro vytváření vazeb a připoutání. U psů dingo jsme zjistili, že s lidmi navazují oční kontakt častěji než vlci.“

Podle vědců tato zjištění naznačují, že u psů se motivace k navazování očního kontaktu s lidmi mohla vyvinout již na počátku jejich domestikace, ale touha udržovat tento kontakt se u nich vyvinula až později v průběhu evoluce.

„Pro vlčího předka psů a psů dingo mohlo být výhodné navazovat oční kontakt s lidmi za účelem získání potravy nebo podobně,“ říká Dr. Johnston. Ať už byl důvod jakýkoli, mělo to na evoluci psů takový vliv, že dingoové nepřestali navazovat oční kontakt s lidmi ani po tisíciletích, kdy byli divokými psy. Z tohoto důvodu mohou být dingo chybějícím článkem v tom, jak se z vlků stali psi.

„Dingo představuje jakýsi mezistupeň domestikace,“ říká doktor Johnston. „Srovnáním psů a dingo nám ukazuje, co mohlo mít vliv na změny, které pozorujeme v průběhu domestikace.“

Náhled:

Přečtěte si více o psech v historii na Dogster.com:

• 5 psích plemen se zábavnými a historickými přezdívkami
• Všechna prezidentova štěňata:
• 5 psích plemen pojmenovaných – a v některých případech i vyšlechtěných – podle barvy

.