Cyklus vzniku měsíců by mohl vysvětlit mírně nakloněnou oběžnou dráhu marsovského měsíce Deimos.
Mars má dva měsíce, které krouží kolem planety a nazývají se Phobos a Deimos. Po mnoho let se vědci domnívali, že oba tyto měsíce jsou zachycené asteroidy neboli vesmírné skály. Nové výzkumy však ukazují, že oběžná dráha Deimosu by to neumožňovala.
Deimos je vůči marťanskému rovníku nakloněn velmi mírně, pouze o dva stupně. Původně byl tento rozdíl tak malý, že jej mnozí vědci přehlíželi.
Související: Měsíce Marsu:
„Skutečnost, že dráha Deimosu není přesně v rovině s rovníkem Marsu, byla považována za nedůležitou a nikdo se ji nepokoušel vysvětlit,“ uvedl hlavní autor studie Matija Cuk, vědecký pracovník SETI Institute. „Ale jakmile jsme měli novou velkou myšlenku a podívali jsme se na ni novýma očima, sklon oběžné dráhy Deimosu odhalil své velké tajemství.“
Tajemství vyplynulo z pozorování pohybů Phobosu, který obíhá blíže k povrchu Marsu a pomalu se spirálovitě přibližuje k planetě. Nakonec se Phobos přiblíží k Marsu natolik, že gravitace mnohem větší planety stáhne měsíc na kusy – vytvoří prstenec.
Spolutvůrci studie David Minton, profesor na Purdue University, a Andrew Hesselbrock, který byl v době výzkumu jeho postgraduálním studentem, naznačují, že budoucnost Phobosu není jednorázovou událostí. Naopak, poté, co se měsíc rozpadne, se jeho kousky nakonec přetvoří v další měsíc. To se stane nejen Phobosu, ale stalo se to již jindy v marťanské minulosti.
Toto rozpadání a reformování měsíců by zase vysvětlovalo, jak došlo k naklonění oběžné dráhy Deimosu.
Související:
„Tato teorie cyklických marťanských měsíců má jeden zásadní prvek, který umožňuje Deimosův sklon: nově zrozený měsíc by se vzdaloval od prstence a Marsu … v opačném směru, než jakým se dovnitř stáčí Phobos v důsledku gravitační interakce s Marsem,“ uvedl Institut SETI ve svém prohlášení.
„Měsíc pohybující se směrem ven těsně mimo prstence může narazit na takzvanou orbitální rezonanci, v níž je oběžná perioda Deimosu třikrát delší než perioda druhého měsíce,“ dodal institut. „Můžeme říci, že pouze měsíc pohybující se směrem ven mohl Deimos silně ovlivnit, což znamená, že Mars musel mít prstenec, který tlačil vnitřní měsíc směrem ven.“
Tento teoretický měsíc pohybující se směrem ven by byl obrovský, 20krát hmotnější než Phobos. Teoreticky je Fobos o dvě generace mladší než tento měsíc, který se dvakrát rozpadl a reformoval – podruhé za vzniku Fobosu. Také stáří Phobosu hovoří ve prospěch této teorie. Deimos je starý miliardy let, ale Phobos je starý až 200 milionů let – to znamená, že vznikl v době, kdy se po Zemi potulovali dinosauři.
Dosud se žádné kosmické sondě nepodařilo přiblížit ani k jednomu z marťanských měsíců a ověřit geologické teorie, ale to by se mohlo brzy změnit. Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) plánuje v roce 2024 vyslat k Fobosu misi s názvem Martian Moons Exploration (MMX). Pokud vše půjde podle plánu, MMX odebere z Phobosu vzorek, který se vrátí na Zemi.
„Živím se teoretickými výpočty a ty jsou dobré, ale nechat si je občas otestovat v reálném světě je ještě lepší,“ uvedl Cuk ve svém prohlášení.
Výzkum byl prezentován na 236. zasedání Americké astronomické společnosti, které se koná prakticky do 3. června. Článek založený na této práci byl přijat k publikaci v časopise Astrophysical Journal Letters.
- Měly planety sluneční soustavy prstence dříve než měsíce?
- Mars se možná jednou stane planetou s prstenci
- Marsův měsíc dvojího druhu:
Sledujte Elizabeth Howellovou na Twitteru @howellspace. Sledujte nás na Twitteru @Spacedotcom a na Facebooku.
Aktuální zprávy
.