- Epstein Barr Virus (EBV) je virus, který způsobuje žlázovou horečku a je jedním ze známých rizikových faktorů vzniku RS.
- EBV infikuje B-buňky v krvi a nový výzkum zkoumal EBV v mozcích lidí s RS.
- Zjistili, že vyšší podíl mozků s RS vykazuje známky buněk infikovaných EBV a že se tyto buňky přesouvají z krevního oběhu do chronických lézí v mozku s RS. To dále posiluje důkazy o roli EBV v RS.
Infekce virem Epsteina Barra (EBV), který způsobuje žlázovou horečku, je známým rizikovým faktorem vzniku RS. I když je míra infekce EBV v běžné populaci velmi vysoká, v podstatě každý člověk s RS měl někdy v životě EBV, ať už si to uvědomuje, nebo ne. EBV infikuje imunitní buňky zvané B-buňky v krvi, ale zda se EBV nachází v imunitních buňkách, které se dostaly do mozku během záchvatu RS, není dosud jasné, protože předchozí výzkumy byly rozporuplné.
Na tuto otázku se nyní pokusila znovu odpovědět nová vědecká práce, na níž se podíleli i někteří vědci z Queenslandského institutu lékařského výzkumu, kteří zmapovali EBV v celém mozku RS a v různých typech lézí RS.
Studie zkoumala pod mikroskopem mozkovou tkáň lidí s RS a porovnávala ji s mozkovou tkání lidí bez RS. U lidí s RS byly diagnostikovány různé formy onemocnění, což znamenalo, že vědci mohli v mozkové tkáni zkoumat různé typy lézí – jak chronické léze, tak chronické aktivní léze.
Po infekci může EBV zůstat v těle v neaktivní fázi, která je známá jako „latentní“ infekce. Mnohem větší podíl mozků osob s RS obsahoval protein související s latentní infekcí EBV než mozky osob, které RS neměly. V mozcích lidí s RS mohli vědci také pozorovat, že imunitní buňky, které reagují na infekci EBV, se mnohem častěji přesunuly z krve do mozku. V mozcích lidí s RS bylo možné tyto buňky pozorovat uvnitř chronických lézí RS.
Další metoda byla použita k detekci důkazů latentní infekce EBV v mozku, která sleduje genovou aktivitu viru při latentní infekci. Tato metoda ukázala, že 6 ze 7 testovaných mozků s RS vykazovalo populace těchto buněk na různých místech v mozku, ale u mozků bez RS dokázali identifikovat pouze jedinou buňku ve 2 ze 4 testovaných mozků.
Tato práce ukázala, že B buňky infikované EBV skutečně vstupují do mozku a opouštějí krevní oběhový systém a vstupují do mozkové tkáně. K tomu dochází u lidí s RS i bez ní, ale mnohem častěji u lidí, u nichž se RS rozvine, což může naznačovat, že lidé, u nichž se RS rozvine, mají sníženou schopnost vypořádat se s infekcí EBV. Tato myšlenka, že lidé s RS reagují na infekci EBV odlišně, není nová a imunitní reakce na EBV byla předmětem mnoha výzkumů v oblasti RS, zejména profesora Michaela Pendera a profesora Rajiva Khanny (autor studie) z University of Queensland. Tento výzkum vedl k novému přístupu k léčbě RS známému jako adoptivní imunoterapie, jejímž cílem je posílit imunitní odpověď osob s RS na infekci EBV pomocí jejich vlastních buněk. Tato léčba je nyní v klinických studiích pro osoby s progresivní RS a vykazuje slibné výsledky. Nedávno byly oznámeny další studie, které budou testovat podobný léčebný přístup, při němž jsou buňky odebírány dárci, nikoli osobě s RS.
Autoři poznamenali, že silnou stránkou této studie byla dobře charakterizovaná mozková tkáň, která byla použita, což jim umožnilo být konkrétní a jistí si svými výsledky. Mozková banka MS Research Australia poskytuje tkáň z mozku a míchy, která je charakterizována pod mikroskopem pro použití ve výzkumu RS. Tento zdroj umožňuje výzkumníkům odpovědět na otázky týkající se změn mozku při RS, které nelze zodpovědět jiným způsobem. Pokud máte zájem stát se dárcem, navštivte webové stránky MS Research Australia Brain Bank nebo zavolejte na číslo 1300 672 265.
.