Navržená hledání

Večeře na Den díkůvzdání je natolik proslulým pokrmem, že se svátek doslova točí kolem jídla samotného, jehož počátky sahají až k prvnímu společnému jídlu mezi poutníky a původními obyvateli Ameriky v roce 1621.

Hlavním chodem tohoto rozsáhlého a slavného jídla je prakticky pro každou domácnost v Americe krocan, nebo jak mu mnozí s láskou říkají, „máslová koule“. Většina lidí ví, zda dává přednost tuhému, krupičkovitému bílému masu, nebo křehkému, šťavnatějšímu tmavému masu. Ve světle toho, co víme, odhalme několik nových faktů o nejchutnějším americkém ptákovi.

1. Divoký krocan dokáže letět rychlostí až 55 MPH

Krocani, kteří se většinu času potácejí na zemi, budí v lidech dojem, že vůbec neumí létat. U divokých krocanů byla naměřena rychlost blížící se 55 km/h, když létají na krátké skoky – k překvapení všech – obvykle proto, aby se vyhnuli predátorům. Domácí krocani naopak létají pomaleji, což je dáno jejich větší a masitější velikostí.

2. Dlouhý masitý výběžek nad zobákem samce krocana se nazývá „chňapák“

Tento gumový chrup je normálně ochablý a malý, ale během namlouvacích rituálů se napumpuje krví a zvětší se dvakrát až třikrát. Je známo, že samice krocanů tíhnou pouze k samcům s delšími a vztyčenými chřípími. Nepřipomíná vám to nějaký jiný živočišný druh?“

3. Samci krocanů mohou měnit barvu hlavy

Když jsou tito cibetkovití ptáci rozzlobení nebo rozčilení, změní holou kůži na hlavě na zářivě červený odstín. Když se cítí klidní, jejich hlavy zbělají, zatímco pasivnější postoj přináší jakousi kombinaci modré a bílé barvy.

4. Samci krocanů se nazývají „tomíci“, zatímco samice krocanů „slepice“