Volební souboj v roce 2020 mezi prezidentem Donaldem Trumpem a bývalým viceprezidentem Joem Bidenem zřejmě spěje do prodloužení, protože proces sčítání prezidentských hlasů pokračuje i v pátek. Bez ohledu na to, který z kandidátů si připíše vítězství ve volbách, je pravděpodobné, že volby budou zpochybněny.
V pátek ráno byly závody v Arizoně, Georgii, Nevadě a Pensylvánii stále těsné – tak těsné, že jejich hlasy mohou být v příštím měsíci předmětem přepočítávání. Ve hře jsou také soudní spory týkající se možnosti státu požádat o prodloužení lhůty pro korespondenční hlasování a způsobu sčítání hlasů.
Tady je stručný rozcestník klíčových termínů v dalším průběhu prezidentských voleb.
Volby napadené v rámci států (do 8. prosince)
Každý stát má zákony, které umožňují kandidátovi, včetně prezidentského, požádat o přepočítání hlasů. V některých případech je přepočítávání hlasů zahájeno automaticky na základě rozdílu, který dělí první dva kandidáty.
Kandidát na prezidenta může také tvrdit, že hlasování bylo provedeno nebo sečteno nesprávným způsobem, a poté se domáhat nápravy v rámci státního právního systému a v některých případech u federálního soudu.
Populární právní blog Lawfare přináší seznam těchto různých scénářů, včetně toho, jak se budou řešit spory, přepočítávání hlasů a neobsazená místa volitelů v rámci současných bojových států. Například Nevada umožňuje kandidátovi napadnout volby z nejméně šesti důvodů, včetně případů, kdy „byly započítány nezákonné nebo nesprávné hlasy, nebyly započítány zákonné a správné hlasy nebo nějaká kombinace obojího.“
Ve Wisconsinu Trumpova kampaň ve středu uvedla, že může požádat o přepočítání hlasů, které je povoleno, pokud kandidát zaostává za vedoucím kandidátem o nejvýše 1 procento z celkového počtu hlasů odevzdaných pro daný úřad, když bylo odevzdáno nejméně 4 000 hlasů.“
Ve Wisconsinu Trumpova kampaň ve středu uvedla, že může požádat o přepočítání hlasů. Mezi další důvody pro přepočítání hlasů patří tvrzení kandidáta, že „došlo k omylu; k podvodu; nebo k jiné specifikované vadě, nesrovnalosti či nezákonnosti.“
Federální zákon (3 U.S. Code § 5) známý jako „ustanovení o bezpečném přístavu“ vyžaduje, aby stát vyřešil tyto spory a určil své volitele šest dní před osobním zasedáním členů sboru volitelů. V roce 2020 je touto lhůtou 8. prosinec, protože kolegium volí 14. prosince 2020
Volby napadené u soudu (do 14. prosince)
Zatímco ve většině případů musí být jakýkoli spor na úrovni státu vyřešen do 8. prosince, již v roce 2000 rozhodl rozdělený Nejvyšší soud v poměru 5:4 ve věci Bush v. Gore 12. prosince, tedy po datu „bezpečného přístavu“ pro volby na Floridě. Rozhodnutí soudu vyřešilo spor o automatické přepočítání hlasů na Floridě a bylo vydáno rychle kvůli blížícímu se zasedání sboru volitelů 14. prosince.
V současných volbách bylo podle deníku Washington Post na federálních soudech v den zahájení voleb nejméně 12 významných žalob týkajících se prezidentských voleb a další žaloba byla podána v den voleb na předměstí Filadelfie kvůli manipulaci s korespondenčními hlasovacími lístky. Od pátku jich stále přibývá.
Možná nejvýznamnější byla mimořádná žádost ve věci Republican Party of Pa, v. Boockvar, kterou 19. října odmítl stejně rozdělený Nejvyšší soud a která by se mohla někdy vrátit k devíti soudcům. Republikáni usilovali o zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu v Pensylvánii, které umožňovalo sčítání poštou doručených hlasovacích lístků po dobu tří dnů po dni voleb v Pensylvánii.
Samostatná analýza USA Today zjistila, že do října 2020 bylo letos u federálních soudů podáno 230 žalob souvisejících s volbami.
Zasedá sbor volitelů (14. prosince)
Volby prezidenta jsou samozřejmě ve skutečnosti hlasy pro seznam volitelů, kteří odevzdávají hlasy ve sboru volitelů, což je shromáždění, které se koná v 50 státech a v District of Columbia v určený den v prosinci po volbách.
Během zasedání sboru volitelů 14. prosince 2020 by se další možný spor mohl týkat nevěrného volitele, který se rozhodne odevzdat svůj hlas jinému prezidentskému kandidátovi. Některé státy mohou k hlasu odevzdanému nevěrným voličem nepřihlížet. Nejvyšší soud ve svém jednomyslném rozhodnutí ve věci Chiafolo v. Washington z července 2020 potvrdil, že státní zákony, které trestají nebo nahrazují nevěrné volitele, jsou v souladu s ústavou.
Ne všechny státy však takové zákony mají. Webová stránka FairVote.org sleduje zákony o nevěrných volitelích napříč Amerikou. Uvádí, že 33 států a District of Columbia vyžadují, aby členové sboru volitelů odevzdávali hlasy pro slíbeného kandidáta. FairVote uvádí, že mezi státy, které se v roce 2020 utkají o hlasy voličů, patří Pensylvánie a Wisconsin, které zákony o nevěrných voličích nemají.
Hlasy volitelů míří do Kongresu (23. prosince 2020)
Federální zákony vyžadují, aby státy doručily ověřené výsledky volebního kolegia viceprezidentovi, který zastává funkci předsedy Senátu, a dalším stranám do čtvrté prosincové středy; v roce 2020 připadá toto datum na 23. prosince.
Co se stane, pokud stát tento termín promešká a nedokáže se dohodnout na způsobu, jak s nevěrným volitelem naložit? Nebo dojde ke sporu o vítěze voleb například mezi zákonodárci státu a guvernérem?
Federální zákon 3 U.S.C. §12, 13 vyžaduje, aby viceprezident nebo archivář Spojených států přiměl „státního tajemníka nebo rovnocenného úředníka“ tohoto státu k zaslání ověřených výsledků voleb Kongresu, a to přímou poštou nebo poslem vyslaným federálnímu soudci v daném státě, pokud má soudce ověřené výsledky voleb k dispozici.
Kongres sečte hlasy voličů (6. ledna 2021)
Také podle federálního práva je na základě 12. dodatku vyžadováno společné zasedání Kongresu, aby sečetl hlasy voličů a vyhlásil vítěze prezidentských voleb. Toto společné zasedání Kongresu se koná 6. ledna 2021 ve 13 hodin.
Při vyhlášení výsledků z jednotlivých států může člen Sněmovny reprezentantů a Senátu společně vznést písemnou námitku proti výsledkům voleb z daného státu. Sněmovna a Senát poté přeruší jednání až na jednu hodinu, aby námitku zvážily; pokud se oba orgány dohodnou, že námitce vyhoví, budou hlasy z výsledků voleb vyloučeny podle podmínek zákona o sčítání hlasů z roku 1887.
Existuje několik scénářů, které by mohly umožnit, aby se toto konečné sčítání hlasů v Kongresu odložilo. Jedním ze scénářů by bylo, kdyby se Sněmovna reprezentantů a Senát dohodly na vyloučení volebních hlasů některého státu, což by pak vedlo k tomu, že by kandidát neměl většinu volebních hlasů. Dalším případem by byl nevěrný volič, který by způsobil nerozhodný výsledek hlasování ve sboru volitelů.
Dvanáctý dodatek pak požaduje druhé kolo nebo kontingentní volby ve Sněmovně (pro výběr prezidenta) a v Senátu (pro výběr viceprezidenta). Tyto volby by musely být ukončeny do 20. ledna 2021 do 12 hodin, aby příští prezident a viceprezident mohli složit přísahu. Pokud by se tak nestalo, vykonával by funkci prezidenta předseda Sněmovny reprezentantů, dokud Kongres neosvědčí vítěze prezidentských voleb v roce 2020.
Scott Bomboy je šéfredaktorem Národního ústavního centra.
Další zdroje z Národní ústavy
Interaktivní ústava
Společný výklad: Volební kolegium
Dvanáctý dodatek
Příspěvky na blogu
Třiadvacátý dodatek a šance na nerozhodný výsledek prezidentských voleb v roce 2020
Ústava. a sporné prezidentské volby
Podcasty
Volby 2020 u soudů
Video z radnice
Sporné prezidentské volby v Americe: Historie volebních kampaní
Výuková videa
Poznávání volebního kolegia s Tarou Rossovou (středoškolské/vysokoškolské sezení)