Obžaloba je formální obvinění z trestného činu, které vydává velká porota na základě navrhovaného obvinění, výpovědí svědků a dalších důkazů předložených státním zástupcem (okresním prokurátorem). Je to rozhodnutí velké poroty, že existuje dostatek důkazů o tom, že obviněný spáchal trestný čin, které odůvodňují, aby byl proces odhlasován velkou porotou. Za účelem vydání obžaloby velká porota nerozhoduje o vině, ale pouze o pravděpodobnosti, že byl spáchán trestný čin, že jej spáchala obviněná osoba a že by měla být souzena. Okresní prokurátoři nepředkládají velké porotě úplný případ, ale často uvádějí pouze klíčové skutečnosti, které postačují k prokázání pravděpodobnosti, že obviněný spáchal trestný čin.
Pátý dodatek Ústavy USA stanoví, že „nikdo nesmí být postaven před soud pro hrdelní nebo jinak neblaze proslulý zločin, ledaže by byl obžalován velkou porotou….“. . Proto jsou velké poroty často využívány při obviňování z federálních trestných činů. Státy však často místo velké poroty používají „předběžné slyšení“, které koná soudce nižšího soudu nebo jiný soudce, aby určil, zda státní zástupce předložil dostatečné důkazy o tom, že obviněný spáchal trestný čin. Pokud soudce shledá dostatek důkazů, že obviněný spáchal trestný čin, nařídí, aby byl případ předán příslušnému soudu k soudnímu řízení.
Zapečetěná obžaloba obžaloba, která je zapečetěna tak, že zůstává neveřejná, dokud není odpečetěna. K tomu může dojít z několika důvodů. Může být například odpečetěna, jakmile je jmenovaná osoba zatčena.
Následující příklad federálního předpisu, který se zabývá zapečetěnými obžalobami:
Soudce, kterému je obžaloba vrácena, může nařídit, aby byla obžaloba utajena, dokud obžalovaný není ve vazbě nebo nebyl propuštěn na svobodu před soudem. Poté musí úředník obžalobu zapečetit a nikdo nesmí existenci obžaloby prozradit, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k vydání nebo výkonu soudního příkazu nebo předvolání.