Nahuové, národ spojený společnou kulturou a jazykem (nahuatl), ovládli střední Mezoameriku v roce 1519. Nejznámějšími příslušníky této skupiny jsou Mexičané z Tenochtitlánu (lidově označovaní jako Aztékové), ale v Mexické pánvi a přilehlých oblastech existovalo velké množství jednotlivých států Nahuů, včetně Texkoka, Choluly a Tlaxcaly.
Nahuové byli původně neusedlý nebo snad polousedlý národ, souhrnně označovaný jako Chichimékové, který do středního Mexika pronikal ve vlnách ze severní oblasti známé v legendách jako Aztlán. Každá následující etnická skupina se naučila usedlému způsobu života od původních obyvatel centra; Mexičané se hlásili k tomuto druhu původu od Toltéků. Postupem času se u Nahuů vyvinulo složité státní zřízení, jehož základními stavebními kameny byly altepetl (regionální státy), calpulli nebo tlaxilacalli (členění altepetl) a rodina. Společnost byla silně rozvrstvená, od vládce altepetlů (Tlatoani) a šlechty (Pipiltín) až po prostý lid (Macehualli), který byl vnitřně řazen od relativně bohatých Pochteca (obchodníků) až po otroky. Většina prostých lidí spadala mezi ně a dlužila státu daň ve formě zboží a služeb, tvořila řadové vojsko a získávala přístup k půdě na základě členství v calpulli.
Dvěma centry nahuiského života byly trh a chrámový areál, který byl místem venkovních obřadů, včetně různých forem lidských obětí zasvěcených mnoha božstvům složitého nahuiského náboženství. Války mezi altepetly, někdy vedené za účelem získání obětí, byly endemické, ale koncem 15. století Trojspolek Tenochtitlán, Texcoco a Tlacopán (ovládaný Mexiky) vytvořil rozsáhlou říši.
Nahuové však zůstávali mikropatriotickým národem, což podkopávalo soudržnost této říše; protože postrádali jakoukoli kolektivní identitu, uzavíraly jednotlivé etnické skupiny, jako například Tlaxcalané, spojenectví s Cortésem proti Mexikům, čímž si nevědomky přivodily vlastní podmanění. Nahua altepetl nesl hlavní tíhu reorganizace v rámci programu congregación, zavedení městské správy iberského typu a nahrazení chrámových komplexů a božstev katolickými kostely, Trójou, Pannou Marií a svatými. Nahuové byli mezi prvními, na které dopadly strašlivé následky evropských epidemických nemocí, které drasticky snížily počet obyvatel na počátku 17. století.
Přesto Nahuové a jejich kultura přežili. Nadále ovládali svůj altepetl, i když tradiční struktury byly pozměněny koloniálními inovacemi a elity se naučily manipulovat s vnuceným právním systémem (který jim přiznával určitá práva) ve svůj prospěch i ve prospěch korporací. Skutečnost, že se nahuatl začal psát evropským písmem a že se v tomto jazyce odehrávala velká část obchodů domorodého světa, usnadnila přežití. Historik James Lockhart identifikoval tři hlavní etapy tohoto procesu: v první, během první postkonquistické generace, se organizace Nahuatlu změnila jen málo; ve druhé, do poloviny sedmnáctého století, se stále více španělských prvků přizpůsobovalo již existujícím tradicím; a ve třetí, pokračující etapě vytvořil rozšiřující se kontakt s cizinci důkladnější kulturní směs.
Viz téžAztékové .
BIBLIOGRAFIE
Konečnou studií o Nahuech, zejména po roce 1519, je James Lockhart, The Nahuas After the Conquest: A Social and Cultural History of the Indians of Central Mexico, Sixteenth through Eighteenth Centuries (1992). Jinak existuje více důležitých prací zabývajících se konkrétními skupinami mezi Nahuy: Bernardino De Sahagún, Florentský kodex: Anderson a Charles E. Dibble, 12 svazků. (1950-1982); Charles Gibson, The Aztecs Under Spanish Rule (1964); George A. Collier, Renato I. Rosaldo a John D. Wirth, eds., The Inca and Aztec States: Anthropology and History (1982); Susan D. Gillespie, The Aztec Kings: The Construction of Rulership in Mexica History (1989); Inga Clendinnen, Aztecs, an Interpretation (1991); James Lockhart, Nahuas and Spaniards: (1991); a Miguel Léon-Portilla, The Aztec Image of Self and Society:
Dodatečná bibliografie
León-Portilla, Miguel. La filosofía náhuatl estudiada en sus fuentes, 3. vyd. Mexiko: Universidad Nacional Autónoma de México, Instituto de Investigaciones Histó ricas, 1966.
López-Austin, Alfredo. Cuerpo humano e ideología: las concepciones de los antiguos nahuas. Mexiko: Universidad Nacional Autónoma de México, Instituto de Investigaciones Antropológicas, 1980.
Ward, Thomas. „Expanding Ethnicity in Sixteenth-Century Anahuac: Ideologie etnicity a genderu v procesu budování národa.“ MLN 116.2 (březen 2001): 419-452.