NĚKTERÉ ženy sní o větších prsou – ale jiné chtějí jenom odlehčit svému hrudníku.
Dvacetiletá Amber Roachová shání crowdfunding na operaci zmenšení svého poprsí velikosti 34J, protože svým hrudníkem neustále převrací cizí půllitry.
Studentka práv z Leedsu z Watfordu v Herts, usiluje o 5 000 liber na operaci, která jí umožní dělat věci, s nimiž má v současnosti problémy – například vstát z postele.
„Nemůžu ani do menších obchodů nebo butiků, protože všechno srážím z regálů,“ řekla Amber deníku The Sun.
„Dostalo se to do fáze, kdy si musím držet prsa, když se tlačím kolem lidí.
„Vím, že jsem v mnoha ohledech požehnaná, že mám obrovská prsa. Ale pravdou je, že mi ničí život.“
Amber však zdaleka není sama, kdo prožívá peklo mamutích prsou.
Mluvili jsme se čtyřmi čtenářkami deníku Sun, které s velkými prsy bojují i jinak – od obav z kojení až po nechtěnou pozornost.
„V devíti letech jsem měla košíček C“
Velikost podprsenky: 36L
Dvaatřicetiletá prodavačka Meg Lewisová žije se svým tříletým synem v Coventry.
Říká: „Když mám na sobě upnuté tričko, moje prsa jsou to první, co lidé vidí.
„Chlapi mě vždycky přitahují kvůli mým prsům. Holky říkají: „Pro tvoje t**s bych umřela!“ A kamarádi gayové si na ně rádi sáhnou, protože je upřímně fascinují.
Nedovedou si představit, kolik smutku a bolesti mi způsobují.
V devíti letech jsem měla košíček C. V devíti letech jsem měla prsa o průměru 1,5 cm. Jednoho rána jsem se probudila a zjistila, že mám prsa.
Dále rostla a od té doby se nezastavila. I když zhubnu, zdá se, že nevysvětlitelně rostou.
Musím se pravidelně měřit, protože se mi zvětšuje poprsí. Jediné místo, kde si mohu koupit podprsenku, je Bravissimo a stojí 40 liber za podprsenku.
Mám čtyři na střídačku a musí mi vydržet nejméně rok.
Od 14 let mám chronické bolesti zad v důsledku svých prsou. Vyhýbám se užívání léků, protože na nich nechci být závislá.
Naopak jsem se třikrát pokusila o zmenšení prsou a pokaždé jsem byla odmítnuta.
Když jsem poprvé mluvila se svým praktickým lékařem, bylo mi 20 let. Bylo mi řečeno, že moje tělo ještě nedorostlo.
V 26 letech jsem požádala o zmenšení prsou, ale bylo mi řečeno, že musím počkat, až se stanu maminkou, protože prsa znovu porostou a zvětší se.
Poté jsem šla po narození syna a tentokrát mi bylo řečeno, že musím zhubnout tři kila, aby se o zmenšení vůbec dalo uvažovat.
Potřebovala bych zmenšení a zvětšení. Kdybych šla soukromě, zákrok by stál 9 000 liber. Kdybych mohla, zítra bych si zmenšila košíčky na velikost D.
V noci nemůžu spát s podprsenkou, protože to bolí. Přes den se mi pod prsy dělají boláky z pocení.
Denně se sprchuju a používám hydratační krém, ale nic to nemění.
Byla jsem u praktického lékaře kvůli bolestem zad a také proto, že mě v současné době neustále bolí kyčle a kolena – v současné době jsem vyšetřována na fibromyalgii.
Od té doby, co nosím podprsenku, mám nyní na ramenou trvalé otlaky. Kolem ramínek mi narostly ramenní svaly.
Vyrovnávám se s tím pomocí antidepresiv. Moje úzkost a deprese jsou mimo mísu, protože na prsou nosím asi dva kameny váhy.“
„Když jsem otěhotněla, měla jsem prsa větší než bříško“
Velikost podprsenky: 38JJ
Studentka Layla Christian, 24 let, je maminkou jednoho dítěte a žije v Leedsu.
Říká: „Nejhorší na tom, že jsem měla velká prsa, bylo, když jsem kojila. Přetékalo mi mléko, což bylo velmi nepříjemné.
V noci mi vytékala a každé ráno jsem se probudila a zjistila, že mám promočené povlečení. Musela jsem je denně prát.
Bylo mi 12 let, když jsem nosila košíčky velikosti dvojité D. Vždycky jsem si říkala, že je to hrozné. Máme je v rodině, ale já jsem ta s největším hrudníkem.
V pubertě to nebyla žádná legrace. Chodila jsem do dívčí školy, a když jsem běhala, ostatní holky se mi smály.
Přestože trpím bolestmi zad, lékaři se ke mně chovají odmítavě.
Říkali mi, abych zhubla, abych je zmenšila. Zkoušela jsem to – ale váha z mého hrudníku nikdy nesleze.
Když jsem otěhotněla, moje prsa byla větší než moje bříško. Vlastně jsem ani neviděla svůj dětský hrbolek, protože se mi prsa tak zvětšila.
Po porodu se mi přece jen trochu zmenšila. Ale pak jsem musela kojit, což bylo opravdu náročné.
Pumpy na prsa nejsou určeny pro ženy s velkými prsy. Byly příliš malé na to, aby se daly přiložit na bradavky.
Musela jsem být při kojení syna velmi opatrná a držet každé prso určitým způsobem. Zdravotní sestra říkala, že mám prso pustit, ale já jsem nemohla, protože jsem se bála, že ho udusím.
Bloci vidí nejdřív vaše prsa a potom vás, ale já mám víc než prsa.
Moji přátelé vždycky žertují, že by chtěli mít větší prsa, ale ve skutečnosti je nechtějí. Za to se můžu zaručit.“
„Mám pocit, že se udusím“
Velikost podprsenky: 32L
Šestadvacetiletá bezpečnostní důstojnice Rachel Fellowsová je svobodná a je maminkou dvou dětí ve věku sedm a dva roky. Žije v Londýně.
Říká: „Věřte tomu nebo ne, moje prsa STÁLE rostou. Nedokážu pochopit, že si ženy chtějí zvětšit prsa, když já jsem ze svých k smrti nemocná.
Bylo mi teprve devět, když se objevila. Moje prateta je má taky.
Všechny ženy v mé rodině mají široká záda – já ne. Jsou opravdu malá a pak mám na hrudi ty obrovské melouny.“
Dnes mají 32L a já je nemůžu vystát. Zní to klukovsky, když naříkám nad jejich velikostí, ale moje záda jsou tak úzká, že je moje tělo opravdu těžko nese.
Svět je vidí dřív než mě. Byla jsem u svého praktického lékaře a vysvětlila mu, že je nezvládám.
Poprvé jsem byla u svého lékaře před šesti lety. Trpěla jsem bolestmi zad v dolní části zad. Bylo mi řečeno, že dokud rostou, nedá se s tím nic dělat.
Nedávno jsem se nechala vyšetřit, abych zjistila, zda je nějaký důvod, proč stále rostou. Naštěstí se nic hrozivého neděje.
Když spím, ležím na zádech. Na boku se spát nedá. Ale na zádech mám pocit, že se udusím. Mám je tak těžké na prsou – jako bych nemohla dýchat.
Když jsem byla těhotná, jedinou výhodou mých velkých prsou bylo, že nikdo nepoznal, že čekám dítě.
Při prvním dítěti jsem se bála, že ho zabiju svými prsy, takže jsem ho nekojila.
U druhého jsem to zkusila, ale ve třech měsících jsem přestala. Příliš jsem se bála, že jí svými prsy ublížím.
Obvykle nosím podprsenky s drátky, které podpírají váhu každého prsu.
Naneštěstí se mi drátky zařezávají do kůže pod prsy a bolí mě.
Když je horko, je to horší. Místa, kde se drátek zařezává, jsou jako pořezaná od papíru a také štípou.
Jediná výhoda je, že je moje děti milují a používají je jako polštáře.“
„Mám hrozné boláky“
Velikost podprsenky: 38F
Dvaadvacetiletá maminka Giulia Thomas má dvě děti ve věku 22 a 12 měsíců. Žije v Buckinghamu.
Říká: „Mám obrovská prsa a nesnáším neustálé bolesti zad. Kvůli váze navíc mám dokonce křečové žíly.
Byla jsem v šestém ročníku ve škole, když jsem si uvědomila, že mám mnohem větší prsa než ostatní. Tělocvik byl noční můrou.
Neměla jsem na sportování vhodnou podprsenku. Snažila jsem se nepřekážet, protože jsem nechtěla vyčnívat kvůli svým velkým prsům.
Máma a babička mají také velká prsa. Jak ta moje rostla a rostla, snaží se mě uklidňovat, že až budu starší, budou se mi líbit. To se ještě nestalo.
Všechno, co je špatně s mým fyzickým zdravím, souvisí s prsy. Ve škole mě s nimi bolela záda.
Bolesti bederní páteře se u mě objevily, když jsem čekala své první dítě. Z křečových žil mě bolí i nohy.
V současné době mám malé bolestivé bolesti po celém středu zad, ale nemám čas nechat si to vyšetřit. Vím, že bych měla, ale nedávám přednost sama sobě.
V každém těhotenství se mi zvětšila prsa a při druhém to bylo ještě horší.
Od té doby, co jsem maminkou, se víc potím. To znamená, že mi podprsenka drhne pod prsy. Mám taky hrozné boláky a malé bílé skvrny po jizvách.
Ramínka se mi zařezávají do ramen. Je to tak bolestivé, že se doma snažím chodit bez podprsenky, abych dala tělu pokoj.
Moje prsa jsou to první, co muži vidí. Ale jsem máma a nechci přitahovat špatnou pozornost.
Nechodím ven v tílku, protože přitahuji příliš mnoho pohledů. Všichni na mě zírají. V létě jsem nosila skromné maxi šaty.
Dnes jsem se naučila milovat svá prsa a prostě s tím musím žít. V žádném případě si nemůžu dovolit zmenšení a můj praktický lékař mi řekl, že na něj nemám nárok v rámci NHS.
Lidé mi závidí – nevím proč. Každému, kdo uvažuje o tom, že si zaplatí větší prsa, bych řekla – nedělejte to.
Realita života s velkými prsy za to prostě nestojí.“
.