Carolyn „Mountain Girl“ Garcia, Sunshine Kesey, Trixie Garcia a Annabelle Garcia
„Upřímně věřím, že čím více lidí se seznámí s Jerryho hrou a s tím, jakým byl člověkem, tím lepší bude svět. To mě motivuje k tomu, abych pokračovala v licencování,“ uvažuje dcera Jerryho Garcii Trixie, když mluví o nedávných podnikatelských záměrech své rodiny. „Říkám to po rozhovorech s mnoha Deadheads, kteří mi dosvědčili, že Grateful Dead změnili jejich životy.“
Nejnovějším počinem rodiny ve spolupráci s Holistic Industries je značka konopí Garcia Hand Picked, která následuje po partnerství s obuví Keen a bio omáčkami Tessemae.
„Svět brandingu celebrit může být poněkud nechutné místo, a proto jsme při výběru našich partnerů opatrní,“ dodává, „nemáme zájem o mizerné kelímky Elvise měnící barvu mikrovlnné trouby. Snažíme se dostát určitým ideálům a spolupracovat s lidmi, kteří chápou, co Jerry pro lidi znamená. Chceme spolupracovat s lidmi, kteří přinášejí velmi vysokou úroveň kvality a poctivosti.“
Než si promluvíme o novějších událostech, můžete se s námi podělit o své názory na podnik Garcia’s v Port Chesteru ve státě New York, který byl otevřen před více než sedmi lety?
Jsem opravdu hrdý na to, co jsme udělali s prostorem podniku Garcia’s at The Capitol a na celý jeho koncept. Je to místo, kde se lidé mohou scházet a přitom být stále ve spojení s Jerrym. Mělo to pro mě význam, protože je to pro nás způsob, jak se podílet na scéně. Mám pocit, že stále máme vztah s fanoušky a jsme schopni přinášet věci, které potěší a podpoří další dobré vibrace.
Celá atmosféra Capitolu je úžasná a autentická. Nepotřebuju tam přijít a říkat Peteru Shapirovi, jak má interpretovat atmosféru Jerryho Garcii. Jsem tam tak trochu jen proto, abych všechny tyhle věci podpořil. Ve srovnání s tím, co fanoušci znají a chtějí kultivovat, nejsem žádný odborník. Holá atmosféra baru určitě čerpala z minulosti Garciovy rodiny. Provozovali bar v San Francisku. V prostoru je cítit jednoduchost a neokázalost, opravdovost a „getto-the-good-music“. To, že je to tak intimní a skromné, je naprosto v pohodě.
Jako člověk s uměleckým vzděláním a dovednostmi, do jaké míry se rád zapojuješ do různých estetických rozhodnutí týkajících se tohoto místa nebo nějakého společného projektu tvé rodiny?
Všechny Jerryho děti jsou tak či onak umělci. Já jsem chodil na Sanfranciský institut umění, protože můj táta tam měl historii, a když jsem byl mladší, tak jsem tak trochu hledal směr. Takže jsem tam vystudoval malířství, i když mi to moc nepomohlo v mnoha obchodních věcech, ke kterým jsem se dostal, jako je vyjednávání smluv s velkými společnostmi.
Ale získal jsem větší jistotu, pokud jde o používání mých tvůrčích podnětů nebo intuice, abych pomohl řídit vzhled a atmosféru některých licencí a produktů značky. Něco z toho je prostě znalost osobnosti mého otce a toho, jaké věci mu byly nepříjemné, protože to byl stylový člověk. Takže jsem nechtěl dávat na jeho obličej hloupé výkvěty nebo mít Jerryho obličej na vrcholu pyramidy nebo všechny ty věci, které lidé chtěli udělat.
Jaká další hlediska jsou pro vás důležitá při výběru partnera? Zdá se, že je v tom často i charitativní složka.
Pokud jde o branding celebrit nebo jak to nazvat, Paul Newman vytvořil skvělý model, ze kterého se dá vycházet, pokud jde o přispívání na charitu. My samozřejmě nejsme velcí, ale bylo by hezké jednou něco takového udělat.
Ale při výběru partnerů, produktů a lidí, kteří budou Jerryho reprezentovat, je důležité vybrat ty správné lidi. Spolupracovali jsme s firmou Keen na řadě bot a ta podporuje HeadCount prostřednictvím kampaně Vote Love, což je kampaň na podporu účasti ve volbách, na které také pracujeme.
Spolupracovali jsme také s firmou Tessemae’s, což je společnost vyrábějící ekologické salátové dresinky. Je tam vysoká úroveň kvality a poctivosti, což je tak důležité, když přemýšlíme o tom, že bychom něco licencovali.
Když slyšíte hřiště, do jaké míry vás může ovlivnit někdo, kdo má hluboký a osobní vztah k hudbě vašeho otce?
Může to být příjemné, ale také bych měl podotknout, že to určitě působilo proti některým lidem. Někdy je té emocionální intenzity až příliš a dělá to potíže. Někdy je ten fanatismus až příliš extrémní a překáží. Rozhodně pro svůj vlastní klid nemohu pracovat s někým, kdo si myslí, že můj táta byl božstvo nebo něco podobného. Jsme skuteční lidé. Takže je třeba zůstat při zemi, zůstat pokorný, být realistický. To je také důležité.
Nedávno jste oznámil spolupráci s Holistic Industries na produktu Garcia Hand Picked. Jak dlouho jste uvažovali o konopné značce?“
Přijde mi to jako logické řešení. Dostat se do konopného průmyslu bylo něco, k čemu jsem se odhodlal. Partnera jsem se snažil najít pět nebo šest let. Setkali jsme se se spoustou lidí, objeli jsme spoustu různých míst a přemýšleli jsme o mnoha různých způsobech, jak to strukturovat. Chtěl jsem to udělat správně.
Jednou z věcí, kterou jsem chtěl udělat, bylo bojovat proti stereotypům „dlouhovlasého huliče“ a „špinavého hipíka“. Můj úplně nejlepší přítel je vysoce funkční právník, který je zároveň kuřák trávy. Takových lidí je spousta.
Dívám se na to i jinak. Myslím, že je důležité, aby lidé měli alternativu k alkoholu, alternativu k opiátům.
Takže jsme našli úžasné partnery. Jsem nadšený, že jsme našli profesionály, kteří už byli úspěšní na jiných trzích. Mám také radost, že jsme našli společnosti, které jsou v soukromém vlastnictví a rodinné. Jsou to super špičkoví, kreativní a produktivní podnikatelé. Věřím, že pěstitelé jsou umělci a potřebují dobrý management. Jsou jako hudebníci, jen potřebují pomoc.“
Takže Garcia’s Hand Picked znamená, že jsme skutečně na místě a tyto produkty ochutnáváme a zkoušíme. Jsme na ně hrdí a chceme se podělit o to nejlepší, co Kalifornie nabízí.
Měl bych také zdůraznit, že jsem velkým fanouškem konopí. Když jsem vyrůstal, chodil jsem na střední školu, kde vznikl název 420 , takže i to je pravda. Naprosto miluju sativy – rád se zhulím a pak dělám zahradnické práce a podobně. Taky mě baví kouřit trávu ve společnosti lidí, které mám rád. Takže řeknu, že ochutnávání produktu je pro mě velkou výhodou této práce.
Zní to, že všechny tyto snahy vyžadují rovnováhu mezi vaší svobodomyslnou povahou a potřebou soustředit se na obchodní záležitosti. Můžete o této výzvě mluvit?
Je to rovnováha, rozhodně. Jako teenager jsem se bouřil proti Grateful Dead. Ujížděl jsem na hip-hopu – šel jsem ven a koval si vlastní život naprosto anonymně. Nikdy jsem se nestýkal s fanouškovskou základnou nebo něčím podobným. Vychovávala mě máma, která nás před tím vším ochránila tím, že nás přestěhovala na venkov do Oregonu.
Koneckonců, celý svět je záhada. Jsme na skále řítící se vesmírem a všechno je to úžasné. Tento konstrukt lidské civilizace není konec všeho. To jsem se naučil od svých rodičů. Není to nutně skvělá obchodní řeč, ale moje schopnost odpoutat se je také zásadní. Je to součást toho, co chci sdílet s ostatními – celá ta vnitřní svoboda a rozpínavost.
Zmínil jste se o své matce . Vím, že pracovala na svých pamětech. Můžete se s námi podělit o aktuální informace o tomto stavu?
Maminčiny paměti se v posledních šesti měsících staly mým hlavním cílem. Vlastně jí kvůli tomu často volám a obtěžuji ji. Myslím, že je velmi důležité, aby v ní zazněl její hlas, a je velmi důležité, aby se mohla podělit o to, jak se ty různé události odehrály – tak, jak si je pamatuje. Takže ano, já a moje sestry pracujeme na tom, abychom ty příběhy dostaly z jejích pevně sevřených prstů.
Musím také zapojit její vlastní značku CBD na parkovišti, Mountain Girl’s Botanica. Je to velmi malé měřítko; je to jen přitakání jejímu rozsahu vlivu a tomu, kolik lidí ji zbožňuje.
Do jaké míry v současné době zkoumáte své vlastní tvůrčí projevy? A v jakém médiu nejraději pracujete?
V rámci řady svých koníčků a dovedností stále rád tvořím. Je příjemné se v uměleckém díle ztratit. Dříve jsem dělal velké obrazy, ale začal být problém s uskladněním. Takže jsem se hodně zmenšil. Rád tvořím umění, ale nepředpokládám, že by se konaly výstavy nebo něco podobného. Je tu tolik kontroly a já si to chci jen užívat. Moje sestra Anabelle má populární instagramový profil a ráda sdílí své umění. Na Instagramu je @bluebelle42.
Ale pro mě je to něco jako meditační praxe. Když jsem vyrůstala, všechny tyhle vizionářské umělecké věci – jako psychedelické umění, komiksové umění – mi sloužily jako inspirace. Vážím si toho, co se děje na scéně Alexe Greye a těchto šamanských vizionářských umělců. To je celá věc, která před dvaceti lety nebyla ve světě výtvarného umění vůbec přijatelná. Bylo to jako: „Fuj, to je lidové umění, co to děláš?“. Ale teď je tu celá scéna a spousta lidí, kteří se tomu věnují, a myslím, že je to krásné.
Pokud se vrátíme k Jerrymu, v posledních několika letech se z The Days Between stala významná událost. Letos posloužila také jako významná platforma pro charitativní snahy. Jaký je tvůj pohled na to, jak se vyvíjela?“
The Days Between je samozřejmě založena na písni a po Jerryho smrti ji převzali fanoušci. Dlouhá léta jsem měl pocit, že je to jen truchlivé období – byla tam taková malátnost a všichni byli strašně zdrcení. Takže je důležité, že jsme to všichni dokázali proměnit v období reflexe a oslav, což nám časem pomohlo stmelit naši komunitu.