Vybudování sebedůvěry našich dětí, aby věděly, že chápou, co je správné a co ne, je jedním z našich nejtěžších rodičovských úkolů. Pokud jsme se svým dítětem otevřeně hovořili, učili ho a vštěpovali mu po léta základní hodnoty čestnosti, zdvořilosti, úcty a osobní odpovědnosti – pak je nyní čas projevit důvěru ve vše, co se naučilo. Stanovte pravidla a dbejte na jejich dodržování. Pokud zjistíte, že se tyto základní hodnoty nenaučily, pak možná budete muset ustoupit a pokračovat ve výuce. Ukažte dítěti, že jste důvěryhodným a klidným výchozím místem informací o obtížných tématech a že může o svých situacích kdykoli pohodlně hovořit. To je to nejlepší, co můžeme svým dětem jako rodiče dát.
Můj patnáctiletý syn chodí online s osmnáctiletou….je opravdu těžké být v pohodě s online seznamováním, ale nemůžeme své děti do ničeho nutit, jakmile jsou ve věku, kdy už nemáme kontrolu nad jejich pohybem. Pevně věřím, že mým úkolem jako rodiče je vést ji a dát jí všechny nástroje, které mám k dispozici, aby se stala úspěšnou, slušnou lidskou bytostí, která přispívá světu kolem sebe.
Přišla k nám a řekla, že se o něj zajímá a že je starší než ona. Můj bývalý manžel (jsme spolurodiče) chtěl říct, že rozhodně ne, přesvědčila jsem ho, že to možná není nejlepší přístup z několika důvodů;
- On, ten kluk, musí vědět, že se to týká jejích rodičů, že není sama a že bude mít lidi, kterým se bude zodpovídat, pokud s ní bude špatně zacházet.
- Potřebuje vědět, že jsme do toho zapojeni, a když nás bude potřebovat, nebude mít další dilema, že nám musí říct pravdu, když bude mít problémy nebo bude potřebovat pomoc s řešením vztahu.
- Jakékoli vzrušení, které by mohlo jít s tím, že před námi něco tají, odpadá, pokud ho má opravdu ráda a je to dobrý vztah, bude se rozvíjet neomezeně, pokud ne, vyšumí to (což už začalo po 5 měsících)
- Skutečně to stejně udělají…..Není to důvod k tomu, abyste dali svolení k něčemu, čemu z principu věříte, ale realita.
Setkali jsme se s ním, já jsem k lidem velmi otevřená, takže jsme mu bez okolků řekli, že nám vadí věkový rozdíl a že si musí uvědomit, že je jí 15, že jedná s naší dcerou a očekáváme, že se k ní bude chovat slušně, očekáváme, že nám s otcem řeknou pravdu o tom, jak spolu tráví čas a pokud by se jí něco stalo v době, kdy je s ním, žádáme ho jen o to, aby udělal vše pro její ochranu (zodpovědná jízda, odchod ze situací, které jsou nebezpečné atd.). Také jsme řekli, že dokud ho a je jako pár nepoznáme, nebude smět trávit čas sama (v domě bez dozoru rodičů) a že nesmí nikam jezdit jeho autem, dokud nedáme svolení, asi po 3-4 týdnech jsme mu dovolili, aby ji vyzvedl a odvezl k sobě domů (s jeho rodiči doma, s nimi jsme také mluvili) sám. Teď po tom všem víme, že s největší pravděpodobností existují věci, které udělali, místa, kam šli, o kterých nevíme, ale opět je nemůžeme kontrolovat. S dcerou o sexu a jeho důsledcích mluvím velmi otevřeně a ona nyní bere antikoncepci.
Je to ideální situace, ne, myslím si, že je to jediný způsob, jak to řešit, ne. Nelíbí se mi představa, že by chodila s osmnáctiletým klukem (on sám je opravdu dítě, ale to nic nemění na tom, že oba mají rozbouřené hormony, které ještě nezvládají, a tím nemyslím jen sex, oni se stále snaží regulovat své emoce obecně). Nicméně tento přístup nám pomáhá vědět „většinu“ toho, co má dcera za lubem, a myslím, že je to nejlepší způsob, jak jí umožnit růst a zároveň ji chránit, dokud nebude lépe vybavena k tomu, aby se chránila sama.