Krev je tekutá tkáň, která putuje tělem prostřednictvím tepen, žil a kapilár a nese různé prvky, jako jsou červené krvinky, bílé krvinky, plazma a krevní destičky, které jsou nezbytné k provádění životních funkcí. Množství krve závisí na věku, hmotnosti, pohlaví a výšce. Dospělý člověk má v těle 4,5 až 6,0 litrů krve.
Stejně jako všechny tkáně má krev mnoho funkcí, včetně okysličování všech tkání, obrany proti infekcím, srážení krve při poranění a krvácení. Aby mohla plnit všechny tyto funkce, jsou v plazmě suspendovány různé typy buněk, srážecích faktorů atd. Všechny buňky, které tvoří krev, vznikají v kostní dřeni. Ta se nachází v houbovité tkáni plochých kostí (lebka, obratle, hrudní kost, kyčelní hřebeny) a ve dřeňových kanálcích dlouhých kostí (stehenní kost, pažní kost).
Krev je obnovitelnou tkání lidského těla, což znamená, že kostní dřeň vyrábí krevní buňky po celý život, protože mají omezenou životnost. V určitých zdravotních situacích může tato „továrna“ podle potřeby zvýšit svou produkci. Například v případě krvácení se produkce červených krvinek zvýší až sedmkrát a v případě infekce se zvýší produkce bílých krvinek.
Složení krve
ČERVENÉ KRVINKY: Jsou to nejpočetnější buňky (každý člověk jich má 4 500 000 až 5 500 000 na krychlový milimetr krve) a dávají krvi červenou barvu. Mají zaoblený tvar a jsou velmi pružné. Jejich poločas rozpadu je 120 dní (4 měsíce) a jejich hlavní funkcí je přenášet kyslík z plic do tkání pomocí hemoglobinu, bílkoviny, která ke své funkci potřebuje železo.
Bílé krvinky: Jsou méně početné než červené krvinky (6 000 až 8 000 na krychlový milimetr krve). Jsou zodpovědné za obranu těla proti infekcím a existují tři typy:
-Makrofágy: pohlcují (polykají) a ničí bakterie.
-Lymfocyty: jsou zodpovědné za tvorbu protilátek a napadají viry.
-Granulocyty: jako první napadají bakterie.
Plazma: je žlutavě zbarvená tekutina, z 90 % voda, zbytek jsou bílkoviny, sacharidy, lipidy, hormony, draslík a sodík a další látky. V ní plavou ostatní složky krve a srážecí bílkoviny.
Placenty: V jednom krychlovém milimetru krve jich je 150 000 až 400 000 kusů. Jsou zodpovědné za ucpávání ran. Při svém působení se shlukují a přilnou k cévní stěně. Poté uvolní řadu chemických látek, které zahájí proces srážení krve.
JAKÉ JE VYUŽITÍ KRVE?
Přes veškerý technologický pokrok, který máme v 21. století, nelze krev vyrobit. Transfuzní služba je závislá na štědrosti občanů, kteří zásobují nemocnice a zajišťují tak mimo jiné provádění transplantací, operací a onkologické léčby.
Krev získaná od dárců se používá k léčbě nemocí, které způsobují anémii, a také k léčbě různých druhů rakoviny. Používá se také při chirurgických zákrocích, transplantacích orgánů a léčbě úrazů, krvácení a popálenin.
Proces darování krve zahrnuje odběr 450 ml krve, z níž se připraví 3 nebo 4 různé složky: červené krvinky, plazma, krevní destičky a kryoprecipitát, které se podle potřeby transfundují různým pacientům.
Operace kyčle: od 6 – 8 dárců.
Komplikovaný porod: od 4 – 6 dárců.
Dopravní nehoda: od 20 – 30 dárců.
Zlomené aneurysma: od 30 – 40 dárců.
Transplantace srdce: od 20 dárců.
Transplantace jater: od 30 dárců.
Transplantace kostní dřeně: od 50 dárců.
Onemocnění jater: od 6 – 8 dárců.
Komplikované krvácení během operace: od 10 – 20 dárců.
Vzácná onemocnění: až od 100 dárců.
Transplantace srdce: od 20 dárců.
Transplantace jater: od 40 dárců.
Pacienti s leukémií: přibližně od 200 dárců.
Transplantace srdce: od 20 dárců.
Transplantace jater: přibližně od 100 dárců.
Transplantace kostní dřeně: přibližně od 200 dárců.
.