Pokud společnost provedla hodnocení a plánování programů pro léčbu deprese a vypracovala konkrétní úkoly pro realizaci těchto programů, je třeba vypracovat plán hodnocení. Tento plán hodnocení by měl být vypracován ještě před zahájením realizace jakéhokoli programu.
Měření produktivity pracovníků, nákladů na zdravotní péči, výsledků v oblasti zdraví a organizačních změn umožňuje měřit začátek (výchozí stav), prostředek (proces) a výsledky (výstup) programů v oblasti zdraví na pracovišti. Pro hodnocení programů není nutné používat všechny tyto metriky. Některé informace může být obtížné nebo nákladné shromáždit nebo nemusí odpovídat provozní struktuře podniku. Tyto seznamy představují pouze navrhované přístupy, které mohou být užitečné při navrhování plánu hodnocení.
Tyto míry jsou určeny pro skupinové hodnocení zaměstnanců. Nejsou určena ke zkoumání pokroku jednotlivce v průběhu času, což by vyvolávalo obavy o důvěrnost informací o zaměstnancích. Pro účely zaměstnavatele by měla být opatření na individuální úrovni shromažďována anonymně a vykazována (obvykle správcem – třetí stranou) pouze souhrnně, protože hlavním zájmem společnosti jsou celkové změny v produktivitě, nákladech na zdravotní péči a spokojenosti zaměstnanců.
Obecně platí, že údaje za předchozích 12 měsíců poskytnou dostatečné výchozí informace a mohou být použity při stanovení cílů a úkolů programu ve fázi plánování a při posuzování pokroku při dosahování cílů ve fázi hodnocení. Průběžná měření každých 6 až 12 měsíců po zahájení programů jsou obvykle vhodnými intervaly měření, ale načasování měření by mělo být přizpůsobeno očekáváním konkrétního programu.
Psychické zdraví pracovníků je pro organizace oblastí, která vzbuzuje stále větší obavy. Deprese je hlavní příčinou pracovní neschopnosti, absencí, prezence a ztráty produktivity u dospělých osob v produktivním věku. Schopnost identifikovat závažnou depresi na pracovišti komplikuje řada problémů, jako jsou obavy zaměstnanců z důvěrnosti nebo z možného dopadu na jejich práci, které způsobují, že se někteří lidé vyšetření vyhýbají.
- V daném roce bude 18,8 milionu dospělých Američanů (9,5 % dospělé populace) trpět depresivním onemocněním1
- Odhaduje se, že 20 % lidí ve věku 55 let a starších má nějaký problém s duševním zdravím. Deprese je nejrozšířenějším problémem duševního zdraví u starších dospělých2
- Přibližně 80 % osob s depresí uvedlo určitou míru funkčního zhoršení v důsledku své deprese a 27 % uvedlo vážné potíže v pracovním a domácím životě3
- Pouze 29 % všech osob s depresí uvedlo, že v posledním roce kontaktovalo odborníka na duševní zdraví, a z podskupiny s těžkou depresí uvedlo kontakt pouze 39 %3
- V průběhu 3 měsíců pacienti s depresí zmeškají v průměru 4 měsíce.8 pracovních dnů a trpí 11,5 dny snížené produktivity1
- V roce 2003 byly národní výdaje na zdravotní péči o duševní zdraví odhadnuty na více než 100 milionů dolarů4
- Odhaduje se, že deprese způsobuje každoročně 200 milionů ztracených pracovních dnů, což zaměstnavatele stojí 17 až 44 miliard dolarů5.6
- Výzkum ukazuje, že míra výskytu deprese se liší podle profesí a typu odvětví. Mezi pracovníky na plný úvazek ve věku 18 až 64 let byla nejvyšší míra pracovníků, kteří v posledním roce prodělali závažnou depresivní epizodu, zjištěna v profesích osobní péče a služeb (10,8 %) a v profesích souvisejících s přípravou a podáváním jídel (10 %).3 %)7
- Povolání s nejnižší mírou pracovníků, kteří v posledním roce zažili velkou depresivní epizodu, byla povolání v oblasti inženýrství, architektury a zeměměřictví (4,3 %), v oblasti životních, fyzikálních a sociálních věd (4,4 %) a v oblasti instalací, údržby a oprav (4,4 %)7
Deprese je komplexní stav charakterizovaný změnami myšlení, nálady nebo chování, který může postihnout kohokoli. Deprese je ovlivněna řadou faktorů, jako je genetika; fyziologie (např. neurotransmitery), psychologie (např. osobnost a temperament), pohlaví a prostředí (např. fyzické prostředí a sociální podpora). Deprese u pracující populace je stejně složitá a její příčiny nejsou dobře známy. Uznává se však, že roli hrají jak pracovní, tak nepracovní rizikové faktory, např. vliv pracovišť, která vytvářejí nadměrný pracovní stres na zaměstnance, a vliv deprese zaměstnanců na pracoviště.8
Začínají se hromadit důkazy, které spojují organizaci práce s depresí a dalšími problémy duševního zdraví a se zvýšenou ztrátou produktivity. Řada studií zaměřených na různorodou skupinu profesí identifikovala několik pracovních stresorů (např. vysoké pracovní nároky; nízká kontrola práce; nedostatek sociální podpory na pracovišti), které mohou být spojeny s depresí. Přestože důkazů o souvislostech mezi pracovním stresem a depresí přibývá, důkazů o účinných intervencích, které by depresi na pracovišti předcházely, je méně. Je třeba lépe porozumět organizačním postupům pro snížení pracovního stresu a aspektům uspořádání pracovního místa, které přispívají ke špatnému duševnímu zdraví, aby bylo možné vyvinout intervence, které se účinně zaměří na tyto rizikové faktory na pracovišti.9
Existuje však řada strategií, které mohou zaměstnavatelé uplatňovat na podporu duševního zdraví zaměstnanců, jako je pořádání screeningů k rozpoznání deprese; umístění důvěrných sebehodnotících listů v jídelnách, odpočinkových místnostech nebo na nástěnkách; podpora větší informovanosti prostřednictvím programů pomoci zaměstnancům (EAP); školení nadřízených v rozpoznávání deprese a zajištění přístupu pracovníků k potřebným psychiatrickým službám prostřednictvím výhod zdravotního pojištění a struktury benefitů.
Kromě přímých nákladů na zdravotní péči a na pracovišti zvyšuje deprese náklady na zdravotní péči a ztrátu produktivity také nepřímo tím, že přispívá k závažnosti dalších nákladných onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka a mrtvice. Rutinní, systematický klinický screening však může úspěšně identifikovat pacienty, kteří trpí depresí, a umožnit jim tak přístup k péči v dřívější fázi jejich onemocnění. Výzkum naznačuje, že u 80 % pacientů s depresí dojde při léčbě ke zlepšení stavu.10