„Odhaduje se, že většina lidí využívá pouze deset procent kapacity svého mozku,“ přednáší profesor Norman, kterého hraje herec Morgan Freeman, v upoutávce na nový thriller Lucy. „Představte si, že bychom měli přístup ke 100 procentům. Začaly by se dít zajímavé věci.“
Vím, že jsem ještě nezískal doktorát, pane profesore, ale dovolím si nesouhlasit. Víte, my všichni máme každý den přístup ke 100 % svého mozku. A nemusíme k tomu být telekinetici ani si pamatovat celý balíček karet.“
Ve filmu, který má premiéru příští pátek, je postava Scarlett Johanssonové Lucy nucena pracovat jako pašeračka drog v tchajwanské mafii. Droga, kterou jí implantovali do těla, uniká do jejího organismu a umožňuje jí „stoprocentní přístup“ do mozku. Lucy může mimo jiné pohybovat předměty pomocí mysli, rozhodnout se, že nebude cítit bolest, a zapamatovat si obrovské množství informací.
Myšlenka, že používáme pouze 10 % svého mozku, je svým způsobem docela inspirativní. Může nás motivovat k tomu, abychom se více snažili nebo využili jakýsi tajemný, nedotčený rezervoár tvořivosti a potenciálu. Existují dokonce produkty, které slibují, že těch zbylých 90 % odemknou.
Jakkoli je však toto tvrzení absurdní, 2/3 veřejnosti a polovina učitelů přírodních věd stále věří, že tento mýtus je pravdivý. Tato představa je tak rozšířená, že když neuroložka Sophie Scottová z University College London navštěvovala kurz první pomoci, její instruktor třídu ujišťoval, že zranění hlavy nejsou nebezpečná, protože „90 % mozku nedělá nic“.
Jak vlastně tato mylná představa vznikla? Jeho nejstarší kořeny můžeme vystopovat u psychologa Williama Jamese, který ve svém textu Lidské energie z roku 1907 napsal, že „využíváme jen malou část svých možných duševních a fyzických zdrojů“. S tímto názorem mám tendenci souhlasit, když trávím večery na gauči sledováním televizní reality show, ale James samozřejmě neměl v úmyslu propůjčit tomuto „desetiprocentnímu mýtu“ důvěryhodnost.
Udělal to však někdo jiný, Lowell Thomas, který ve své předmluvě ke knize Dalea Carnegieho Jak získávat přátele a působit na lidi z roku 1936 tento výrok nově interpretoval a, jak se zdá, přisypal do něj několik vlastních myšlenek. „Profesor William James z Harvardu,“ napsal Thomas, říkával, že průměrný člověk rozvíjí pouze 10 procent svých latentních duševních schopností.“
Jde o to, že mozek během dvou milionů let lidské evoluce rychle ztrojnásobil svou původní velikost. Přestože mozek tvoří pouze 2 % naší tělesné hmotnosti, spolyká neuvěřitelných 20 % našeho denního energetického příjmu. Náš mozek je také pozoruhodně výkonný, protože se v něm vyvinuly gyry, které dramaticky zvýšily poměr plochy kůry k celkovému objemu ve srovnání s jinými druhy. Tvrzení „využíváme pouze 10 % mozku“ by znamenalo, že se fakticky vyvíjíme opačným směrem – a že to děláme velmi rychle.
Dalším zřejmým způsobem, jak zjistit, že využíváme více než 10 % mozku najednou, jsou přístupy jako funkční magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie. fMRI a PET jsou zobrazovací techniky, které v reálném čase odhalují oblasti s relativně vysokou mozkovou aktivitou. Zobrazovací studie nám říkají, že nejenže se při provádění i těch nejjednodušších úkolů, jako je sledování filmu, zapojuje mnoho oblastí mozku, ale že aktivita mezi těmito oblastmi je velmi dynamická.
Navíc se zdá, že přísloví „použij, nebo ztratíš“ platí zejména v oblasti zdraví mozku. Studie Schafera a jeho kolegů z Harvardu z roku 2012 zjistila, že nervové imunitní buňky zvané mikroglie mohou odstraňovat nečinné, ale jinak zdravé synapse (spojení) mezi mozkovými buňkami. Pokud bychom v daném okamžiku pravidelně využívali pouze 10 % svého mozku, mohli bychom být všichni náchylní k mozkové atrofii a podobat se pacientům s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba.
„Mýtus 10 %“ byl možná utvrzen něčím, co _je_ pravda. Přestože má mozek téměř 100 miliard neuronů, je tento typ buněk výrazně převyšován jiným: gliovými buňkami. Gliové („lepivé“) buňky jsou zodpovědné za udržování homeostázy, poskytují strukturální podporu, izolují neurony myelinem a odstraňují patogeny a nečistoty. Skutečný poměr gliových buněk k neuronům je sporný, i když mnohé texty tvrdí, že může být zhruba 10:1. Jinými slovy, neurony tvoří pouze 10 % celého našeho mozku.
Přemýšlejte o sobě právě teď. Zapojujete svaly, abyste se posadili vzpřímeně? Používáte ruku k posouvání počítačové myši (nebo palec na mobilním zařízení)? Možná právě něco jíte? Posloucháte hudbu? Dýcháte? Buďte si jisti, že právě teď využíváte více než 10 % svého mozku.
Možná jste hrál ve filmu Boha, Morgane Freemane, ale zjevně potřebujete základní informace o tom, jak funguje váš nejúžasnější výtvor – mozek!
Původně publikováno na serveru The Conversation UK.
Obrázky: Fandango (Lucy), Lifehacker (mozek), NIMH/Wikimedia Commons (fMRI), Beyond the Dish (gliové buňky)
Původně publikováno na serveru The Conversation UK.