Letní slunovrat je tady: Letní slunovrat nastává 21. června: 9 věcí, které je třeba vědět o nejdelším dni v roce

Letní slunovrat je před námi: Pátek 21. června je nejdelším dnem roku 2019 a začátkem letní sezóny pro všechny, kdo žijí severně od rovníku. Společnost Google tento den připomíná pomocí Google Doodle. Pokud máte rádi pohanské rituály, je to pro vás pravděpodobně významný okamžik. Pokud ne, slunovrat je i tak docela pěkný.

Technicky řečeno, letní slunovrat nastává, když se Slunce nachází přímo nad obratníkem Raka neboli 23,5 stupněm severní šířky. Stane se tak přesně v 11:54 východního času v pátek 21.

Níže je uveden stručný vědecký průvodce nejdelším dnem v roce. (I když, jak uvidíme, ne nejdelší den v historii Země – ten nastal už v roce 1912.)

1) Proč vlastně máme letní slunovrat?“

Tak tohle většina lidí ví. Země obíhá kolem Slunce po nakloněné ose. (Pravděpodobně proto, že se naše planeta před miliardami let, kdy se ještě formovala, srazila s nějakým jiným masivním objektem.)

Od března do září je tedy severní polokoule Země během dne více vystavena přímému slunečnímu záření. Po zbytek roku dostává více jižní polokoule. Proto máme roční období.

Na severní polokouli „vrchol“ slunečního svitu obvykle nastává 20., 21. nebo 22. června daného roku. To je letní slunovrat. Naopak na jižní polokouli dosahuje vrcholu slunečního svitu 21., 22. nebo 23. prosince a na severní nastává vrchol tmy – to je náš zimní slunovrat.

2) Kolik hodin slunečního svitu budu mít 21. prosince?

To záleží na tom, kde žijete. Čím severněji se nacházíte, tím více slunečního světla během slunovratu uvidíte. Aljašský klimatolog Brian Brettschneider vytvořil tohoto úžasného průvodce:

Pokud žijete blízko polárního kruhu, slunce během slunovratu ve skutečnosti nikdy nezapadá.

Tady je další skvělý způsob, jak si představit extrém letního slunovratu. V roce 2013 pořídil obyvatel kanadské Alberty – několik set kilometrů jižně od Fairbanksu, ale stále ve vysokých zeměpisných šířkách – dírkovou komorou tuto fotografii dráhy Slunce v průběhu roku a podělil se o ni s astronomickým webem EarthSky. Můžete si všimnout dramatické změny slunečního oblouku od prosince do června. (Podobný snímek si můžete snadno vytvořit i doma. Potřebujete jen plechovku, fotopapír, lepicí pásku a špendlík. Návod najdete zde.)

Všimněte si, že v době slunovratu máme také nejdelší soumrak v roce, obvykle zhruba jednu až jednu a půl hodiny navíc po západu Slunce. (Brettschneider k tomu má více grafů; celý jeho příspěvek stojí za váš čas.)

3) Je slunovrat nejpozdějším západem Slunce v roce?“

Ne nutně. To, že 21. červen je pro severní polokouli nejdelším dnem v roce, neznamená, že na každém místě je v tento den nejčasnější východ nebo nejpozdější západ slunce.

Pokud žijete ve Washingtonu, DC, nejpozdější západ slunce začíná den po slunovratu, tedy 22. června. Pokud si rádi přispíte, je to pravděpodobně nejzajímavější den léta. Na webu TimeAndDate.com se dozvíte, kdy ve vaší oblasti nastane nejpozdější západ slunce.

4) Co to všechno má společného se Stonehenge?

Nikdo vlastně neví, proč bylo Stonehenge před zhruba 5000 lety postaveno (alespoň my ne, omlouváme se). Ale jednou z možností je, že sloužilo k označování slunovratů a rovnodenností. To proto, že během letního slunovratu vychází slunce těsně nad patním kamenem stavby a dopadá na oltářní kámen přesně uprostřed.

Tady je grafika od NASA, která představuje, jak mohl vypadat východ slunce o letním slunovratu v době, kdy bylo Stonehenge zcela neporušené:

V dnešní době se lidé stále scházejí, aby vzdali hold letnímu slunovratu ve Stonehenge – jen používají moderní technologie, například takto:

Lidé ve Stonehenge o slunovratech vědí, jak uspořádat párty. Zde je snímek z nedávného zimního slunovratu na tomto místě.

5) Je toto nejdelší den v celé historii Země?

Pravděpodobně ne, i když je to blízko. A důvod proč je docela zajímavý. Joseph Stromberg se tomuto tématu před několika lety fantasticky hluboce věnoval pro Vox, ale tady je dvouminutová verze:

Od té doby, co má Země tekuté oceány a Měsíc, se její rotace v průběhu času postupně zpomaluje v důsledku slapového tření. To znamená, že během velmi, velmi dlouhých časových úseků se dny neustále prodlužovaly. Přibližně před 4,5 miliardami let trvalo Zemi dokončení jedné otáčky pouhých šest hodin. Asi před 350 miliony let to trvalo 23 hodin. Dnes to samozřejmě trvá asi 24 hodin. A dny se budou postupně stále prodlužovat.

Vzhledem k tomu byste si mysleli, že rok 2018 bude nejdelším dnem v celé historii. Ale i když je určitě nahoře, neobsadí tak docela první příčku.

To proto, že slapové tření není to jediné, co ovlivňuje rotaci Země; existuje několik protichůdných faktorů. Tání ledovců, k němuž dochází od konce poslední doby ledové před 12 000 lety (a nyní se v důsledku globálního oteplování zrychluje), ve skutečnosti velmi mírně zrychluje rotaci Země a zkracuje dny o několik zlomků milisekundy. Stejně tak geologická činnost v jádru planety, zemětřesení, oceánské proudy a sezónní změny větru mohou také zrychlovat nebo zpomalovat rotaci Země.

Pokud se všechny tyto faktory dají dohromady, vědci odhadli, že nejdelší den v historii Země (zatím) pravděpodobně nastal v roce 1912. Letní slunovrat v tomto roce byl nejdelším obdobím denního světla, jaké kdy severní polokoule zažila (a naopak zimní slunovrat v roce 1912 byl nejdelší nocí, jakou jsme kdy zažili).

Koneckonců by účinky slapového tření měly překonat všechny tyto ostatní faktory a dny Země se budou stále prodlužovat, protože její rotace se stále zpomaluje (což nutí časoměřiče pravidelně přidávat přestupné sekundy do kalendáře). Což znamená, že v budoucnu bude spousta letních slunovratů, které budou stanovovat nové rekordy jako „nejdelší den v historii Země“.

6) Musím nosit opalovací krém?

Ano, měli byste, i když, jak uvedla Julia Belluzová z Voxu, chybí výzkum, zda opalovací krém skutečně pomáhá předcházet agresivnější formě rakoviny kůže. Jak píše:

Americká pracovní skupina pro preventivní služby shrnula důkazy o zdravotních účincích používání opalovacích krémů … zjistila, že opalovací krémy snižují výskyt rakoviny dlaždicových buněk, ale že nemají žádný vliv na rakovinu bazálních buněk. A co víc: „Neexistují žádné přímé údaje o vlivu opalovacího krému na výskyt melanomu.“

Výzkum se přesto stále vyvíjí a objevují se novější studie, které ukazují, že opalovací krém může omezit riziko melanomu, jako například tato dlouhodobá studie z Austrálie.

To znamená, že rozhodně pomáhá předcházet spálení od slunce, což je nepříjemné. Více o vědeckých poznatcích o opalovacím krému si přečtěte v Belluzově vysvětlivce.

7) Existují slunovraty na jiných planetách?

Ano! Všechny planety v naší sluneční soustavě se otáčejí kolem nakloněné osy, a proto mají roční období, slunovraty a rovnodennosti. Některé z těchto sklonů jsou menší (například Merkur, který je skloněn o 2,11 stupně). Jiné jsou však více podobné Zemi (23,5 stupně) nebo jsou ještě extrémnější (Uran je nakloněn o 98 stupňů!).

Níže si prohlédněte krásný složený snímek Saturnu v době rovnodennosti, který v roce 2009 pořídila sonda Cassini (RIP). Plynný obr je vůči Slunci nakloněn o 27 stupňů a rovnodennosti na této planetě nastávají méně často než na Zemi. Na Saturnu nastává rovnodennost zhruba jednou za 15 let (protože Saturnu trvá 29 let, než dokončí jeden oběh kolem Slunce).

8) Slyšel jsem, že letos v létě proběhne zatmění Slunce

Slyšeli jste správně! Zatmění Slunce nastane 2. července. A pokud jste v Chile nebo Argentině (nebo v jižním Pacifiku), budete ho moci vidět.

Tady je dráha, kterou bude totální zatmění (oblast, kde uvidíte Slunce zcela zakryté Měsícem) probíhat po celé zeměkouli:

9) Na tento článek jsem kliknul náhodou a opravdu chci jen parádní obrázek Slunce

Máme vás:

Výše uvedený snímek pořídila sonda NASA Solar Dynamics Observatory, která byla vypuštěna v roce 2010 za účelem lepšího poznání Slunce.

Loni NASA vypustila sondu Parker Solar Probe, která se přiblíží k povrchu Slunce na vzdálenost 4 milionů kilometrů (mnohem blíže než jakákoli sonda předtím). Jejím cílem je studovat sluneční atmosféru, počasí a magnetismus a přijít na kloub záhadě, proč je sluneční koróna (atmosféra) mnohem žhavější než povrch Slunce. Přesto bude muset sonda i ve vzdálenosti několika milionů kilometrů odolávat teplotám 2500 stupňů Celsia.

Je nezbytné porozumět Slunci: Není to nic, s čím bychom si měli zahrávat. Brad Plumer na serveru Vox píše o tom, co se stane, když Slunce vybuchne a vyšle k nám vesmírné počasí, aby na Zemi způsobilo spoušť.

Šťastný slunovrat!