Les Misérables skutečně mluví o mizérii

Les Misérables má ve francouzštině několik významových odstínů. Podle překladatelů by se román Victora Huga, vydaný v roce 1862, mohl stejně dobře jmenovat Bídníci, Vyvrženci, Ubozí chudáci, Oběti nebo Vyvrženci.

Bídníci jsou však díky emotivním muzikálovým adaptacím tak silně spojováni se „strhující partiturou a libretem“ a „epickým hledáním spravedlnosti ve Francii“, že název – často redukovaný na přezdívku „Bídníci“ – ztratil část své údernosti.

PBS přináší ve své minisérii Bídníci na stanici Masterpiece v čele s herci Dominicem Westem a Davidem Oyelowem sžíravý nářez. Útrapy postav ve společnosti a napětí mezi uprchlým trestancem Jeanem Valjeanem a inspektorem Javertem se odvíjejí bez jakýchkoli melodických tónů úlevy. Chvílemi je inscenaci těžší sledovat než horor, ať už se třeseme nad krutostí děje, chudobou, krví nebo sebeobětováním.

Hugo v 1500stránkovém svazku Bídníků, jehož děj se odehrává mezi lety 1815 a 1832, psal o své době, ale v jeho předmluvě napsal poselství budoucím čtenářům na věky věků:

„Dokud na zemi existuje nevědomost a chudoba, nemohou knihy povahy Bídníků nepřinášet užitek.“

Níže jsou uvedeny některé hlavní postavy, jak je vidíme v seriálu PBS. Pozor, spoiler pro ty, kteří neznají děj!“

Vyvrženec: Jean Valjean

Jean Valjean (DOMINIC WEST). Fot: Pro vládu a společnost bude Jean Valjean (Dominic West; The Wire) navždy zločincem, kterého se obávají více kvůli tomu, čím se bývalý trestanec mohl stát po 19 letech nucených prací, než kvůli jeho původnímu zločinu: krádeži bochníku chleba, aby nakrmil chudé děti své sestry.

Dávno před pomocnými prostředky, jako jsou potravinové lístky, vývařovny nebo veřejné školy, natož pak snídaňové programy pro děti, vedl první přestupek Jeana Valjeana k trestu pěti let, který se za jeho pokusy o útěk prodloužil na devatenáct let.

Po lámání skal a životě v příšerných podmínkách na nemocemi prolezlé vězeňské lodi místo slabosti zesílí. Nebezpečná práce a bití od vězeňských dozorců však zanechaly na jeho tváři syrovou, rudou koláž puchýřů, řezných ran a jizev.

Po propuštění z toulonského vězení musí nosit žlutý pas, který ho označuje jako bývalého vězně, což zhorší jeho šance na získání práce. I poté, co mu biskup poskytne prostředky, s nimiž může začít znovu, okrade chlapce o mince. Pod novou identitou brzy dosáhne úspěchu a věnuje se tomu, aby se stal lepším člověkem. Pro svůj poslední zločin se však stává štvancem. I nadále vnímá svět jako „lež, násilí a krutost“.

Bídná chudina: Fantine

Díl 2. Z leva do prava: Javert (DAVID OYELOWO) a Jean Valjean (DOMINIC WEST) s falešným jménem Monsieur Madeleine se dohadují o osudu nemocné Fantine (LILY COLLINS). Foto: Krásná, naivní a negramotná Fantine (Lily Collins) nikdy nepoznala žádnou rodinu a vyrůstala na ulici. Jako teenagerka se propracovala do Paříže a živí se jako švadlena. Svede ji playboy, studentský mládenec, který jejich lásku živí, dokud nedokončí svá studia v Paříži a neopustí ji.

Kdo uhodne, kolik svobodných matek a jejich dětí se v 19. století propadlo do naprosté chudoby?“

Po odchodu z Paříže s dcerou Cosettou si Fantine uvědomí, že se musí rozloučit se svým jediným tělem a krví, aby mohla pracovat. Na základě prvního dojmu z rodiny, kterou uvidí, svěří Cosettu do péče nepoctivých hostinských pana a paní Thérnardierových a pravidelně jim posílá peníze téměř nad své možnosti.

Thernardierovi však neustále lžou a požadují další platby, které Fantina nemůže zaplatit. Přijde o práci v továrně (vyhodil ji Jean Valjean za to, že lhala o tom, že má dítě). Potulný obchodník ji přesvědčí, aby prodala své dlouhé vlasy a dokonalé dva přední zuby, což vede k hrůzné scéně, po níž je Fantinina tvář často potřísněna krví.

Onemocní a pracuje jako prostitutka a je dvojnásob opovrhována pro svůj chorobný vzhled. Je zatčena Javertem za napadení rádoby Jana, který se jí vysmívá, ale poté, co zkolabuje, je okamžitě převezena do místní nemocnice. Smrtelně nemocná se drží při životě jen díky tomu, že jí zkroušený Jean Valjean slíbil přivést Cosettu. To se mu nepodaří a ona umírá, aniž by svou milovanou dceru ještě někdy spatřila.

S naším týdenním zpravodajem získáte přehled vysílaných a digitálních premiér, speciálních nabídek a akcí.

Oběť: Cosette

Druhá epizoda: Fantine (LILY COLLINSOVÁ) hledá práci a má s sebou Cosette (MAILOW DEFOYOVÁ). Fot: (C) Lookout Point

Cosettina starostlivá matka ji krátce po seznámení opouští s cizími panem a paní Thérnardierovými (Adeel Akhtar a držitelka Oscara 2019 Olivia Colman). Cosettě jsou teprve asi tři roky, ale následujících pět let ji líní a krutí hostinští fyzicky týrají jako svou služebnou a sotva jí poskytnou dostatek oblečení nebo místo na spaní. Kromě svého věku nemá žádné dětství. Dokonce i návštěvníci hostince vyjí smíchy, když paní Cosettu honí a bije řemenem. Když dojde na tyto zlé hostinské, není v muzikálu nic z komické úlevy. Dobrou zprávou je, že ji nakonec zachrání Jean ValJean.

Bídník: Javert

Epizoda první, od l do r:Jean Valjean (DOMINIC WEST) čelí své nemesis Javertovi (DAVID OYELOWO). Foto: Robert Viglasky
(C) Lookout Point

Javert (David Oyelowo; Selma) je samotářský, posedlý strážce zákona, pro kterého existuje jen dobro a zlo. Jako vězeňský dozorce přizná „vězni 24601“ (Jean Valjean), že se ve skutečnosti narodil ve vězení zločincům. Srovnává se s Jeanem Valjeanem a s nadřazeností říká: „Lidé jako my mají jen dvě možnosti: kořistit ze společnosti, nebo ji hlídat. Ty sis vybral to první a já to druhé.“

Pohrdá Jeanem Valjeanem a je zmaten pokaždé, když je svědkem toho, jak Jean Valjean statečně přichází na pomoc člověku v nouzi. V jeho knize to nesedí.

Javert nevěří v používání lidského úsudku v právních záležitostech; existuje pouze litera zákona. Když povýší z vězeňského dozorce v Toulonu na vrchního inspektora v Paříži, nemůže se těšit ze svých úspěchů, zatímco Jean Valjean je na svobodě pod smyšlenou identitou.

Javert však není nudná, suchopárná postava. Je krutý a s potěšením se vytahuje svou mocí nad ostatními. Není schopen uznat, že někteří lidé jsou ke zločinnému chování donuceni okolnostmi, nikoliv zlou povahou. A jeho posedlost potrestat Jeana Valjeana zaslepuje jeho racionalitu. Zatímco v pařížských ulicích zuří třetí revoluce, on se rozhodne nasadit své důstojníky, aby ho našli.

V nedávném vystoupení na newyorském festivalu BUILD Series David Oyelowo vysvětlil, že Javertovo chování a přesvědčení pramení ze sebenenávisti:

„Má hluboký pocit sebenenávisti vůči svému původu (ve vězení). Nenávist k tomu, odkud přišel. Tu přenáší na Valjeana.“

Od 14. dubna sledujte Bídníky v pořadu Masterpiece v neděli ve 21:00 na stanici PBS a streamujte každý díl po dobu dvou týdnů po odvysílání. Staňte se členy stanice a využijte výhodu THIRTEEN Passport, abyste mohli od 14. dubna sledovat všech šest epizod na vyžádání.

Další pozadí Bídníků

Pro zábavný rychlokurz francouzské historie, který objasňuje, jaké povstání v Bídnících sledujeme (není to Francouzská revoluce), a zasazuje události románu do časové osy, si přečtěte krátký článek Ne, vlastně to není Francouzská revoluce: (Les Misérables a dějiny) od Susanne Alleyn.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.