Kostrč je tvořena třemi, čtyřmi nebo pěti rudimentárními obratli. Horně artikuluje s křížovou kostí. V každém z prvních tří segmentů lze vysledovat rudimentární tělo a kloubní a příčné výběžky; poslední kus (někdy třetí) je pouhý uzlík kosti. Příčné výběžky jsou nejvýraznější a nejzřetelnější na prvním kostrčním segmentu. Všechny segmenty postrádají pedikly, lamely a trnové výběžky. První je největší; podobá se nejnižšímu křížovému obratli a často existuje jako samostatný kus; zbývající se směrem shora dolů zmenšují.
Většina učebnic anatomie nesprávně uvádí, že kostrč je u dospělých normálně srostlá. Ve skutečnosti se ukázalo, že kostrč se může skládat až z pěti samostatných kostěných segmentů, přičemž nejčastější konfigurací jsou dva nebo tři segmenty.
PovrchyPravda
Přední povrch je mírně konkávní a vyznačuje se třemi příčnými rýhami, které označují spojení jednotlivých segmentů. Poskytuje úpon přednímu sakrokokcygeálnímu vazu a levatores ani a podpírá část rekta. Zadní plocha je vypouklá, vyznačuje se příčnými rýhami podobnými rýhám na přední ploše a po obou stranách představuje lineární řadu bulbů – rudimentárních kloubních výběžků kostrčních obratlů. Z nich horní pár je největší a nazývá se coccygeal cornua, vystupuje vzhůru a artikuluje s cornua kosti křížové a na obou stranách doplňuje otvor pro přenos zadní části pátého křížového nervu.
HraniceEdit
Boční hranice jsou tenké a vykazují řadu malých vyvýšenin, které představují příčné výběžky coccygeálních obratlů. Z nich první je největší; je zploštělý směrem dopředu dozadu a často stoupá vzhůru, aby se spojil s dolní částí tenkého laterálního okraje kosti křížové, čímž doplňuje otvor pro přenos předního úseku pátého křížového nervu; ostatní se směrem shora dolů zmenšují a často chybí. Okraje kostrče jsou úzké a na obou stranách se upínají na sakrotuberózní a sakrospinózní vazy, na kostrč a levátor ani před těmito vazy a na gluteus maximus za nimi.
HrotEdit
Hrot je zaoblený a je k němu připojena šlacha zevního análního svěrače. Může být bifidní (rozdělený na dvě části).
Kokcygeální jamkaEdit
Kokcygeální jamka je mělká prohlubeň (jamka) na povrchu mezi křížovou kostí a perineem, která se nachází v intergluteální štěrbině, jež probíhá těsně pod křížovou kostí až k perineu. Ne vždy se objevuje. Kostrční jamka označuje nejhlubší část pánevního dna vedle kostrče. Odtud vystupuje sval levator ani.
Extenzor coccygisEdit
Extenzor coccygis je štíhlý svalový svazek, který není vždy přítomen. Táhne se přes dolní část zadní plochy kosti křížové a kostrče. Vychází šlachovými vlákny z posledního segmentu kosti křížové nebo prvního kusu kostrče a prochází směrem dolů, kde se vkládá do dolní části kostrče. Je to rudiment natahovacího svalu ocasních obratlů jiných živočichů.
Sakrokokcygeální a interkokcygeální kloubyUpravit
Klouby jsou variabilní a mohou být: (1) synoviální klouby; (2) tenké ploténky z vláknité chrupavky; (3) mezilehlé mezi těmito dvěma klouby; (4) zkostnatělé.
ÚponyEdit
Přední strana kostrče má úpony na sval levator ani, coccygeus, iliococcygeus a pubococcygeus, anococcygeal raphe. Na zadní straně se upíná sval gluteus maximus, který natahuje stehno v kyčelním kloubu. Mezi vazy připojené ke kostrči patří přední a zadní sakrokokcygeální vazy, které jsou pokračováním předních a zadních podélných vazů, které se táhnou podél celé páteře. Postranní sakrokokcygeální vazy doplňují průchod posledního křížového nervu. Na kostrč se také upínají některá vlákna sakrospinózních a sakrotuberózních vazů (vycházející z hřbetu sedací kosti, resp. sedacího hrbolku). Z vrcholu kónusu vychází prodloužení pia mater, filum terminale, a nasedá na kostrč.
.