trust
TRUST, n.
1. Důvěra; spoléhání nebo spočívání mysli na bezúhonnost, pravdivost, spravedlnost, přátelství nebo jinou zdravou zásadu jiné osoby.
Kdo vkládá svou důvěru v Hospodina, bude v bezpečí. Př 29,
2. Ten nebo to, co je důvodem důvěry.
Pane Bože, ty jsi má důvěra od mládí. Ž 71.
3. Pověření přijaté s důvěrou.
Dobře je odměň, zachová-li svou důvěru.
4. To, co je někomu svěřeno do péče. Nikdy neporušuj posvátnou důvěru.
5. Nikdy neporušuj posvátnou důvěru. Jistý názor na nějakou událost.
His trust was with th‘ Eternal to be deem’d
Stejná síla.
6. Úvěr poskytnutý bez zkoumání; jako přijímat názory na důvěru.
7. Úvěr na základě příslibu platby, skutečného nebo předpokládaného; jako přijímat nebo kupovat zboží na důvěru.
8. Něco, co bylo svěřeno někomu do péče za účelem užívání nebo správy a za co je třeba skládat účty. Talenty a přednosti každého člověka jsou důvěrou, kterou mu svěřil jeho Stvořitel a za jejíž užití nebo využití je odpovědný.
9. Důvěra; zvláštní spolehnutí na předpokládanou poctivost.
10. Stav toho, komu je něco svěřeno.
Pravdivě sloužím tomu, kdo mi dá důvěru.
11. Péče; řízení. 1 Tim 6.
12. V právu majetek, odevzdaný nebo udělený v důvěře, že jej odevzdávající nebo obdarovaný převede nebo naloží s výnosy podle vůle jiného; majetek držený k užívání jiným.
TRUST, v.t. Vkládat důvěru; spoléhat se. Nemůžeme důvěřovat těm, kdo nás podvedli.
Kdo bezmezně důvěřuje každému, bude nakonec podveden.
1. Věřit; důvěřovat.
Důvěřovat mi, vypadáš dobře.
2. Svěřit se do péče, s důvěrou. Svěřit svému Stvořiteli sebe a všechny své starosti.
3. S důvěrou riskovat.
Důvěřovat ti, důvěřovat ti z mé strany.
4. Dát úvěr; prodat na úvěr nebo v důvěře v budoucí platbu. Obchodníci a továrníci každoročně svěřují svým zákazníkům zboží v hodnotě milionů.
Je šťastnější být někdy podveden, než nedůvěřovat.
DŮVĚŘOVAT, v.i. Být si jistý něčím současným nebo budoucím.
Důvěřuji, že k vám přijdu a promluvím s vámi tváří v tvář. 2 Jan 12.
Důvěřujeme, že máme dobré svědomí. Žid.13.
1. Důvěřujeme v Boha. Být důvěřivý; získat si důvěru.
No, můžeš se bát až příliš…
Je to bezpečnější než příliš důvěřovat.
Důvěřovat, svěřovat se; vkládat důvěru; spoléhat se; použití časté v Písmu.
Důvěřuj Hospodinu a čiň dobro. Ž 37.
Nejvíce zahanbeni budou ti, kdo doufají v rytiny. Iz 42.
Důvěřovat, spoléhat se; mít důvěru; spoléhat se.
Muži Izraele – důvěřovali lhářům v očekávání. Soudců 20.
důvěřoval
TRUST’ED, s. Svěřoval se; spoléhal na; závisel na; vztahuje se na osoby.
1. Důvěřoval
Důvěřoval
. Prodávaný na dluh; jako zboží nebo majetek.
2. Svěřený s důvěrou do péče jiného; jako dopisy nebo zboží svěřené dopravci nebo zřízenci.
důvěřující
TRUST’ING, ppr. svěřující se; poskytující úvěr; spoléhající se na.
důvěřující
TRUST’INGLY, adv. S důvěrou nebo implicitní důvěrou.