Na rozdíl od všeobecného přesvědčení slušné procento lidské populace ví, že Země je rozhodně zhruba kulovitá, už více než dva tisíce let. Těžko říct, jak jsme poznamenali v našem podcastu BrainFood Show, včely tento fakt využívají i při své absurdně fascinující navigaci a při sdělování směru ostatním včelám.
Co se týče lidí, trvalo nám o něco déle, než jsme si to uvědomili – za prvního známého člověka, který navrhl kulovou Zemi, je obecně považován Pythagoras (6. století př. n. l.), i když v té době se tato myšlenka zrovna neujala. Aristoteles (4. století př. n. l.) s touto hypotézou souhlasil a podpořil ji svými pozorováními, například že jižní souhvězdí vystupují na obloze výše, když člověk cestuje na jih. Všiml si také, že při zatmění Měsíce je zemský stín kulatý. Mnohem definitivněji na jejich myšlenky navázal hlavní knihovník Alexandrijské knihovny Eratosthenes ze 3. století př. n. l., kterému se podařilo vypočítat obvod Země s pozoruhodnou přesností. Jak? Jednoduše využil poznatku, že v poledne o letním slunovratu je v Syene studna, kde se Slunce ukazuje přímo na dno, bez stínu. V poledne o letním slunovratu tedy pomocí tyče změřil úhel stínu, který svíral v Alexandrii, a zjistil, že je to asi 7 stupňů neboli asi 1/50 kruhu. S touto informací mu nyní stačilo znát přesnou vzdálenost mezi Syenou a Alexandrií, aby získal obvod Země (asi 50násobek vzdálenosti mezi Syenou a Alexandrií). Najal měřičskou skupinu, známou jako bematisté, aby změřila vzdálenost, která podle jejich zjištění činila asi 5 000 stadií. Došel tedy k závěru, že Země musí mít obvod asi 250 000 stadií. Podle toho, který stadion měřil, byl jeho údaj buď jen o 1 % menší, nebo o 16 % větší. Mnozí badatelé se domnívají, že pravděpodobně použil egyptský stadion (157,5 m), neboť se v té době nacházel v Egyptě, což by jeho odhad činilo zhruba o 1 % příliš malým.
Přejdeme-li k tzv. temnému středověku, v němž křesťanství údajně potlačilo tak obskurní představy, jako je kulová Země, pravda je ve skutečnosti opačná. V křesťanské středověké Evropě vytvořil katolický mnich a učenec Beda v 7. století vlivný traktát, který obsahoval diskusi o sférické povaze světa. Toto dílo, Rozúčtování času, bylo opsáno a rozesláno duchovním po celé karolinské říši. Později, v roce 1300, Dante Alighieri ve své Božské komedii také popisuje Zemi jako kouli a opět se zdálo, že s tím nikdo nemá problém.
Katolíci a později i další větve křesťanství nebyli jedinou náboženskou sektou, jejíž duchovní a učenci si zřejmě téměř všeobecně mysleli, že svět je kulový. Shodoval se na tom i islámský svět. Jak shrnuje historik Jeffrey Burton Russell,
až na mimořádně málo výjimek žádný vzdělaný člověk v dějinách západní civilizace od 3. století př. n. l. nevěřil, že Země je plochá.
Podle akademiků západního světa i ten nejprázdnější námořník věděl, že Země je kulatá, jednoduše podle toho, že lodě mizí za obzorem, přičemž nejprve je vidět dno a pak stěžeň. Podobný efekt lze pozorovat i při pozorování pevniny z lodi. Člověk nemusí být zrovna raketový chirurg, aby si uvědomil, že povrch moře se musí neustále zakřivovat.
Přes to všechno skutečně stále existuje nepatrné procento obyvatel vyspělého světa, kteří věří, že svět je plochý.
Možná se v tuto chvíli ptáte, kolik? Ačkoli se z internetových komentářů zdá, že procento je velké, skutečnost je pravděpodobně drasticky nižší. (Komentářoví trollové budou trollovat.)
Pokud jde o některá čísla, podle průzkumu z roku 2018, který provedla masivní společnost pro průzkum trhu YouGov, 8 215 odpovědí, které byly vybrány tak, aby s vysokou pravděpodobností přesně reprezentovaly širší dospělou populaci, ukázalo,
- 84 % respondentů uvedlo, že vždy věřilo, že svět je kulatý
- 5 % uvedlo „Vždy jsem si myslel/a, že svět je kulatý, ale v poslední době jsem skeptický/pochybuji“,
- 2 % uvedlo „Vždy jsem si myslel/a, že svět je plochý, ale v poslední době jsem skeptický/pochybuji“
- a 2 % zvolila odpověď „Vždy jsem věřil/a, že svět je plochý“.
- Zbylých 7 % uvedlo „Jiné/nejsem si jistý“.
Ačkoli dobří lidé z YouGov jistě vědí své, pokud jde o získávání přesných údajů, které reprezentují širší populaci, byli jsme zvědaví, co by ukázal větší vzorek našeho vlastního publika, i když s výhradou, že obecný internetový průzkum může být někdy notoricky nepřesný. Ale pro zajímavost, ať už to stojí za cokoli, naše anketa s víceméně stejnými otázkami získala přes 72 000 hlasů. Jaké byly výsledky? Přibližně
- 96 % respondentů uvedlo, že „pevně věří, že svět je kulatý“,
- 1 % zvolilo odpověď „Dříve jsem pevně věřil, že svět je kulatý, ale nyní mám pochybnosti“
- 1% volilo „pevně věřím, že svět je plochý“
- 0% uvedlo „dříve jsem pevně věřil/a, že svět je plochý, ale nyní mám pochybnosti“
- 1% poznamenalo „nejsem si jist/a, čemu v této otázce věřím.“
Tato čísla se zdají být překvapivě rozumná pro online průzkum ve srovnání s něčím trochu přísněji realizovaným, jako je průzkum YouGov. Naše čísla se sice přiklánějí spíše ke kulatým pozemšťanům, ale to se asi dalo očekávat vzhledem k tomu, že definitivně víme, že naše publikum je mnohem vzdělanější než obecná populace.“
A protože jsme byli zvědaví na mnoho a mnoho internetových trollů, kteří, jak jsme uvedli, je to naše domácí hypotéza, ve skutečnosti vytvářejí dojem, že je mnohem více plochozemců, než ve skutečnosti je, udělali jsme následný průzkum, který získal 54 000 hlasů. Ať to stojí, co to stojí, v tomto přibližně
- 9 % respondentů uvedlo „Věřím, že svět je kulatý, ale někdy na internetu říkám, že je placatý“
- 2 % uvedlo „Věřím, že svět je placatý, a tento postoj zastávám na internetu“
- Zbylých 89 % uvedlo „Neplatí pro mě ani jedno.“
(A ano, víme, že tato čísla ani v jednom případě nedávají dohromady přesně 100 %, ale volební systém YouTube zaokrouhluje na celá čísla, takže jsme u toho.)
Tato čísla máme za sebou, čímž se konečně dostáváme k tomu, kdo odstartoval relativně moderní hnutí za plochou Zemi a jak se na oblém sféroidu Boží Země toto hnutí vlastně rozrůstá v době, kdy má téměř veškeré lidské vědění každý téměř doslova na dosah ruky?
Geneze moderní Společnosti pro plochou Zemi začala v polovině 19. století díky jistému Samuelu Rowbothamovi z Londýna v Anglii. Rowbotham, který v devíti letech opustil školu, byl nakonec přesvědčen, nebo to alespoň tvrdil, že je nejen Země placatá, ale že vše, co vidíme na obloze, je ve skutečnosti jen několik tisíc mil od Země – hvězdy a všechno ostatní. I když jeho myšlenky byly z neuvěřitelného množství důvodů absurdní, a to i vzhledem k technologiím a vědeckým poznatkům jeho doby, Rowbatham měl tu výhodu, že byl údajně neuvěřitelně rychlý v debatách a nesmírně charismatický řečník, který dokázal překroutit slova i těch nejlepších akademiků. Nezáleželo na tom, jestli měl skutečně pravdu, nebo ne, jen na tom, že dokázal přesvědčit laiky lépe než akademici, s nimiž pravidelně debatoval, nebo alespoň dobře vyvolat důvodné pochybnosti. Jak poznamenává dobový článek uveřejněný v Leeds Times,
Jediné, co dokázal, bylo to, že vědečtí fušéři nezvyklí na prosazování názorů na platformě si nedokážou poradit s člověkem, šarlatánem, chcete-li (ale chytrým a důkladně zahleděným do své teorie), který důkladně vnímá slabiny svých oponentů.
Kromě toho, že si vydělal nemalé jmění veřejným vystupováním, napsal také různá díla včetně knihy s příznačným názvem Země není zeměkoule. Rowbotham nakonec založil Zetetickou společnost, která kromě obhajoby ploché Země prosazovala také to, že za pravdivá lze považovat pouze fakta, která si člověk může sám dokázat. Vedle toho začal Rowbotham vystupovat pod jménem „Dr. Samuel Birley“ a vydělával peníze mimo jiné prodejem léků a prostředků na prodloužení života, které sám vynalezl.
Ačkoli na počátku 20. století jím založená společnost postupně upadala do ještě většího zapomnění, než tomu bylo již za Rowbothamova života, nebylo vše ztraceno. Pravdu nelze tak snadno zabít! V roce 1956, kdy bylo lidstvo na pokraji vynesení družice na oběžnou dráhu, narazil Samuel Shenton z Doveru ve Velké Británii na někdejší práce Univerzální zetetické společnosti, nástupkyně Rowbothamovy, a byl na ni vysazen. Poté založil Mezinárodní společnost pro výzkum ploché Země (IFERS), která převzala některé myšlenky předchozí Zetetické společnosti, především, jak jste možná uhodli z jejich nového názvu, že Země je plochá.
Jeho načasování samozřejmě nebylo úplně ideální vzhledem k vypuštění Sputniku v roce 1957, který kromě toho, že byl na oběžné dráze, vysílal signál, který mohl kdokoli s trochou know-how sledovat, což velmi jasně dokazovalo kulovou povahu Země.
To ho však ani v nejmenším nerozhodilo. Pouze poznamenal, že nad světovým diskem krouží družice a že: „Dokázala by plavba kolem ostrova Wight, že je kulový? V případě těch družic je to úplně stejné.“
Když byly z vesmíru pořízeny snímky Země, které jasně ukazovaly, že planeta je kulovitá, muž, který důrazně prosazoval důvěru v to, co člověk vidí na vlastní oči, prohlásil: „Je snadné pochopit, jak taková fotografie může oklamat necvičené oko.“
Když se astronauti vrátili a stále věřili, že Země není placatá, přišel s univerzálním vysvětlením pro každou konspirační teorii, když nelze vymyslet jiné vhodné vysvětlení – „Je to klamání veřejnosti a není to správné.“
Přes obrovskou, zhruba kulovitou hromadu důkazů, které členům hleděly přímo do tváře, včetně řady snadno potvrzených každým, kdo má alespoň trochu znalostí fyziky, společnost zcela nezanikla, ačkoli do roku 1972 klesla z vrcholného počtu asi 3 000 členů na zhruba 100 po celé zeměkouli.
Téhož roku Shenton zemřel a Kaliforňan Charles Johnson víceméně převzal zbytky a vytvořil Mezinárodní americkou společnost pro výzkum ploché Země. Johnson také zastával názor, že existuje celosvětové spiknutí, pokud jde o samotnou plochou Zemi, a to nejen v současnosti, ale v rozpětí tisíciletí. Podle jeho slov šlo o spiknutí, proti němuž „bojovali Mojžíš, Kolumbus i FDR“. Kromě toho, že Kolumbus si zcela jistě myslel, že Země je zhruba kulová, jen špatně odhadl její obvod, hádáme, že Mojžíš v tomto ohledu nemusel s nikým bojovat, protože staří Egypťané pevně věřili v koncept ploché Země, stejně jako zřejmě Hebrejci v době, kdy údajně žil.
Takže co přesně mají světové vlády a nespočet vědců a středoškolských studentů fyziky v celé historii lidstva z toho, že přesvědčují lidi, že svět je kulový, a ne plochý? Inu, Johnson zastával názor, že jde o nástroj, který vědci používají, aby se zbavili náboženství. Samozřejmě, jak bylo uvedeno, křesťanští učenci v průběhu dějin vcelku obhajovali právě sférickou Zemi a nejsme si vědomi žádného významného náboženského vyznání na celém světě, které by dnes zastávalo model ploché Země, takže žádný zjevný rozpor… Ale co, hádáme, že Eratosthenes musel mít na ty staroegyptské a řecké bohy opravdu pifku…
V každém případě, navzdory Johnsonovým nepříliš přesvědčivým argumentům si tato nová společnost časem skutečně získala stoupence až na vrchol, který pod jeho vedením dosáhl asi 3 500 členů. Katastrofa však přišla v roce 1997, kdy požár v ústředí zničil některé záznamy o členství. Nakonec sám Johnson v roce 2001 zemřel a společnost byla dočasně stejně mrtvá.
Všechno však nebylo ztraceno, protože neexistuje médium, které by lidem poskytovalo větší možnost zjistit si sami pravdu o čemkoli než internet… kdybychom ovšem nebyli všichni tak líní a naše opičí mozky nebyly tak plné kognitivních předsudků.
A tak se stalo, že v roce 2004 jistý Daniel Shenton vytvořil domovské diskusní fórum pro většinou mrtvou Společnost ploché Země a v roce 2009 na jeho místě vznikla nová webová stránka wiki, z níž se společnost pomalu rozrůstala a k dnešnímu dni má zřejmě kolem 500 členů. Existuje také mnoho stránek a kanálů Flat Earth na webech jako Facebook, Twitter a YouTube, které někdy přesahují 100 tisíc členů nebo odběratelů dané stránky, kanálu nebo profilu, ať už to stojí za cokoli.
V poslední inkarnaci společnosti, stejně jako u jejich předchůdců, moderní skupina důrazně prosazuje přijímání pouze toho, co můžete vidět na vlastní oči a dokázat vlastním úsilím. Jak poznamenávají na svých webových stránkách,
nejjednodušší je spoléháním se na vlastní smysly rozpoznat skutečnou povahu světa kolem nás. Svět vypadá plochý, dna mraků jsou plochá, pohyb Slunce; to všechno jsou příklady toho, že vám vaše smysly říkají, že nežijeme na sférickém heliocentrickém světě. Používáte takzvaný empirický přístup neboli přístup, který se opírá o informace z vašich smyslů. Případně při použití Descartovy metody karteziánských pochybností ke skeptickému pohledu na svět kolem nás rychle zjistíte, že představa sférického světa je teorií, která nese důkazní břemeno, a nikoliv teorií ploché Země.
Co se týče modelu Země, kterým se řídí, ačkoliv v jejich řadách panují určité neshody ohledně přesných detailů, současný názor zastávaný Společností ploché Země je, že Země má tvar disku. Severní pól leží ve středu tohoto disku a nejvzdálenější části Země obklopuje ledová stěna, která udržuje oceány. K této stěně je téměř nemožné se dostat, protože ji NASA bedlivě střeží a zajišťuje, aby se k ní nikdo nikdy nedostal tak blízko, aby ji mohl spatřit na vlastní oči. NASA také velmi aktivně vytváří satelitní snímky Země a generuje další údaje, které mají lidi udržet v přesvědčení, že Země je kulovitá. Zdá se, že v tom musí být namočen i tým Google Earth, který zjevně opustil dlouholetou neoficiální mantru společnosti „Nebuď zlý.“
Jako důkaz tohoto spiknutí a toho, jak dalekosáhlé je, na svých webových stránkách také poukazují na to, že emblém OSN se silně podobá představě Společnosti pro placatou Zemi o tom, jak Země ve skutečnosti vypadá.
(Hádáme, že je zřejmé, že tým, který v roce 1945 navrhoval logo pod vedením průmyslového designéra Olivera Lincolna Lundquista, nedostal zprávu, že skutečný tvar Země má být tajemstvím. Měl jsi jednu práci, Lundquiste!!!
Na druhou stranu, abychom byli spravedliví, když ho jeho tým navrhoval, mělo se původně používat jen na odznáčcích na konferenci o podpisu Charty OSN, takže jen pro lidi, kteří už věděli, že Země je placatá… Zábavné je, že Lundquist nicméně tento průšvih napravil tím, že později navrhl klasickou modrobílou krabičku na Q-tip.)
V každém případě by vás v tuto chvíli mohlo zajímat, jak je podle Společnosti pro placatou Zemi možné, že komerční letecké společnosti a lodě na celém světě stále zdánlivě cestují jedním směrem a daří se jim obíhat zeměkouli. No, je to proto, že tyto lodě a letadla doslova krouží. Uvádějí, že „plavba kolem světa se provádí pohybem po velkém kruhu kolem severního pólu.“
Jak je možné, že si to kapitáni lodí a letadel neuvědomují, v moderní době je to proto, že přístroje GPS a autopiloti jsou softwarově navrženi tak, aby to jednoduše vypadalo, že plavidlo krouží kolem zeměkoule, a ne že se neustále mírně otáčí. Samozřejmě není jasné, jak počítají s tím, že se lidé při navigaci předtím nebo bez GPS, která je všudypřítomná teprve zhruba pár desítek let, ošidili. (Viz: Kdo vynalezl GPS a jak funguje?)
Je tu také skutečnost, že spalování paliva na těchto lodích a v letadlech je pečlivě propočítáno, což je důležité zejména u letadel, kde je váha a vyvážení vždy zásadním hlediskem, pokud člověk nechce zemřít ohnivou smrtí. Pokud by tedy skutečně cestovaly tak, jak tvrdí plochodrážníci, byly by požadavky na palivo jiné, někdy i značně. (Není divu, že v tom musí mít prsty Velká ropa…)
Co se týče, víte, celé té věci s dnem a nocí, na jejich webových stránkách je to vysvětleno takto: „Slunce se pohybuje po kružnicích kolem severního pólu. Když je nad vaší hlavou, je den. Když nad ním není, je noc. Světlo Slunce je omezeno na omezenou oblast a jeho světlo působí na Zemi jako reflektor… Zdánlivý efekt východu a západu Slunce je… perspektivní efekt.“
Jak přesně funguje světlo ze Slunce pouze jako reflektor, není jasné. Není také jasné, jak fungují fáze Měsíce a zatmění Měsíce a Slunce vzhledem k tomuto modelu reflektoru a vzhledem k tomu, že věří, že Slunce je vždy nad Zemí…
Pokračování- co se týče mnoha lidí, kteří tvrdí, že jsou schopni vidět zakřivení Země při komerčních letech ve velkých výškách, inu, Společnost ploché Země, která obhajovala důvěru vlastním smyslům před tím, co vám kdo říká. Těmto lidem říká, cituji: „Jednoduše řečeno to nejde… okna v dopravních letadlech jsou malá a silně zakřivená. I kdyby letěla dostatečně vysoko na to, aby člověk zakřivení viděl, pro cestující by stejně nebylo viditelné.“
K otázce, zda někdo s alespoň z poloviny slušným dalekohledem může vidět sférickou povahu jiných planet ve sluneční soustavě, včetně jejich otáčení, Společnost ploché Země tvrdí,
Planety jsou obíhající astronomické objekty. Země podle definice není planetou, protože se nachází ve středu naší sluneční soustavy, nad níž planety a Slunce obíhají. Jedinečnost Země, její zásadní odlišnosti a centrální postavení činí jakékoliv srovnávání s jinými blízkými nebeskými tělesy nedostatečným – Stejně jako srovnávání basketbalových míčů s hřištěm, na kterém se odrážejí.
Co se týče fungování gravitace v modelu ploché Země, ukazuje se, že „Země neustále zrychluje nahoru rychlostí 32 stop za sekundu na čtverec (nebo 9,8 metru za sekundu na čtverec). Toto neustálé zrychlování způsobuje to, co považujete za gravitaci. Představte si, že sedíte v autě, které nikdy nepřestane zrychlovat. Budete věčně tlačeni do sedadla. Země funguje podobně. Neustále se zrychluje směrem vzhůru, přičemž je tlačena univerzálním urychlovačem (UA) známým jako temná energie nebo éterický vítr.“
Možná jste si všimli problému s tímto vysvětlením vzhledem k celé otázce případného překročení rychlosti světla. Ve skutečnosti by při konstantním zrychlení na 9,8 metru za sekundu na druhou trvalo jen asi rok, než by Země dosáhla rychlosti světla.
No, mají pro vás vysvětlení: „Vzhledem ke speciální teorii relativity tomu tak není. Na tomto místě mnoho čtenářů zpochybní platnost jakékoli odpovědi, která k vysvětlení stanoviska používá pokročilé, zastrašujícím způsobem znějící fyzikální termíny. Je to však pravda. Příslušná rovnice je v/c = tanh (at/c). Zjistíme, že v této rovnici nemůže tanh(at/c) nikdy překročit hodnotu 1 nebo se jí rovnat. To znamená, že rychlost nikdy nemůže dosáhnout rychlosti světla, bez ohledu na to, jak dlouho člověk zrychluje a jaká je míra tohoto zrychlení.“
…
Každopádně, pokud jde o to, co leží pod Zemí, o tom se mezi plochozemci vedou velké spory. Ale na tom vlastně nezáleží, protože se tam stejně nedostanete. Víte, cituji zastánce ploché Země Robbieho Davidsona v rozhovoru pro Forbes: „Nevěříme, že něco může spadnout z okraje, protože velká část komunity zastánců ploché Země věří, že jsme v kopuli, jako ve sněhové kouli. Takže Slunce, Měsíc a hvězdy jsou uvnitř. Je to velmi vysoko, ale vše je obsaženo uvnitř. Takže neexistuje způsob, jak ze Země skutečně spadnout.“
Vzhledem k tomu, že stačí jen trocha úsilí, aby člověk vyvrátil téměř vše, co se na jejich stránkách píše, a definitivně si dokázal, že Země je zhruba kulovitá, aniž by musel věřit nějakému vědci nebo vládě, mohli byste si myslet, že se plochodrážníci prostě nesnaží. No, máte tak trochu pravdu, ale existují výjimky! Příklad – řidič limuzíny Mike Hughes, kterému se díky sbírce na Plochou Zemi podařilo získat asi 8 000 dolarů. Proč? Aby postavil raketu, s níž by doletěl do nebes a jednou provždy dokázal, že Země je placatá.
Údajně finální povedená raketa s parním pohonem a startovací plošinou stála asi 20 000 dolarů a její stavba trvala asi deset let. Hughesovi se s ní podařilo dosáhnout výšky téměř 1900 stop, což je sice docela působivé na amatérsky postavenou podomácku vyrobenou raketu, která mohla vynést člověka, nicméně nebyla schopna dosáhnout jeho cíle dostat ho do vesmíru.
Kéž by bylo možné sestrojit výkonnější rakety… Nebo kdyby existoval balón navržený tak, aby byl schopen vzlétnout k nebesům s nějakým zařízením na palubě, které by dokázalo zachytit a uchovat to, co vidí skrze přístroj podobný oku… Nebo, držte se nás, lidi, kdyby byl člověk, který by se svezl, podmínkou, aby se ukázalo, že NASA s tímto futuristickým zařízením na zachycení obrazu nemanipulovala, nějaký druh stroje podobného ptáku, který by dokázal vynést člověka nad výšku 1900 stop…
V této souvislosti by si Hughes mohl za pouhých 12 000-16 000 dolarů koupit letenku na charterový let, který by ho nejen vynesl výš než do výšky 1900 stop, ale také by ho vzal do Antarktidy, aby si na vlastní oči prohlédl masivní ledovou stěnu. Nebo kdyby Společnost ploché Země chtěla dát dohromady své zdroje, mohla by si za ceny od 25 000 do 70 000 dolarů pronajmout let na samotný jižní pól. Ačkoli v prospektu k zájezdu vám neřeknou, že sice můžete navštívit jižní pól, ale NASA každého, kdo se tam vydá, podrobí přísnému mentálnímu přeškolení, aby zajistila, že všechny vzpomínky na ledovou stěnu budou vymazány a nahrazeny příjemnými, ale velmi bezstěnnými vzpomínkami.
Všechny žerty a škrábání se na hlavě stranou, je vždy důležité si uvědomit, že mnoho základních psychologických zvláštností, kvůli kterým jsou zastánci placaté Země neústupně přesvědčeni o tom, že Země je placatá navzdory všem důkazům o opaku, existuje v každém z nás. Opičí mozek bude opičí. Dále máme všichni mnoho přesvědčení, kterých se pevně držíme, stejně chatrně podpořených naší úrovní znalostí o daném tématu, i když naštěstí pro většinu z nás není tak snadné si absurdity všimnout, což nám umožňuje bezpečně si o sobě nadále myslet, že jsme lepší než obyčejní smrtelníci s alternativními názory…
Všichni nakonec pevně věříme mnoha věcem, které vůbec nejsou pravdivé, a žádné důkazy nemohou nikoho z nás přesvědčit, aby na některé z těchto věcí změnil názor. K zamyšlení.
Tento článek byl původně zveřejněn v článku Dnes jsem se dozvěděl.
.