Kdo byli první Američané? DNA stará 11 000 let odhaluje stopy

Lidé geneticky spjatí s kulturou Clovis, jednou z nejstarších kontinentálních kultur v Severní Americe, se dostali až do Jižní Ameriky již před 11 000 lety. Pak záhadně zmizeli zhruba před 9 000 lety, jak odhalil nový výzkum.

Kam se poděli? Zdá se, že je nahradila jiná dávná skupina lidí, ale podle vědců není jasné, jak a proč se tak stalo.

Tato zjištění, publikovaná dnes (8. listopadu) online v časopise Cell, naznačují, že k této populační výměně došlo na celém jihoamerickém kontinentu.

Míříme na jih

Předchozí výzkumy naznačují, že první Američané se geneticky oddělili od svých sibiřských a východoasijských předků téměř před 25 000 lety. Tito lidé cestovali přes pevninský most přes Beringovu úžinu a nakonec se rozdělili na samostatné severoamerické a jihoamerické populace. Přibližně před 13 000 lety se Severní Amerikou rozšířili lidé kultury Clovis, známé používáním charakteristických špičatých kamenných nástrojů. Mezitím podle tamních archeologických nálezů žili lidé nejméně před 14 500 lety až na jihu v Monte Verde v Chile.

Málo se však vědělo o tom, jak byli příslušníci kultury Clovis propojeni s dalšími populacemi dále na jihu.

S cílem odhalit genetické záhady těchto dávných Američanů oslovili vědci domorodé národy a vládní agentury po celé Střední a Jižní Americe a požádali je o povolení studovat pozůstatky dávných lidí, které byly v průběhu let objeveny.

Celkově dostal mezinárodní tým vědců povolení provést genomové analýzy 49 dávných lidí, jejichž pozůstatky byly objeveny v následujících zemích Střední a Jižní Ameriky: Belize, Brazílie, Peru, Chile a Argentina. Nejstarší z těchto lidí žili asi před 11 000 lety, což označuje tuto studii za velký krok vpřed oproti předchozím výzkumům, které zahrnovaly pouze genetické údaje lidí starších než 1 000 let, uvedli vědci.

Jejich zjištění ukázala, že DNA spojená se severoamerickou kulturou Clovis byla nalezena u lidí z Chile, Brazílie a Belize, ale pouze v období před asi 11 000 až 9 000 lety.

„Klíčovým objevem bylo, že jedinec spojený s kulturou Clovis ze Severní Ameriky datovaný do doby před přibližně 12 800 lety sdílí charakteristické předky s nejstaršími jedinci z Chile, Brazílie a Belize,“ uvedl ve svém prohlášení spoluautor studie Cosimo Posth, postdoktorand archeogenetiky na Institutu Maxe Plancka pro vědu o historii lidstva v Německu. „To podporuje hypotézu, že expanze lidí, kteří šířili kulturu Clovis v Severní Americe, zasáhla také Střední a Jižní Ameriku.“

Kuriózní je, že přibližně před 9 000 lety linie Clovis mizí, zjistili vědci. Ani dnes se u moderních Jihoameričanů nenachází žádná DNA spojená s Clovis, uvedli vědci. To naznačuje, že v té době došlo k výměně populace na celém kontinentu, uvedl spoluřešitel studie David Reich, profesor genetiky na Harvard Medical School a výzkumník Howard Hughes Medical Institute.

Po tomto záhadném zmizení existuje překvapivá genetická kontinuita mezi lidmi, kteří žili před 9 000 lety, a těmi, kteří žijí dnes v několika jihoamerických oblastech, uvedli vědci.

Kalifornsko-peruánské spojení

Studie Cell odhalila také překvapivé spojení mezi dávnými lidmi žijícími na kalifornských Normanských ostrovech a v jižních peruánských Andách nejméně před 4 200 lety. Zdá se, že tyto dvě geograficky vzdálené skupiny mají společné předky, zjistili vědci.

Je nepravděpodobné, že by lidé žijící na Normanských ostrovech skutečně cestovali na jih do Peru, uvedli vědci. Spíše je možné, že se předkové těchto skupin vydali na cestu o tisíce let dříve, přičemž někteří skončili na Normanských ostrovech a jiní v Jižní Americe. Tyto geny se však v Peru rozšířily až mnohem později, přibližně před 4 200 lety, kdy mohlo dojít k explozi populace, uvedli vědci.

„Je možné, že se tento původ dostal do Jižní Ameriky o tisíce let dříve a my prostě nemáme dřívější jedince, kteří by ho vykazovali,“ uvedl spoluvedoucí výzkumník studie Nathan Nakatsuka, asistent v Reichově laboratoři na Harvard Medical School. „Existují archeologické důkazy o tom, že se populace v oblasti centrálních And výrazně rozšířila zhruba po roce 5000. Šíření jednotlivých podskupin během těchto událostí může být důvodem, proč tento původ detekujeme později.“

Ačkoli tato zjištění vrhají světlo na rané Američany, zdaleka nejsou úplná. Vědci přiznávají, že nemají k dispozici lidské pozůstatky starší než přibližně 11 000 let, „a proto jsme nemohli přímo zkoumat počáteční přesuny lidí do Střední a Jižní Ameriky,“ napsali ve studii. Navíc, ačkoli se studie zabývala 49 lidmi, kteří žili v období před přibližně 11 000 až 3 000 lety, výzkum by byl komplexnější, kdyby zahrnoval více starověkých jedinců z různých regionů, uvedli vědci.

„Chyběly nám starověké údaje z Amazonie, severní části Jižní Ameriky a Karibiku, a proto nemůžeme určit, jaký je vztah jedinců z těchto regionů k těm, které jsme analyzovali,“ uvedl Reich ve svém prohlášení. „Vyplnění těchto mezer by mělo být prioritou budoucí práce.“

Původně publikováno na stránkách Live Science.

.