Jste sadista? Historická role kontroverzního psychologického testu

Které výsledky testu vedly doktora Szondiho k prohlášení, že „tento člověk má vražedné sklony?“

„Szondiho test“ je nepochybně jedním z nejpodivnějších předmětů, které se nacházejí v našich sbírkách v Izraelské národní knihovně.

Co je na testu, který vyvinul židovsko-maďarský psycholog Leopold Szondi, tak zvláštního? A čí výsledky testu vedly doktora Szondiho k prohlášení, že „je naprosto jasné, že tento muž má vražedné sklony?“

V lednu 1961 byl doktor Šlomo Kulchar, vedoucí psychiatrického oddělení nemocnice v Tel Hašomeru, předvolán na naléhavou schůzku s Gideonem Hausnerem, hlavním žalobcem Eichmanova procesu. Hausner předložil doktoru Kulcharovi citlivý úkol – provést psychiatrické vyšetření Adolfa Eichmanna.

Doktor Kulchar se během dvou měsíců několikrát setkal s vyšetřovaným. Jedním z testů, které Eichmannovi provedl, byl „Szondiho test“. Aniž by uvedl jméno vyšetřovaného, předložil Dr. Kulchar výsledky vyšetření tvůrci testu Leopoldu Szondimu. Szondi původně odmítl provést to, co nazýval „slepou diagnózou“, ale po rychlém přezkoumání výsledků prostě nemohl ignorovat to, co viděl. Rychle poslal izraelskému psychiatrovi odpověď, v níž uvedl, že tak znepokojivé výsledky ještě nikdy neviděl. V pozdějším telefonickém rozhovoru Szondi vyprávěl, že na základě výsledků testů nabyl dojmu, že tento „muž má nekontrolovatelné vražedné sklony (podle článku zveřejněného v novinách Yediot Ahronot 10. března 2000).“

Kdo byl Leopold Szondi a jaký test vyvinul?

Řekni mi o svých genech a já ti řeknu, kdo jsi

Dvacáté století bylo obdobím intenzivního výzkumu lidské psychiky a jejích vad. Právě v tomto století se psychologie stala vědeckou disciplínou, podvědomí se stalo výzkumnou kategorií a dětství se stalo boxovacím pytlem -něčím, co může za téměř jakékoli chování nebo slabost dospělých.

Jeden z nejrozšířenějších a nejkontroverznějších psychologických testů tohoto „psychologického století“ vypracoval v roce 1937 maďarsko-židovský psycholog Leopold Szondi. Szondi se po celý svůj život potýkal s otázkami osudu a genetiky. Na rozdíl od Sigmunda Freuda, který považoval dětství za období, v němž se formuje osobnost člověka a v němž se rozvíjejí jeho duševní neurózy, Szondi vytvořil teorii, která přisuzovala genetické výbavě člověka rozhodující roli. Szondi věřil, že strukturu psychiky člověka – a nejen jeho vnější vzhled – určuje převážně jeho genetický materiál.

Szondi viděl lidský život jako složitou hru mezi svobodou a omezením – mezi svobodou, která je člověku dána v jeho osobních volbách a preferencích, a jeho genetickou predispozicí k určitým duševním chorobám. Aby bylo možné přesně diagnostikovat přirozeně-genetické sklony člověka a, což je neméně důležité, jeho umístění na škále jednotlivých nemocí, vyvinul Szondi jednoduchý test.

Sestavení lékařsko-psychologické anamnézy pacienta je složitý úkol, který se Szondi pokusil zjednodušit pomocí následujícího testu. Shromáždil 48 fotografií pacientů, kteří trpěli tím, co (nesprávně) definoval jako osm různých duševních chorob, rozdělených do čtyř dvojic protikladů:

1. Homosexualita versus sadismus
2. Epilepsie versus hysterie
3. Katonie versus paranoia
4. Deprese versus mánie

Szondi stanovil, že vyšetřovaný musí každý den po dobu šesti po sobě jdoucích dnů projít sadu osmi fotografií a z každé sady musí vyšetřovaný vybrat dvě fotografie, které považuje za přitažlivé, a dvě, které považuje za odpudivé. Na konci šestidenního testování by zkoumaná osoba vybrala 12 fotografií, které se jí líbí, a 12 fotografií, které se jí hnusí, z nichž lékař sestaví podrobný profil zkoumané osoby a určí její umístění v každé kategorii. Celý test je založen na teorii, která tvrdí, že duševní onemocnění se projevuje v rysech obličeje člověka a že míra přitažlivosti nebo odpudivosti, kterou člověk pociťuje, umožňuje diagnostikovat, která nemoc je „uložena“ v jeho genech a v jakém stádiu.

Většina Szodiho teorií spolu s jím vyvinutým testem byla vyvrácena již před desítkami let. Dnes víme, že homosexualita není duševní nemoc. Kromě toho byla vyvrácena i teorie, že duševní nemoci se projevují v rysech obličeje. Vyvrácený Szondiho test nám však předkládá nevyřešenou záhadu: za předpokladu, že příběh vyprávěný doktorem Kulcherem je skutečně pravdivý, jak byl doktor Szondi schopen tak přesně diagnostikovat Eichmannovu vražednou osobnost?“

Značky

• Gesher L’Europa

.