Podle jednoho odhadu má typická bílá rodina bohatství ve výši 171 000 dolarů. To je téměř desetkrát více než 17 150 dolarů průměrné černošské rodiny.
Jinak řečeno, typická černošská domácnost zůstává chudší než 80 % bělošských domácností.
Tento ohromující rozdíl v bohatství mezi rasami přetrvává v dobrých i zlých časech již 70 let. Nezlepšil se ani po přijetí zákonů z éry občanských práv v 60. letech 20. století, ani za Obamovy vlády.
A podle ekonomů bude i nadále podněcovat nepokoje.
„Dokud budeme mít rozdíly v bohatství mezi rasami, budeme mít rasové problémy,“ řekl Patrick Mason, profesor ekonomie na Floridské státní univerzitě.
„Rozdíly v bohatství jsou jedním z důvodů, proč dnes dochází k protestům,“ řekl Linwood Tauheed, profesor ekonomie na Univerzitě Missouri-Kansas City a prezident Národní ekonomické asociace.
„Nechci nutně používat fázi, že to byla kapka, která zlomila velbloudí hřbet…, ale máme spoustu důkazů o tom, že tento ekonomický systém nepřináší prospěch většině obyvatelstva.“
„Afroameričané jsou nespokojeni s tím, jak se věci mají – to pro nás není nic nového -, ale nyní najdete mladé vysokoškoláky, kteří jsou nespokojeni se svou budoucností.“
Viz: Protestující podporují Floyda, Black Lives Matter na 3 kontinentech
Pandemie COVID-19 poukázala na skutečnost, že Afroameričané mají nedostatek příjmů na nákup potřebné zdravotní péče, potravin a léků a trpí ve větším počtu než bílí Američané.
Od šedesátých let minulého století byl rozdíl v bohatství v ekonomické profesi z velké části ignorován, tvrdí černošští ekonomové.
Po léta se černošští ekonomové v Americké ekonomické asociaci snažili téma rozdílů v bohatství mezi rasami vůbec studovat, uvedli černošští ekonomové. Také univerzity a think tanky tuto práci nepodporovaly.
Černošští ekonomové založili v roce 1969 vlastní asociaci National Economics Association, aby studovali ekonomickou situaci černých Američanů.
„Pro černošského ekonoma bylo velmi obtížné přednést na konferenci AEA příspěvek, který zpochybňoval, zda ekonomové hlavního proudu chápou ekonomické rozdíly mezi bělošskou a černošskou komunitou,“ řekl Tauheed.
Tzv. ekonomové hlavního proudu se ve skutečnosti zajímali o větší efektivitu. „Rozdíl ve mzdách je otázkou spravedlnosti nebo toho, jak rozšířit koláč,“ řekl Karl Boulware, profesor ekonomie na Wesleyan University. „Nejlepší způsob, jak přemýšlet o bohatství, je přemýšlet o něm jako o moci,“ řekl.
Bývalá předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellenová, která je prezidentkou AEA, v pátečním prohlášení pro své členy uvedla, že její organizace „teprve začíná chápat rasismus a jeho dopad na naši profesi a obor.“
Rozdíl v bohatství od roku 1989
Příčiny
Jednou z historických příčin rozdílů v platech je podle černošských ekonomů otroctví.
„Nechci nikoho urazit a nechci být označen za radikála, ale rozdíl v bohatství má své kořeny v počátcích Ameriky,“ řekl Samuel Myers, ekonom z Minnesotské univerzity.
Jm Crowovy zákony zavedené krátce po občanské válce také udržovaly černochy v chudobě.
Novější a komplexnější příčinou bylo systémové vyloučení černochů z amerického trhu s bydlením, které začalo v roce 1920. Bydlení je v Americe jedním z hlavních motorů akumulace bohatství.
Na domy byly kladeny omezující smlouvy, které omezovaly místa, kde mohli černoši bydlet, řekl Tauheed. Tyto smlouvy v kombinaci s diskriminační úvěrovou politikou bránily černochům v budování bohatství.
V téže době byla zavedena vládní politika, která pomáhala bělochům budovat bohatství prostřednictvím bydlení.
Například v Minneapolis, kde současné protesty začaly po smrti George Floyda při zadržení policií, bělošští Američané nejprve využívali Homestead Act.
Poté byly bílým vojákům vracejícím se z druhé světové války poskytnuty levné půjčky na nákup domů na okolních předměstích. Tyto čtvrti byly černochům zapovězeny, řekl Myers.
A jediná prosperující černošská komunita ve městě byla srovnána se zemí kvůli stavbě dálnice do St. Paulu, dodal.
„Mám pocit, že dokud bílí lidé nepřiznají, že jejich majetek, a tedy i rozdíl v bohatství, je způsoben nezaslouženými nároky z veřejné politiky, pak se ani nebudeme bavit“ o řešení rozdílu v bohatství, řekl profesor Myers.
Řešení
Černošští ekonomové se domnívají, že rozdíly v bohatství by snížily reparace – přímé platby potomkům bývalých otroků.
Nedělají si však iluze, že by se tato politika mohla snadno stát zákonem, protože černoši tvoří 12 % populace.
Reparace „se dostávají do rozporu s americkou mytologií toho, jak se dostat dopředu, která říká, že je to všechno individuální úsilí,“ řekl profesor Mason z Floridské státní univerzity.
Sen Cory Booker, černošský americký senátor z New Jersey, prosazoval „dětské dluhopisy“ během své loňské krátké kandidatury na prezidenta. Na tyto účty, předložené při narození dítěte, by bylo vloženo 1 000 dolarů a každý rok by na ně bylo možné získat až 2 000 dolarů navíc v závislosti na příjmu rodiny. Mohly by být použity až poté, co by dítě dosáhlo věku 18 let, přičemž prostředky by byly omezeny na zaplacení vysoké školy, bydlení nebo na zahájení podnikání.
Tato myšlenka je rasově neutrální a chudí běloši by z takového programu měli největší prospěch, poznamenal profesor Myers.
„Opravdu si nemyslím, že v konečném důsledku dětské dluhopisy dramaticky zmenší rozdíly v bohatství, ale byl bych opravdu rád, kdybych se mýlil,“ řekl Myers.
Viz také: Černošští Američané, jejichž životy a živobytí jsou v ohrožení, trpí pandemií nejvíce