Jak si máte být něčím jistý, když si nemáte čím být jistý?
Jak si máte být jistý v nové práci, když jste nikdy předtím tento typ práce nedělal? Nebo jak máš být sebevědomý ve společenských situacích, když ses nikdy předtím nikomu nelíbil? Nebo jak máš být sebevědomý ve svém vztahu, když jsi nikdy předtím neměl úspěšný vztah?“
Na první pohled se zdá, že sebevědomí je oblast, kde bohatí bohatnou a chudí zůstávají zasranými chudáky. Koneckonců, pokud jsi nikdy nezažil velké společenské uznání a chybí ti sebevědomí v přítomnosti nových lidí, pak tento nedostatek sebevědomí způsobí, že si lidé budou myslet, že jsi vlezlý a divný, a nepřijmou tě.
To samé platí pro vztahy. Nedostatek sebedůvěry v intimních vztazích povede ke špatným rozchodům, trapným telefonátům a nouzovému běhání pro Ben and Jerry’s ve tři ráno.
A teď vážně, jak si máte být jistí svými pracovními zkušenostmi, když předchozí zkušenosti jsou nutné k tomu, abyste vůbec mohli být bráni v úvahu při přijímání do zaměstnání?“
KONKURZ SEBEVĚDOMÍ
Pokud jste v životě vždycky prohrávali, jak můžete očekávat, že se stanete vítězem? A pokud nikdy neočekáváte, že budete vítězem, pak se budete chovat jako poražený. A tak koloběh frajeřiny pokračuje.
To je ta hádanka se sebevědomím, kdy k tomu, abys byl šťastný, milovaný nebo úspěšný, musíš být nejprve sebevědomý… ale abys byl sebevědomý, musíš být nejprve šťastný, milovaný nebo úspěšný.
Takže to vypadá, že pokud jste uvízli v jedné ze dvou smyček: buď už jste ve smyčce šťastní a sebevědomí, jako je tato
Nebo jste ve smyčce poražených, jako je tato.
A pokud jste ve smyčce poražených, no zdá se, že je zatraceně nemožné se z ní dostat.
Je to jako pes, který honí svůj vlastní ocas. Nebo když si Dominos objednává vlastní pizzu. Můžeš strávit spoustu času koulením kůžiček a snažit se všechno mentálně urovnat, ale stejně jako s nedostatkem sebedůvěry nejspíš skončíš tam, kde jsi začal.
Ale možná na to jdeme úplně špatně. Možná, že hádanka o sebevědomí vlastně vůbec není hádankou.
Pokud budeme pozorní, můžeme se o sebevědomí dozvědět několik věcí pouhým pozorováním lidí. Takže než si poběžíte objednat tu pizzu, pojďme si to rozebrat:
- Jen to, že někdo něco má (spoustu přátel, milion dolarů, parádní tělo na pláži), nemusí nutně znamenat, že si tím dotyčný věří. Existují obchodní magnáti, kterým naprosto chybí sebedůvěra ve vlastní bohatství, modelky, kterým chybí sebedůvěra ve vlastní vzhled, a celebrity, kterým chybí sebedůvěra ve vlastní popularitu.“ Takže si myslím, že první věc, kterou můžeme stanovit, je, že sebedůvěra nemusí nutně souviset s nějakým vnějším ukazatelem. Naše sebedůvěra je spíše zakořeněna v našem vnímání sebe sama bez ohledu na jakoukoli hmatatelnou vnější realitu.
- Protože naše sebedůvěra není nutně spojena s žádným vnějším, hmatatelným měřítkem, můžeme dojít k závěru, že zlepšení vnějších, hmatatelných aspektů našeho života nutně nezvýší naši sebedůvěru. je pravděpodobné, že pokud žijete déle než pár desetiletí, v té či oné podobě jste to zažili. Povýšení v zaměstnání vám nutně nezvýší důvěru ve vaše profesní schopnosti. Ve skutečnosti to často může způsobit, že se budete cítit méně sebejistě. randění a/nebo spaní s více lidmi vám nutně nepřidá na sebejistotě ohledně toho, jak jste atraktivní. To, že se k sobě nastěhujete nebo se vezmete, vás nutně nepřiměje cítit se sebevědoměji ve vašem vztahu.
- Sebedůvěra je pocit. Emocionální stav a stav mysli. Je to pocit, že vám nic nechybí. Že jste vybaveni vším, co potřebujete, a to jak nyní, tak pro budoucnost. Člověk, který si je jistý ve svém společenském životě, bude mít pocit, že mu ve společenském životě nic nechybí. Člověk, který si ve svém společenském životě nevěří, je přesvědčen, že mu chybí nezbytná pohoda k tomu, aby byl pozván na pizzu ke každému.
JAK BÝT VÍCE SEBEVĚDOMÝ
Zřejmou a nejčastější odpovědí na hádanku sebevědomí je jednoduše věřit, že vám nic nechybí. Že už máte nebo si přinejmenším zasloužíte vše, co cítíte, že byste potřebovali k tomu, abyste byli sebevědomí.
Ale tento druh myšlení – víra, že už jsi krásná, i když jsi zapšklý flákač, nebo přesvědčení, že jste šíleně úspěšní, i když vaším jediným výnosným podnikatelským záměrem bylo prodávat trávu na střední škole – vede k nesnesitelnému narcismu, který způsobuje, že lidé tvrdí, že obezita (něco, co je pro vaše zdraví škodlivější než kouření cigaret) by měla být oslavována jako krása a že je naprosto v pořádku vytesat své jméno do římského Kolosea, protože, víte, selfie.
Spousta lidí si brzy uvědomí, že to nefunguje, a tak zvolí jiný přístup: postupné, vnější zlepšování.
Přečtou si články, ve kterých je uvedeno 50 nejlepších věcí, které sebevědomí lidé dělají, a pak se snaží tyto věci dělat.
Začnou cvičit, lépe se oblékat, navazovat oční kontakt a pevněji si podávat ruce.
To je sice krok nad prostým přesvědčením, že už jste sebevědomí a že nepatříte do smyčky poražených. Koneckonců, alespoň se svým nedostatkem sebevědomí něco děláte. A skutečně to bude fungovat – ale jen na chvíli.
Tento typ myšlení se opět zaměřuje pouze na vnější zdroje sebevědomí. A nezapomeňte, že odvozování sebedůvěry z vnějšího světa kolem vás je v lepším případě krátkodobé a v horším případě naprosto zkurveně iluzorní.
Takže ne, řešením hlavolamu sebedůvěry není mít pocit, že vám nic nechybí, a namlouvat si, že už máte všechno, o čem jste kdy mohli snít.
Jediný způsob, jak být skutečně sebevědomý, je jednoduše se spokojit s tím, co vám chybí.
Přečtěte si to ještě jednou.
Velká šaráda se sebevědomím spočívá v tom, že nemá nic společného s tím, jak se spokojit s tím, čeho dosáhneme, a všechno souvisí s tím, jak se spokojit s tím, čeho nedosáhneme.
Lidé, kteří jsou sebevědomí v podnikání, jsou sebevědomí, protože jsou spokojení s neúspěchem. Uvědomují si, že neúspěch je prostě součástí učení se, jak funguje jejich trh. Je to odraz jejich nedostatečných znalostí, nikoli odraz toho, jací jsou jako lidé.
Lidé, kteří jsou sebevědomí ve svém společenském životě, jsou sebevědomí, protože jim nevadí odmítnutí. Nebojí se odmítnutí, protože jim nevadí, že je lidé nemají rádi, pokud se vyjadřují upřímně.
Lidé, kteří jsou sebevědomí ve svých vztazích, jsou sebevědomí, protože jim nevadí, že jim někdo ublíží. Nebojí se být zranitelní a říct někomu, co cítí, a pak si kolem těchto pocitů stanovit pevné hranice, i když to znamená být nepohodlní (nebo opustit špatný vztah).
Budování sebedůvěry skrze neúspěch
Pravdou je, že cesta k pozitivnímu vede přes negativní. Ti z nás, kteří se nejlépe vyrovnávají s negativními zkušenostmi, jsou ti, kteří z toho mají největší užitek.
Je to kontraintuitivní, ale je to také pravda. Často se obáváme, že pokud se v neúspěších zabydlíme – že pokud přijmeme neúspěch jako nevyhnutelnou součást života – staneme se neúspěšnými.
Ale tak to nefunguje.
Pohodlí v neúspěších nám umožňuje jednat beze strachu, angažovat se bez posuzování, milovat bez podmínek. Je to pes, který pouští ocas a uvědomuje si, že už je součástí sebe sama. Je to Dominos, který zruší svou vlastní objednávku, když si uvědomí, že už má pizzu, kterou chtěl. Nebo tak nějak.“
Teď mě omluvte, jdu tento článek zveřejnit pohodlně s tím, že ho někteří lidé pravděpodobně budou nenávidět. A sní mou pizzu.