Každým rokem se provádí další výzkum příznaků a účinků boreliózy. S rostoucím povědomím je toto onemocnění častěji správně diagnostikováno a také vhodně léčeno. Pacienti s boreliózou se mohou lépe léčit a lépe zvládat své příznaky. Odnož boreliózy zvaná Morgellonova nemoc je však stále opředena tajemstvím a k jejímu pochopení se provádí mnohem méně výzkumů. Morgellons je kontroverzní onemocnění, které je pro většinu lékařské komunity stále matoucí. Přesto si pacienti, kteří Morgellonovou chorobou trpí, až příliš dobře uvědomují její škodlivé účinky na své fyzické i emocionální zdraví. Přečtěte si více informací o tomto onemocnění, o způsobu jeho léčby a odpověď na otázku: „Je Morgellonova choroba nakažlivá?“
Co je Morgellonova choroba?
Morgellonova choroba je vzácné onemocnění, při kterém se jedinci setkávají s přítomností vláken pod kůží nebo usazených v kůži. To se může projevovat různými příznaky, které podrobně popsal Charles E. Holman Morgellons Disease Foundation:
- Kožní léze, které se spontánně objevují a způsobují intenzivní svědění
- Plazivé pocity na povrchu kůže nebo pod ní
- Intenzivní únava nebo celková malátnost (často taková, která narušuje každodenní činnosti)
- Ztráta paměti nebo „mozková mlha“
- Vnímání vláken vystupujících z kožních lézí (mohou se také projevovat jako semínka – pozn. překl.jako předměty nebo černé skvrny na kůži)
- Další souběžné diagnózy duševních onemocnění, jako je obsedantně-kompulzivní porucha (OCD), bipolární porucha a porucha pozornosti (ADD)
Těžké případy Morgellonovy choroby mohou způsobovat také neurologické poruchy, změny zraku a sluchu, gastrointestinální potíže, bolesti svalů, kloubů a poruchy spánku. Tyto příznaky se mohou u každého pacienta projevovat jinak (někteří mohou pociťovat svědění, zatímco jiní nemají pocit plazení apod.) Tento stav je někdy považován za psychiatrické onemocnění, protože lékaři jednoduše označí pacienta za bludaře, pokud se domnívá, že pod jeho kůží něco je. Z tohoto důvodu se zprávy o Morgellonově chorobě liší, takže obecný odhad je, že na světě existuje 12 000 až 14 000 případů tohoto onemocnění.
Historie Morgellonovy choroby
Morgellonova choroba byla poprvé oficiálně objevena bioložkou Mary Leitao v roce 2001 poté, co si její malý syn začal stěžovat na brouky lezoucí pod kůží. Měl také opakující se rány na rtech, které se nedaly vysvětlit žádnou jinou diagnózou. Vzala ho k několika lékařům, kteří nebyli schopni správně stanovit diagnózu (někteří dokonce naznačovali, že sama Leitao je duševně nemocná). Nakonec nemoc pojmenovala Morgellons poté, co si přečetla dokument z roku 1600, v němž se psalo o záhadné nemoci, při níž se dětem na zádech objevují bolestivé hrubé chlupy: „…that Endemial Distemper of little Children in Languedock, called Morgellons, wherein them critically break out with harsh hairs on their Backs, which takes off the unquiet Symptoms of the Disease, and delivers from Coughs and Convulsions.“ (Ta endemická nemoc malých dětí v Languedocku, zvaná Morgellons, při níž jim na zádech kriticky vyrážejí hrubé chlupy, což odstraňuje neklidné příznaky nemoci a zbavuje je kašle a křečí). Název se vžil a od té doby se používá k popisu tohoto stavu.
V 30. letech 20. století byly zaznamenány případy osob, u nichž se vyskytly příznaky podobné Morgellonovým. Byla u nich diagnostikována bludná parazitóza – což znamenalo, že se domnívali, že mají kůži napadenou brouky. Lékaři, kteří nejsou obeznámeni s Morgellony, dodnes diagnostikují pacientům bludnou parazitózu. S touto diagnózou jsou pacienti často odmítnuti s tím, že se nejedná o fyzické onemocnění, a jako léčba jsou jim předepisovány psychiatrické léky (spolu s návrhy psychoterapie).
Skrovný výzkum, který byl proveden, naznačuje, že toto onemocnění častěji postihuje bělošské ženy středního věku (ačkoli stále byly zaznamenány případy u různých demografických skupin). Ze studie Centra pro kontrolu nemocí (CDC) provedené v USA také vyplývá, že lidé byli více ohroženi, pokud měli boreliózu, byli vystaveni klíšťatům nebo měli hypotyreózu. V roce 2012 CDC rovněž uvedlo, že na základě této studie „není schopno učinit závěr, zda tato nevysvětlitelná dermopatie představuje nový stav… nebo širší rozpoznání již existujícího stavu, jako je například napadení blanokřídlými“. Tvrdili, že vlákna nalezená během testování byla bavlněná vlákna z oblečení, která se usadila v otevřených kožních lézích.
Stále existuje mnoho lékařských výzkumníků, kteří si za svým výzkumem Morgellonů stojí. Jsou přesvědčeni, že jejich studie ukazují, že tato vlákna jsou skutečně lidská biologická vlákna (složená z keratinu a kolagenu), která vznikají v těle jako autoimunitní reakce na onemocnění přenášené klíštětem (např. borelióza). Tvrdí, že to dále dokládá souvislost mezi Morgellonem a boreliózou. Vzhledem k této souvislosti někteří lékaři léčí Morgellony silnými antibiotiky, podobně jako je předepisují na boreliózu. Další léčba může být nutná, pokud má pacient otevřené rány způsobené neustálým škrábáním nebo dloubáním v kůži. V některých případech mohou infikované rány způsobit přechod infekce do krevního oběhu, což může vést k sepsi – ta může být život ohrožující.
Jak se Morgellonovou chorobou nakazíte?
Protože je velká část Morgellonovy choroby zahalena tajemstvím, mnoho lidí se ptá: ‚Je Morgellonova choroba nakažlivá? Ve výše zmíněné studii CDC z roku 2012 vědci zjistili, že Morgellonova choroba nemá žádný základ jako infekční onemocnění. Teorie, že Morgellonovu nemoc šíří klíšťata, znamená, že je nepravděpodobné, že by byla přenosná mezi lidmi. Ve skutečnosti neexistoval žádný podklad, který by naznačoval, že pacienti s Morgellonem přenášejí příznaky na lidi, se kterými žijí nebo se stýkají. Obecně lze tedy říci, že pokud se člověk zeptá svého lékaře: „Mohu Morgellonovu chorobu chytit od jiného člověka?“, odpověď bude záporná.
Ačkoli je k lepšímu pochopení tohoto onemocnění zapotřebí mnohem více výzkumu, jedinci, kteří pociťují příznaky Morgellonovy choroby, by přesto měli se svými obavami zamířit ke svému lékaři. Na místě by mohla být léčba antibiotiky a také doporučení psychologické podpory, která by pomohla zvládnout případné příznaky duševního onemocnění (jako jsou deprese, úzkost, záchvaty paniky, nespavost atd.), aby se i tyto příznaky mohly řešit. Vzhledem k tomu, že Morgellons může být nesprávně diagnostikován jako psychiatrické onemocnění, mohou se jedinci cítit nepochopeni nebo ignorováni zdravotníky. Doufejme však, že s pokračujícími studiemi prováděnými vědci se zvýší informovanost a citlivost ohledně značných škod, které může toto onemocnění způsobit.