Jak na to je rubrika sexuálních rad časopisu Slate. Své dotazy pro Stoyu a Riche posílejte na adresu [email protected].
Milý How to Do It,
Mám problém sladit feminismus své ženy s její touhou být dominantní a submisivní. Moje žena je velmi atraktivní žena, která netrpí šovinismem ani objektivizací. Její síla charakteru a nebojácnost postavit se nerovné mocenské struktuře je jednou z vlastností, které na ní miluji. S tím, jak se jí podařilo profesně postoupit, je ještě sebevědomější, což jen zvyšuje mou touhu po ní.
Zjišťuji však, že jsem zmatený, protože zatímco na veřejnosti nesnese, aby ji někdo objektivizoval, a je velmi neústupná ohledně své agentury, v soukromí chce, abych byl docela agresivní, a zdá se, že je ochotná být velmi submisivní. Zjistil jsem, že se při sexu chovám velmi skepticky, jako by mě testovala a že pokud se skutečně stanu více fyzickým, že jsem v tomto testu selhal a zničil náš vztah, který dosud trval 18 let. Výsledkem je sex, který je sice fajn, ale cítím, že by mohl být pro nás oba mnohem lepší, kdybych si byl jistý, že jí poskytuji takový sexuální zážitek, jaký skutečně chce, a ne jen toleruje.
Přestože vím, že submisivní touhy jsou normální a běžné sexuální chování, zajímalo by mě, zda je běžné, že se takový neústupný feminismus shoduje nebo probíhá souběžně s jasnou a silnou submisivní touhou? Je to snad nějaká specifická kategorie, kterou bych měla prozkoumat?
-Rough and Tumble
Milý Rough and Tumble,
Úkol sladit feminismus vaší ženy s její sexuální submisivitou náleží vaší ženě, pokud tak již neučinila nebo o to vůbec má zájem (může se také spokojit s tím, že je to komplikované). Vaším úkolem je jí věřit. Jedním z definičních znaků feminismu je přesvědčení, že ženy mají právo rozhodovat o tom, co budou dělat se svým tělem a životem. Stejně jako si osvojila určitý denní étos a s ním spojené chování, volí si i ten ložnicový. To není znepokojující, protože je dospělá. Nejenže je běžné vyhledávat sex, který zdánlivě odporuje profesnímu životu nebo zdánlivým hodnotám, ale je to prakticky klišé (viz vysoce postavený podnikatel, který navštěvuje dominu).
I ten nejhorší výklad této situace – její volba dominance je zradou na ženství – vyžaduje nemožnou dokonalost, jejíž samotná představa je absurdní už na první pohled. Existují vegetariánky, které nosí kůži, věřící v sociální spravedlnost, které poslouchají misogynní hudbu, liberálové, kterým Donald Trump připadá zábavný způsobem hraničícím s roztomilostí. Téměř každému se v určitém okamžiku protrhne nit a touha beztak dokáže překonat politiku a učinit takové veletoče irelevantními.
Se vší pravděpodobností se sexuální zájmy vaší ženy týkají jí, ne vás. Zajímalo by mě, proč si myslíte, že by se vaše žena snažila vás podvést. Spřádala plány, jak vás oklamat, už dříve? Pokud toto podezření není založeno na předchozím chování, jste tak trochu hnidopich. Prostě jí věř a udělej, co říká, že chce! Všichni bychom měli mít takové štěstí, abychom měli sexuálního partnera, který vás přesně informuje, jak ho uspokojit. Díky tomu je život tak snadný a uspokojivý. Samozřejmě je tu také možnost, že vás hra, o kterou žádá, nebaví – kdyby ano, pravděpodobně byste se ptali mnohem méně a prostě se pustili do práce. Možná nejste tak dominantní (a pokud ano, měli byste to říct). Možná se ti nelíbí, že tě směruje k tomu, abys jí dominoval, v podstatě, podle toho, jak to zní, nahoře bez. Pokud to ve skutečnosti dělá – a spodek je v tom často velmi zkušený -, pak v jejím denním a postelovém vztahu k moci koneckonců není žádný rozkol. Kdo je teď nahoře a kdo dole?
Milá Jak na to,
Vždycky jsem měla velmi bujnou fantazii, zejména pokud jde o sex. V posledních několika měsících se mé sexuální fantazie zaměřují téměř výhradně na to, že jsem se ženami. To zahrnuje vše od mých vlastních představ až po čtení soft-core porna. Vždycky jsem se považovala za heterosexuálku – jsem cis žena -, ale tyto fantazie mě nutí přemýšlet o tom, že bych ve skutečnosti mohla být bisexuální. Rozhodl jsem se tedy, že zkusím mluvit se ženami a jít s nimi na pár schůzek. K mému velkému překvapení necítím téměř žádnou sexuální ani romantickou přitažlivost, když jdu na tato rande IRL. Je to tím, že jsem prostě nepotkal tu správnou osobu? Mohl bych být ve svých představách bisexuál, ale v reálném životě heterosexuál? Tomu se mi nechce věřit, ale je to jen jedno z mnoha vysvětlení, se kterými jsem si pohrával. Mám pocit, že mi něco opravdu zřejmého uniká, a uvítám jakýkoli náhled.
-Nejsem si jistý dámami
Milý nejsi si jistý dámami,
První dva kluci, se kterými jsem blbnul, když jsem byl na vysoké, mě nechali tak chladným, že jsem si i já myslel, že možná nakonec nejsem gay. Bylo to po letech, kdy jsem věděl a předstíral (dokonce i sám před sebou), že to nevím – obrovské schéma sebepotlačování a popírání, kvůli kterému mi konečné osvobození od něj připadalo jako zklamání. Antiklimaktičtější to mohlo být jen tehdy, kdyby se nejednalo o skutečné vyvrcholení. Donutilo mě to přemýšlet o tom, že jsem to možná napoprvé pochopil správně. Naštěstí jsem se do toho třetího kluka, kterého jsem ošukal, opravdu zakoukal a uvědomil si: „No jo, já jsem taky takovej gay.“ A taky jsem si to uvědomil. Byl jsem tak dychtivý vrhnout se do věcí, že jsem nebyl ani zdaleka dost vybíravý na začátku a musel jsem svůj vkus později tak trochu kultivovat. (Stále dělám nerozumná rozhodnutí, kterých okamžitě lituji – jsem gay, ale nejsem dokonalý.)
Takže ano, myslím, že to pravděpodobně spočívá v tom, že jsi nepotkal tu správnou ženu. Nespěchej, ať ti spadne do klína (ještě lepší je, když je tváří v tvář). To, že jsi tomu otevřený, znamená, že se to může projevit organicky, a to pravděpodobně vyústí v něco obzvlášť smysluplného. A je naprosto možné, že se ti fantazie o bisexualitě líbí mnohem víc než realita. To není nic neobvyklého, pokud jde o fantazie. Tady si myslím, že si prostě musíš dát nějaký čas. To, že tě tvé tělo a konstituce fakticky nutí být vybíravý, je výhoda, ne přítěž. To dá kousky na místo pro lepší zážitek, když se to konečně stane.
Milý Jak na to,
S manželkou žijeme ve swingovém životním stylu asi 18 měsíců. Zpočátku byly vzestupy a pády, ale celkově to byla opravdu zábavná zkušenost; cestou jsme potkali několik opravdu skvělých lidí a my dva jsme si bližší než kdy jindy.
Tady je ten problém. Jediná skutečná hranice, která nám zůstala, je, že nehrajeme odděleně, ale zatímco ani jeden z nás nemá problém najít ochotné partnery, je nesmírně obtížné najít páry, které nás oba přitahují. Takže každý z nás nakonec „bere jednu za tým“, což je … fajn, až na to, že ona nese většinu toho břemene, no, z technických důvodů – je pro ni jednodušší to prostě překousnout než pro mě; většinou prostě nemůžu hrát naplno, když mě to nebaví, a i při předehře a dalších aktivitách si to některé ženy berou osobně a mají zraněné city, což, no, je na nic pro všechny zúčastněné.
Párkrát měla setkání jeden na jednoho s jinými muži, kde jsem byl poblíž, ale nemusel jsem komunikovat s jejich partnerem, a užívala si to. Řekl jsem jí, že mi nevadí, když si někdy hraje samostatně – je pro mě důležité, aby se bavila – ale vůbec se jí nelíbí, že dělám totéž a nechce začít trend nerovnosti v našem vztahu. Nakonec naše rozhovory končí tím, že mi řekne: „Jsem v pohodě, nedělej si s tím starosti.“ Vždycky jsem si myslela, že to tak bude. Ale mně se nelíbí představa, že to jen tak přechází, a když se zmíním o tom, že bych s tím vším prostě přestal, taky se jí ta představa nelíbí. Myslím, že se jí líbí flirtování, pohledy, otevřenost, ale samotný sex už tolik ne. Potom spolu máme skvělý sex – pokaždé.
Mám se s tím prostě smířit a nechat toho? Nebo na ni trochu zatlačit a říct jí, že mi nevadí, když má každý z partnerů jiná pravidla, třeba že ona si užívá jen s muži, kteří se jí líbí, zatímco já si hraju, jen když se to týká jí? Miluju ji jako blázen, věřím jí a podařilo se mi opustit jakýkoli pocit žárlivosti. Ona tam není, což chápu. Takže mi vlastně nevadí, že dělá věci, které já nedělám. Ale je to šikmá plocha?
-Playtime
Milý Playtime,
Klouzavý svah kam? Pokud zde nemáte postranní úmysly, zdá se, že vaše nabídka je vedena velkorysostí. Možná ne stoprocentně čistou velkorysostí, protože by se zdálo, že z jednostranného uspořádání máš prospěch (prostřednictvím komprese nebo uspokojení, které ti přináší její spokojenost, když už nic jiného), ale je tomu tak blízko, jak jen to jde. Tohle by byla jiná otázka, kdyby se ptala ona, nebo kdyby ses snažil naordinovat dvojí metr, v němž bys měl hrát sám a odděleně, ale protože to tak není, říkám, jdi do toho. Vysvětli jí to všechno, ujistěte ji, že to není žádný plán, jak ji podvést, a uvidíš, co na to řekne. Zdá se, že se o sebe oba staráte velmi dobře, jste ochotni ustoupit ve věcech pro potěšení toho druhého, a pokud jste tak schopni obětavosti, jak se zdá, stejně to nevidím jako zvlášť nerovné. Přemýšlíte nad rámec „já“ a „ona“ a o vztahu jako o svébytné entitě, což je podle mě správná cesta.
Ale pokud s tím tvoje žena nesouhlasí a dál si dělá starosti s udržováním různých pravidel pro každého z vás, rozhodně toho nech. V podstatě si žiješ svůj sen – máš vzrušení z nových partnerů spolu se stabilitou životního partnera a díky swingu máš stále skvělý sex jen s ní – tak to nepromarni. Poslechni ji, když ti řekne, že překračuješ její hranice, i když jsi sám sebe přesvědčil, že to děláš pro její dobro a zdá se, že by jí to nemělo vadit. Pokud tomu tak není, tak tomu tak není. Respektujte to. V těchto věcech je složité se orientovat a vyžaduje to poměrně precizní otevřenou komunikaci, jak si jistě uvědomuješ. Nejlepší je vzít ji za slovo, pokud jde o úroveň jejího pohodlí.
To znamená, že pokud to přesto chceš vzít na sebe a korigovat kurz, odpusť si známosti, o kterých víš, že se jí nebudou líbit, i když se jí líbí. Tímto způsobem můžeš nastolit takovou nerovnost zachovávající svědomí, kterou si představuješ jako užitečnou, aniž bys věci přeskupil natolik, aby to narušilo její smysl pro vaše společná pravidla. Neberte si do týmu jen jednoho, ale hned několik… tím, že je necháte ležet na stole.
Milá Jak na to,
Jsem s manželem tři roky, vdaná téměř rok. Před naším vztahem jsem měla velmi pestrý sexuální život se spoustou náhodných partnerů a rozmanitostí. On měl malý počet partnerek a zůstal striktně vanilkový. Nikdy neměl problém s mou historií, ale na začátku byl trochu nejistý ohledně svých schopností. I když mám rád výstřednost, vždycky jsem si užíval náš vanilkový sexuální život a dal jsem jasně najevo, že ho nepovažuji za nedostatečný.
Časem si začal být jistější a v poslední době projevuje experimentální iniciativu, konkrétně při výprasku. Rozhodně jsem pro to, abych mu pomohla najít jeho perverzní stránku, a samozřejmě neodmítnu něco, co mě baví! Ale on je z toho dost stydlivý a nervózní a já bojuju s tím, jak na něj reagovat. Mimo sex si o tom dokážu otevřeně promluvit a naše komunikace o nesexuálních věcech je taky skvělá. Ale v posteli mi jeho váhání připadá trapné a vytrhává mě z okamžiku. V minulosti se partneři, kteří mě plácali, sebevědomě prosazovali a přirozená dominance byla samozřejmě součástí vzrušení. Můj manžel, jak sám přiznává, nemusí být od přírody ani domem, ani subem a bojuje s představou, že by mi ublížil. Není si jistý, jestli ho výprask skutečně vzrušuje, nebo to dělá jen proto, že ví, že se mi to líbí. Chci, aby se cítil pohodlně, když to zkoumá, ale jsem si jistá, že moje reakce na jeho váhání mu nepomáhá najít sebedůvěru. Nějaké návrhy, jak můžeme oba překonat naše překážky?
-Love Tap
Milý Love Tap,
Říkáš, že převzal iniciativu, což znamená, že ho nenutíš, že? Udělej další nejlepší věc a posiluj ho, když dostane výprask. Řekni mu, že se ti to líbí, řekni mu, co ti dělá dobře, vznášej požadavky na sílu a tempo. Povzbuzujte ho, i když se možná cítíte frustrovaně nebo trapně. I když je tam zdánlivě v dominantní pozici, myslím, že zpočátku budeš muset být skutečně hlavní, abys dosáhla toho, co chceš.
Jde o to, že pokud nedojde k nějakému zázračnému prozření, které by mu umožnilo uvolnit jeho vnitřní dominanci ve stylu pana Hyda, budeš se prostě muset spokojit s tím, co ti v této konkrétní aréně může nabídnout – s otevřenou myslí a hravostí. Chápu, proč to může být zklamání. Jde o to, že když chcete být dominováni, chcete, aby to přišlo prostřednictvím partnerova pohonu – chcete, aby prosazování bylo organické, protože pokud není, může se to vlastně kvalifikovat jako prosazování? No, kdyby byl přirozený dom, tak by se to projevilo mnohem dřív. Máte chlapa, který se s touto formou hry nijak zvlášť silně neztotožňuje – je dar, že je ochoten do toho s vámi vůbec jít. Jen to bude z vaší strany vyžadovat trpělivost a pochopení. Dobrou zprávou je, že pokud jste pravdivá v tom, že si s ním užíváte vanilkový sexuální život – můžete se toho držet a uvidíte, co dalšího přijde jako přídavek. Ve skutečnosti to tak možná budete muset vnímat, abyste nebyli zklamaní.
Existuje ještě jeden způsob, jak se na to dívat, a sice že z funkčního hlediska není velký rozdíl mezi tím, když tě něco vzrušuje, a tím, když to děláš proto, že to tvého partnera baví. V ideálním scénáři sexuální velkorysosti je to jedno a totéž. Zkuste ho nechat předstírat, dokud vás neudělá.
Rada od drahé Prudence
Moje žena mi nařídila „večerku“ s nejpodivnějším možným trestem. Minulý měsíc usoudila, že trávím příliš mnoho času na počítači a málo času s ní. A tak prohlásila, že pokud nebudu v posteli před půlnocí, nebudeme mít sex. A co je na tom nejhorší? Začne beze mě – a pokud se opozdím byť jen o minutu, nemám „dovoleno“ se jí při masturbaci dotýkat. Její přesná slova zněla: „Budu mít orgasmus s tebou nebo bez tebe, takže jestli se chceš přidat, musíš přijít včas“. Na jednu stranu mám pocit, že je to sexuální vydírání, a chci ji z principu odmítnout. Na druhou stranu uznávám, že jsem ji ignoroval ve prospěch návykových počítačových her a na její předchozí „nevyděračské“ žádosti, abych se k ní připojil před druhou nebo třetí hodinou ranní, jsem nereagoval. Do postele, nebo ne? To je otázka!