Koňská síla je jednou z nejvíce ironických měrných jednotek. Její hojný výskyt v mechanické podobě téměř eliminoval skutečnou koňskou sílu a v důsledku toho i jakýkoli reálný referenční rámec. Představte si, že bychom měřili, jak dlouho vydrží žárovka, ve „svíčkových hodinách“.
Ale kde přesně se tento termín vzal a jak byl poprvé odvozen? BBC Earth Lab vysvětluje, co se za touto metrikou skrývá.
Inspirací pro parní stroj byla snaha nahradit koně, kteří jako zvířata potřebovali neustálou péči a údržbu a také měli fyzicky omezenou sílu a pohyblivost. V roce 1763, kdy pracoval jako nástrojař na univerzitě v Glasgowě, byl James Watt pověřen opravou raného parního stroje. Watta tato myšlenka zaujala, ale všiml si, že stroj je neefektivní. Sestrojil vylepšený model s oddělenou kondenzační komorou, která zabraňovala tepelným ztrátám. V roce 1776 už prodával Wattův parní stroj zemědělcům a horníkům.
Každý nový výrobek však potřebuje marketingovou kampaň, která ukáže jeho přednost před konkurencí. Watt potřeboval chytlavý způsob, jak ukázat, že jeho jediný motor dokáže vykonat práci několika koní, a tak se rozhodl vynalézt metriku určenou speciálně na měření koňské síly. Studiem menších poníků i hospodářských koní zjistil, že jeden z nich dokáže unést 32 400 stop za minutu, a se svým obchodním partnerem Matthewem Boultonem tuto hodnotu standardizoval na 33 000.
Číslo nebylo zcela vědecké: Watt hledal koně s nejvyšším výkonem a pro jeho účely skutečně nezáleželo na tom, jak přesné bylo jeho měření koňské síly, pokud bylo dostatečně blízké, aby bylo věrohodné. Stejně jako jeho motor zasáhla metrika. Na počest jeho přínosu inženýrství dostal v roce 1960 vlastní měrnou jednotku, Watt, která byla pojmenována po něm.