Jak voní barvy

Když se mě někdo zeptá, jakou chci příchuť břečky, neřeknu „třešňovou“, ale „červenou“. Té příchuti se říká „červená“. „Modrá“ je další příchuť, kterou může slushie mít. Stejně tak třešňová vůně – zejména chemicky třešňová vůně červené břečky – je červená vůně.

To je snadné, protože třešně jsou červené. Není třeba divokého skoku, abychom si tuto asociaci vytvořili. Ale jakou barvu má například vůně mýdla?

Nová studie zveřejněná v časopise PLOS One zjistila, že někteří lidé říkají bílá, někteří žlutá, někteří modrá. Skupina mezinárodních výzkumníků nechala lidi z různých kultur přivonět ke 14 vůním a vybrat z 36 barev tu, kterou si s danou vůní nejvíce spojují.

Nejedná se o studii o synestezii – neurologickém jevu, který způsobuje, že se některým lidem mísí smysly a barvy si spojují s určitými písmeny, zvuky nebo vůněmi. Jejím cílem bylo pouze najít společné rysy v tom, jak přemýšlíme o vůni, vizuálně. Někteří účastníci studie byli Nizozemci, někteří Číňané žijící v Nizozemsku, někteří Němci, někteří Američané, někteří Malajci a někteří Číňané žijící v Malajsii.

Některé asociace byly napříč kulturami silnější – ovocné vůně se obvykle pojily s růžovou a červenou, zeleninový zápach byl často vnímán jako zelený a „zatuchlý“ zápach byl obvykle spojován s hnědou a oranžovou. Jiné bylo těžší určit – jak ukazuje následující graf, „plastová“ vůně vedla k široké škále barevných možností.

PLOS One

Kartogram také ukazuje, jaké pachy považují jednotlivé kultury za podobné. Například v USA byly vůně ovoce, cukrovinek a květin růžové a červené. Rozdíly mezi kulturami mohou být „způsobeny vzorci stravovacích návyků, rolí vůní v každé společnosti nebo jinými sociálními faktory,“ uvádí se ve studii.

Další příběhy

I pro nesynestetiky platí, že naše smysly spolu zajímavým způsobem souvisejí a podporují se. V úvodu studie to vědci dobře shrnují: „Voněla by růže stejně sladce, kdyby byla modrá? Možná ne.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.