Jak upravit fotografii v programu GIMP (10 kroků)

GIMP je především editor fotografií – umí mnoho dalších věcí než jen jednoduché úpravy fotografií, ale byl vytvořen tak, aby pomohl běžným lidem dostat z jejich fotografií to nejlepší. Proto jsem se v tomto tutoriálu rozhodl ukázat vám jednoduchý postup úprav fotografií pro začátečníky. Začíná otevřením fotografie a končí jejím exportem do libovolného typu souboru.

Protože každý má jiný vkus, pokud jde o nastavení nástrojů, nebudu se příliš zabývat tím, jaké přesné hodnoty byste měli používat pro jednotlivé zde probírané nástroje, ale poskytnu vám obecný přehled o tom, proč daný nástroj používat a jak ho používat.

Nakonec budete schopni vytvářet úpravy fotografií, které vás budou bavit a které budou vypadat profesionálně! Čím déle budete pracovat na vytváření svého stylu a chápat, jak nástroje GIMPu fungují, tím lépe vám to půjde. Ponořme se do toho!

Krok 1: Otevřete obrázek

Na začátek otevřete svou fotografii v programu GIMP. Nejběžnějším typem souboru používaným v GIMPu je JPEG – doporučuji tedy použít tento typ (zejména pokud pochází přímo z vašeho fotoaparátu).

Pro otevření fotografie přejděte na Soubor>Otevřít (na obrázku výše).

Tím se zobrazí dialogové okno „Otevřít obrázek“, pomocí kterého můžete procházet počítač a hledat umístění obrázku, který chcete upravit. Pomocí části „Místa“ (na obrázku výše zvýrazněné zeleně) můžete vybrat z libovolného pevného disku počítače, včetně externích pevných disků. Jakmile vyberete pevný disk, můžete poklepáním na složky vstoupit do těchto složek, dokud nenajdete svůj obrázek.

V mém případě jsem šel na disk E:, pak jsem přešel do složky „Fotografie“ a nakonec do složky „Výukový článek pro úpravu fotografií“.

Tady mohu kliknout na obrázek JPEG, který chci otevřít (červená šipka na obrázku výše). Kliknutím na soubor se zobrazí náhled obrázku na pravé straně dialogu Otevřít obrázek. Klepnutím na tlačítko „Otevřít“ otevřu obrázek do programu GIMP.

Krok 2: Úprava úrovní

Prvním nástrojem pro úpravu fotografií, který rád používám, je nástroj Úrovně. Tento nástroj umožňuje upravit jak jas/kontrast obrázku, tak barvy obrázku. Je to také poměrně jednoduchý nástroj.

Před přístupem k nástroji Úrovně zduplikuji hlavní vrstvu fotografie na panelu vrstev. Tím si při práci zachováme původní kopii fotografie. Chcete-li fotografii duplikovat, klikněte na vrstvu fotografie v dialogu Vrstvy, aby se stala aktivní vrstvou. Poté klikněte dole na ikonu „Duplikovat“ (červená šipka na fotografii výše).

Poté mohu dvakrát kliknout na název vrstvy této duplikované vrstvy, kterou jsme vytvořili, a přejmenovat ji (zelená šipka). Přejmenuji ji na „Upravená“, protože na této vrstvě budeme provádět naše úpravy.

Nyní, když mám vrstvu Upravená vybranou jako aktivní vrstvu (červená šipka na obrázku výše), přejdu na Barvy>Vrstvy (zelená šipka). Tím se zobrazí dialogové okno s nápisem „Upravit úrovně barev“.

Hodnotový kanál

Ve výchozím nastavení nástroj Úrovně začíná na kanálu „Hodnota“ (červená šipka na obrázku výše), který umožňuje upravit jas obrázku a také přidat trochu kontrastu.

V části nazvané „Vstupní úrovně“ (na fotografii vyznačené zeleně) uvidíte histogram (modrá šipka), dále gradient pod histogramem (žlutá šipka), který přechází z černé do bílé, a nakonec sadu tří trojúhelníků (černý, šedý a bílý – zleva doprava – těsně pod gradientem). Vstupní úrovně je módní výraz pro původní hodnoty obrázku před provedením jakýchkoli úprav. Histogram, který se zobrazí v části „Vstupní hodnoty“, tedy ukazuje, jak vypadá váš původní obrázek v podobě sloupcového grafu založeného na stínech, světlech a středních tónech. Čím vyšší jsou sloupce v histogramu, tím více je daných hodnot pixelů.

Například tento histogram má některé velmi vysoké sloupce seskupené na levé straně histogramu. To mi říká, že tento obrázek má hodně tmavších pixelů. Na pravé straně histogramu jsou naopak velmi krátké pruhy. To mi říká, že na obrázku není mnoho světlých pixelů. Takže v překladu se jedná o celkově tmavší obrázek.

Černý trojúhelník (červená šipka na obrázku výše) umožňuje upravit stíny obrázku posunutím černého bodu obrázku. Přetažením posuvníku trojúhelníku doprava (jak jsem to udělal zde) zvýšíte počet pixelů považovaných za černé pixely (všechny pixely nalevo od trojúhelníku nebudou černé). Tím se váš obrázek celkově ztmaví. Kliknutím na tlačítko Reset vrátím hodnoty zpět na výchozí.

Šedý trojúhelník (červená šipka na obrázku výše) upravuje střední tóny posunutím středového bodu – posunutím tohoto trojúhelníku doleva se střední tóny zesvětlí (jak jsem to udělal na obrázku výše) a posunutím doprava se ztmaví.

Nakonec bílý trojúhelník (červená šipka na obrázku výše) upravuje světlé body pixelů posunutím bílého bodu – posunutím tohoto trojúhelníku doleva se světlé body zesvětlí (jak jsem to udělal na obrázku), zatímco jeho posunutím zpět doprava se ztmaví.

Protože se jedná o tmavší obrázek, budeme chtít upravit úrovně, aby byl obrázek světlejší. Toho můžeme dosáhnout protichůdnou úpravou našeho histogramu. Protože tedy máme v našem histogramu vyšší sloupce směrem doleva, můžeme začít tím, že posuneme bílý trojúhelník doleva (červená šipka na obrázku výše). Tím se posune bílý bod našeho obrázku, jinými slovy se všechny pixely v našem obrázku napravo od bílého trojúhelníku stanou čistě bílými. Tím, že zvýšíme množství bílé barvy v obrázku, obrázek zesvětlíme.

Následujícím krokem zesvětlím střední tóny posunutím šedého trojúhelníku doleva (žlutá šipka). Tím posunu svůj střední bod doleva, což říká, že všechny pixely napravo od tohoto bodu jsou světlejší než střední šedá a všechny pixely nalevo od tohoto bodu jsou tmavší než střední šedá. Protože zvyšujeme počet pixelů světlejších než střední šedá a snižujeme počet pixelů tmavších než střední šedá, náš obrázek se stává světlejším.

Na závěr přetáhnu svůj černý trojúhelník mírně doprava (zelená šipka), abych přidal trochu kontrastu. Tím se náš obrázek mírně ztmaví, protože se zvýší celkový počet čistě černých pixelů (všechny pixely nalevo od černého trojúhelníku se stanou čistě černými), ale to je v pořádku, pokud to nepřeženeme. Ve skutečnosti tím, že světlé pixely zesvětlíme (což jsme udělali dříve) a tmavé pixely ztmavíme (což jsme právě udělali), dosáhneme kontrastu.

Můžu zaškrtnout možnost „Náhled rozdělení“ (červená šipka), abych viděl náhled před (pravá strana rozdělené čáry) a po (levá strana rozdělené čáry). Tuto možnost zruším po zobrazení porovnání.

Červený kanál

Přejdu nyní k červenému kanálu obrázku kliknutím na rozbalovací seznam Kanál a výběrem možnosti „Červený“ (zelená šipka na obrázku výše).

Stejně jako u kanálu Hodnoty se v části „Vstupní úrovně“ zobrazí histogram (na fotografii je vyznačen modře) a také tři trojúhelníky pro nastavení těchto úrovní. Jediný rozdíl je v tom, že místo přidávání nebo ubírání jasu přidáváte nebo odebíráte červenou barvu (odebráním červené barvy se do fotografie přidá azurová barva). Vidíte, že gradient přechází z černé do červené místo z černé do bílé (žlutá šipka na fotografii).

Vidíte, že náš histogram červené je vychýlený doleva, což znamená, že máme více červené ve stínech našeho snímku a téměř žádnou ve světlech. Abychom to napravili, můžeme přidat červenou do světel posunutím posuvníku světel doleva, přidat trochu červené do středních tónů posunutím posuvníku středních tónů doleva a přidat trochu kontrastu do červeného kanálu posunutím posuvníku stínů mírně doprava (tím přidáme do stínů trochu azurové).

Zelený kanál

Je čas přepnout na zelený kanál tak, že přejdete do rozbalovacího seznamu Kanál a vyberete Zelený (žlutá šipka na obrázku výše). Platí zde stejný princip – jen s tím rozdílem, že zelenou buď přidáváme, nebo odebíráme (odebráním zelené se do obrázku přidá purpurová).

Histogram je zde opět zkosený doleva, takže máme hodně zelené ve stínech a téměř žádnou ve světlech.

Měl bych poznamenat, že ne vždy musíme histogram posunout. V mnoha případech můžete jednoduše chtít snížit přítomnost určité barvy na snímku, abyste dosáhli určitého tónu nebo vyvážení barev. V mém případě obvykle nerad přidávám do fotografií tuny zelené.

Pro tento snímek jsem tedy přidal malé množství zelené do světel, odstranil zelenou ze středních tónů posunutím doprava (čímž jsem do středních tónů přidal purpurovou) a odstranil trochu zelené ze stínů posunutím tohoto posuvníku doprava (čímž jsem do stínů přidal purpurovou – jak můžete vidět na snímku výše).

Modrý kanál

Posledním kanálem v nástroji Úrovně je modrý barevný kanál. Přístup k tomuto kanálu získáte prostřednictvím rozevírací nabídky „Kanál“ (červená šipka na obrázku výše). Tento kanál opět dodržuje zásady všech ostatních kanálů v nástroji Úrovně, ale modrou barvu přidáváte nebo odebíráte do stínů, světel nebo středních tónů obrázku (odebráním modré přidáte do obrázku žlutou).

U tohoto kanálu jsem mírně přiblížil světla (přidal jsem modrou do světel), pak jsem posunul střední tóny doprava, abych přidal žlutou, a mírně jsem posunul stíny doprava, abych do nich také přidal žlutou.

Poslední zaškrtnutí možnosti „Rozdělit náhled“ (červená šipka na obrázku výše) mi umožní zobrazit náhled před a po všech mých změnách. Klepnutím na tlačítko OK je aplikuji na svůj obrázek.

Krok 3: Úprava stínů-světel

Další úpravu svého obrázku provedu prostřednictvím nástroje Stíny-světla. K tomuto nástroji se dostanu tak, že přejdu na Barvy>Stíny-Světla (červená šipka na obrázku výše).

Tento nástroj umožňuje znovu vyvážit fotografii úpravou expozice stínů a světel s minimálním vlivem na střední tóny snímku. Obvykle se setkáte se zvýšením hodnoty expozice stínů a snížením hodnoty světel. Rozsah, v jakém to provedete, bude záviset na snímku, na kterém pracujete.

V mém případě jsem zvýšil hodnotu Stínů na přibližně 50 (červená šipka na obrázku výše). Tím jsem zvýraznil některé detaily ve stínech svého snímku. Všimněte si, že jakákoli hodnota větší než 0 zvýší expozici stínů a jakákoli hodnota menší než 0 expozici sníží.

Na druhé straně jsem snížil hodnotu expozice světel na přibližně -40 (modrá šipka na obrázku výše). Tím jsem snížil některé světlejší hodnoty světel na snímku. I když je třeba si uvědomit, že tento snímek neměl na začátku spoustu jasných hodnot světel, takže efekt nebyl tak intenzivní. Pro světla platí, že cokoli menšího než 0 sníží expozici a cokoli většího než 0 expozici zvýší.

Nakonec mohu posunout bílý bod přetažením posuvníku „posunutí bílého bodu“ buď doleva, nebo doprava. Pokud jej posunu doleva, bude můj snímek tmavší. Je to proto, že snižujeme počet bílých pixelů v obrázku (stejně jako když jsme posunuli bílý bod pomocí nástroje Úrovně). Naopak, pokud tento posuvník posunu doprava, obrázek se stane světlejším. Je to proto, že zvýšíme počet bílých pixelů v obrázku. V tomto případě jsem posuvník posunul doprava (žlutá šipka na fotografii výše), čímž se obrázek stal světlejším.

Klepnutím na tlačítko OK aplikuji své změny.

Krok 4: Úprava sytosti

Běžnou úpravou obrázku při úpravách fotografií je přidání nebo odebrání sytosti z fotografie. Sytost je intenzita barev, takže přidání sytosti znamená zvýšení intenzity barev na fotografii, zatímco odebrání sytosti znamená snížení intenzity barev. Pokud z fotografie odstraníte veškerou sytost, převedete barevnou fotografii na černobílou. Oficiální termín pro odstranění sytosti z fotografie je Desaturace.

Chcete-li upravit sytost fotografie v programu GIMP, přejděte do nabídky Barvy>Sytost (červená šipka na obrázku výše).

Tím se zobrazí dialogové okno Sytost, kde můžete zvýšit škálu sytosti (zvýšit intenzitu barev) tažením posuvníku doprava (znázorněno na obrázku výše – všimněte si, o kolik barevněji fotografie vypadá)…

nebo snížit škálu sytosti (snížit intenzitu nebo desaturovat barvy) přetažením posuvníku doleva (znázorněno na fotografii výše – všimněte si, jak byly z fotografie odstraněny barvy).

Pomocí rozbalovacího seznamu pod posuvníkem můžete také zvolit barevný prostor pro sytost – doporučuji zůstat u možnosti „Nativní“ (červená šipka na fotografii výše), což je výchozí možnost, pokud nemáte konkrétní důvod pro jinou možnost.

V mém případě chci sytost fotografie mírně zvýšit, abych zvýraznil barvy na snímku. Kliknu tedy a podržím myš na posuvníku stupnice a posunu jej doprava. Tím zvýším hodnotu posuvníku stupnice o větší přírůstek – kdybych ji chtěl zvýšit nebo snížit o menší přírůstky, mohu při tažení myší jednoduše podržet klávesu alt na klávesnici. Tato akce se nazývá „modifikace kláves“.

Pro ještě přesnější přírůstky (tj. pro zvýšení nebo snížení hodnoty o 0,001) mohu podržet klávesu alt na klávesnici a zároveň najet myší na posuvník stupnice a pomocí kolečka myši se posouvat nahoru nebo dolů (to je další modifikace kláves).

V tomto případě jsem zvolil hodnotu 1,175.

Podle mých zkušeností je hodnota posuvníku 1,175 vyšší. Cokoli nad hodnotou 1,0 zvýší sytost, zatímco cokoli pod hodnotou 1,0 sytost sníží. Kliknutím na tlačítko OK provedu změny.

Krok 5: Bodové léčení pomocí nástroje Léčení

Když jsou jas, kontrast a barvy snímku z větší části takové, jaké chceme, můžeme přejít k retušování modelu pomocí nástrojů „bodového léčení“.

Jinými slovy, tyto nástroje mi umožňují opravit malé problémové oblasti, jako je akné, jizvy, vrásky atd. Pokud hledáte podrobnější způsob, jak retušovat pleť subjektu na fotografii, doporučuji podívat se na můj videonávod na toto téma.

Pro tuto fotografii použiji pouze nástroj Ozdravení, protože u tohoto modelu nemám žádné větší opravy nebo retuše, které by bylo třeba provést. Chci-li uchopit nástroj Heal, mohu na klávesnici stisknout klávesu H nebo mohu kliknout a podržet prst na skupině nástrojů Klonovací nástroj ve své sadě nástrojů (červená šipka na výše uvedené fotografii) a z této skupiny vybrat nástroj Heal (modrá šipka – skupiny nástrojů jsou novou funkcí zavedenou v programu GIMP 2.10.18.). Pokud používáte starší verzi GIMPu, stačí kliknout na ikonu nástroje Ozdravení ve skupině nástrojů).

Teď, když mám vybraný nástroj Ozdravení, podržím klávesu ctrl a pomocí kolečka myši zvětším obrázek na oblast, kterou chci zacelit.

Nástroj Ozdravení je „malířský nástroj“, což znamená, že k aplikaci svých účinků na obrázek používá štětec. Jakmile tedy máte nástroj Ozdravení vybraný, kurzor myši zobrazí hlavu štětce (červená šipka na obrázku výše). Tato hlava štětce označuje velikost a tvar oblasti, kterou budete léčit. Hlavu štětce můžete změnit v Možnostech nástroje kliknutím na ikonu „štětce“ (modrá šipka).

Nastavení hlavy štětce můžete upravit také nad v Možnostech nástroje. Doporučuji mít měkký štětec (což znamená, že hodnota Tvrdost je nastavena někde pod 50 – žlutá šipka na obrázku výše) – to pomůže efektům lépe se prolínat při malování.

Doporučuji také nastavit velikost štětce tak, aby byla přibližně stejně velká jako léčená oblast. To provedete tak, že najedete myší na oblast, kterou chcete léčit, a pomocí levých nebo pravých závorek na klávesnici („“) zmenšíte nebo zvětšíte velikost hlavy štětce.

Jakmile máte štětec nastaven podle svých představ, musíte uchopit „zdrojovou“ oblast pro nástroj Léčení tak, že podržíte klávesu ctrl a kliknete na oblast pleti, která je barevně blízká oblasti, kterou chcete léčit (červená šipka na obrázku výše). Nyní budou k dispozici dvě hlavy štětce.

Po výběru zdrojové oblasti můžete kliknout a malovat nástrojem Léčení na takzvanou „cílovou“ oblast. Cílová oblast je oblast, kterou se snažíte opravit.

Nástroj Heal funguje tak, že vezme pixely ze zdrojové a cílové oblasti a pak pomocí algoritmu vytvoří novou sadu pixelů, která již neobsahuje artefakt (tj. jizvu nebo pupínek), kterého se snažíte zbavit. V podstatě smíchá pixely dohromady a vytvoří přesvědčivější výsledek.

V tomto případě jsem použil nástroj Heal k odstranění malé jizvy na čele modelu (červená šipka). Tento nástroj můžete použít k odstranění různých drobných artefaktů, nedokonalostí atd. na obrázku.

Pokud chcete z obrázku odstranit pozadí, doporučuji se podívat na tento návod. Pokud chcete z obrázku odstranit velké objekty, můžete se podívat na tento návod.

Krok 6: Doostření obrázku

Převážnou část úprav obrázku jsme provedli, takže nyní můžeme přejít k doostření obrázku. Existuje mnoho metod pro doostření obrázků v programu GIMP, přičemž některé jsou složitější než jiné, ale já se budu zabývat podle mého názoru nejjednodušší (a stále velmi účinnou) metodou doostření obrázku:

Pro doostření fotografie touto metodou přejděte na Filtry>Vylepšení>Ostření (Unsharp Mask). Tím vyvoláte dialogové okno Zaostřit (maska bez ostrosti).

Jsou zde tři posuvníky – Poloměr, který v podstatě řídí velikost oblasti považované za „hranu“ pro doostření, Částka, která určuje, jak silné je doostření, a Práh, který umožňuje určit bod, ve kterém GIMP považuje detail na obrázku za „hranu“, kterou je třeba doostřit (doostření většinou probíhá tak, že GIMP najde hrany na fotografiích a přidá jim kontrast).

Při doostřování fotografií se doporučuje, abyste je doostřovali, když je obrázek v plném rozlišení – tedy před provedením jakéhokoli škálování/změny velikosti obrázku. Čím vyšší je rozlišení obrázku, tím více můžete zvýšit hodnoty posuvníků pro dosažení ostřejšího výsledku. U obrázků s menším rozlišením pravděpodobně postačí výchozí hodnoty (Poloměr nastavený na 3,0, Částka nastavená na 0,5, Práh nastavený na 0).

Pokud jde o obrázky s vyšším rozlišením, jako je obrázek v tomto případě (který má 5184 pixelů na 3456 pixelů – na obrázku výše je označen červenou šipkou), můžete hodnoty více zvýšit a dosáhnout lepšího výsledku. Například zvýšením hodnoty Poloměr na přibližně 4,5 (modrá šipka) a hodnoty Částka na přibližně 1 (žlutá šipka) se nyní obrázek jeví ostřejší (na snímku to může být špatně vidět, protože snímky pro článek komprimuju/škáluju a ztrácejí na kvalitě).

Pokud bych chtěl zmírnit efekt doostření na menších detailech (obvykle v pleti objektu – například akné, vrásky atd.), mohu jednoduše přetáhnout posuvník Práh doprava. Tím se stále použije doostření na větší detaily, ale odstraní se doostření těchto menších detailů. Tuto funkci obvykle nepoužívám, ale pokud ji potřebujete, je k dispozici. Pro tuto fotografii ponechám hodnotu Práh nastavenou na 0.

Klepnutím na tlačítko OK použiji doostření.

Krok 7: Oříznutí snímku

Pokud váš snímek musí mít určitý poměr stran nebo chcete jednoduše oříznout nežádoucí oblasti na snímku, můžete fotografii oříznout pomocí nástroje Oříznutí.

Pro přístup k tomuto nástroji stiskněte na klávesnici kombinaci kláves Shift+c nebo klikněte na ikonu nástroje Oříznout ve skupině nástrojů (tento nástroj je samostatný – není seskupen s jinými nástroji – na obrázku výše je označen červenou šipkou).

Nyní můžete ořez nakreslit na obrázek kliknutím a přetažením myší přes oblast, kterou chcete oříznout.

Nebo můžete přejít do Možnosti nástroje a přizpůsobit oblast ořezu. Pokud například chci, aby ořez měl určitý poměr stran (což je poměr šířky k výšce), mohu zaškrtnout políčko „Pevný:“ (zelená šipka) a z rozbalovacího seznamu vybrat „Poměr stran“.

V poli pod rozbalovacím polem mohu zadat požadovaný poměr stran (modrá šipka). Mezi běžné poměry stran patří 16:9 pro HD nebo 4:5 pro Instagram. Pro tento obrázek jsem zadal 16:9.

Vnitř nástroje pro ořezávání mohu také přidat vodítka (žlutá šipka), která mi pomohou umístit prvky fotografie do oblasti ořezu. V mém případě mám vodítka nastavena na „Pravidlo třetin“, které můj obrázek rozdělí na 3 stejné části.

Teď, když mám oblast ořezu přizpůsobenou, kliknu na obrázek a přetáhnu jej myší. Pokud budu potřebovat zvětšit nebo zmenšit velikost oblasti ořezu poté, co ji nakreslím, mohu kliknout a táhnout za některou z transformačních rukojetí, které se zobrazí, když najedu myší na některý z rohů nebo stran oblasti ořezu (červená šipka na obrázku výše).

Oblast ořezu mohu táhnout, dokud nedosáhne hranice mého obrázku. Pokud ořez pokračuje za hranici obrázku, ujistěte se, že v Možnostech nástroje není zaškrtnuta volba „Povolit zvětšování“ (zelená šipka).

Po umístění oblasti ořezu klikněte jednou uvnitř oblasti ořezu, čímž ořez aplikujete.

Krok 8: Přidání viněty

Dalším krokem při úpravách fotografie je přidání viněty. Ta je samozřejmě čistě volitelná, ale pomůže vašemu snímku vypadat profesionálněji a také přitáhne pohled diváka k hlavnímu objektu fotografie.

Na začátek doporučuji vytvořit novou vrstvu (červená šipka na výše uvedené fotografii), pojmenovat ji „Viněta“ (modrá šipka) a vyplnit ji průhledným pozadím (žlutá šipka). Vinětaci můžete umístit na tuto vrstvu místo přímo na nový obrázek, což vám umožní zachovat si trochu větší kontrolu.

Po vytvoření nové vrstvy přejděte na Filtry>Světlo a stín>Vigneta. Zobrazí se dialogové okno Vinětace.

Je zde mnoho nastavení, která vám pomohou upravit vinětaci. Barvu viněty můžete vybrat kliknutím na políčko „Barva“ (modrá šipka) nebo pomocí nástroje kapátko vybrat barvu z obrázku (obvykle používám černou vinětu).

Posuvník Poloměr vám pomůže zvětšit nebo zmenšit velikost viněty (červená šipka). Poloměr se vztahuje k měření od samého středu viněty k jejímu vnějšímu okraji. Čím větší je poloměr, tím větší je tato oblast, a tedy i vinětace. Obvykle tuto hodnotu zvyšuju, dokud není viněta v rozích lehce viditelná (nechcete přece vinětu, která přitahuje příliš mnoho pozornosti).

Posuvník Měkkost určuje, jak měkké budou okraje viněty (červená šipka). Pokud je nastavíte příliš měkké, okraje viněty začnou zakrývat velkou část snímku, takže bude tmavší. Pokud okraje nebudou příliš měkké vůbec, pak viněta v podstatě nebude existovat (pokud se oblast, kde okraje začínají, nachází mimo hranici obrázku) nebo vytvoří viditelnou ostrou čáru (pokud se oblast, kde okraje začínají, nachází uvnitř hranice obrázku).

Gama je míra slábnutí viněty při přechodu z vaší barvy (v tomto případě černé) do průhlednosti. Nastavením posuvníku na hodnotu 0 bude celá obrazovka černá, protože nedojde k žádnému propadu z černé do průhlednosti, zatímco nastavením posuvníku na velmi vysokou hodnotu viněta v podstatě zmizí, protože k propadu dochází příliš rychle. Hodnota, kterou nastavíte pro svou fotografii, bude záviset na fotografii samotné a také na vašich preferencích týkajících se vinětace.

Posuvník Proporce umožňuje nastavit poměr stran vinětace vzhledem k jejímu poměru k obrázku. Poměr 1,0 jednoduše znamená, že viněta bude mít stejný poměr stran jako váš obrázek.

Posuvník Stlačení umožňuje, aby byla viněta zmáčknutá ve svislém nebo vodorovném směru. Pokud chcete vinětu zúžit, je pro vás tato možnost vhodná (já toto nastavení obvykle nepoužívám).

Posuvníky Střed X a Střed Y umožňují změnit středový bod viněty. Ve výchozím nastavení bude středem viněty přesný střed snímku. Pokud chcete posunout střed viněty doleva nebo doprava, použijte posuvník Střed X. Pokud jej chcete posunout nahoru nebo dolů, použijte posuvník Střed Y. Můžete také kliknout na ikonu ukazatele myši v této části a ručně kliknout na fotografii a nastavit umístění středu viněty.

Nakonec můžete pomocí posuvníku otáčení otáčet vinětou kolem středu.

Když jste připraveni použít své změny (mé nastavení vidíte na fotografii výše), klikněte na tlačítko OK. Znovu opakuji, že na snímku obvykle udržuji viněty velmi jemné. Silné viněty mají své místo – ale ve většině případů nechcete, aby diváci viděli, že je na fotografii viněta. Mělo by to vypadat, jako by osvětlení přirozeně opadávalo kolem vnějších okrajů vaší fotografie.

Krok 9: Zmenšení obrázku

Posledním krokem v našem procesu úprav fotografií v programu GIMP je zmenšení obrázku na požadovanou velikost. Tento krok je rovněž volitelný, i když se běžně provádí, aby byla výsledná velikost obrázku lépe zvládnutelná nebo aby vyhovovala omezením webů pro nahrávání.

Chcete-li zmenšit celý obrázek (a ne jen jednu vrstvu), přejděte na Obrázek>Změnit měřítko obrázku.

Tím se zobrazí dialogové okno Zmenšit obrázek. V části „Velikost obrázku“ (červená šipka) uvidíte aktuální šířku a výšku obrázku. Napravo od těchto hodnot se nachází ikona řetězového článku (žlutá šipka), která umožňuje uzamknout nebo odemknout aktuální poměr stran fotografie (doporučuji nechat jej vždy uzamčený). A konečně vpravo od toho máte zobrazeny jednotky pro měření (ve výchozím nastavení budou nastaveny na pixely, ale kliknutím na tuto rozbalovací nabídku si můžete vybrat některou z dostupných jednotek):

V mém případě zmenším obrázek na šířku 1920 pixelů (modrá šipka). Když na klávesnici stisknu klávesu tabulátoru, protože ikona řetězového článku je uzamčena, šířka se automaticky upraví na odpovídající hodnotu podle aktuálního poměru stran obrázku (který jsme ořízli na 16:9 pomocí nástroje oříznutí). Nová hodnota pro výšku je 1080 pixelů.

Pod šířkou a výškou se zobrazí rozlišení x a rozlišení y. V případě, že se jedná o výšku, zobrazí se rozlišení x a rozlišení y. Zde najdete rozlišení obrázku v pixelech na palec (ppi) – nebo v jakékoli jednotce, na kterou je nastaveno vaše rozlišení. Tato část se ve skutečnosti týká pouze těch, kteří chtějí své fotografie tisknout, protože převádí digitální jednotky (pixely) na fyzickou jednotku (tj. v tomto příkladu na palce). Jediné, co potřebujete vědět, je, že 300 pixelů na palec je považováno za vysoké rozlišení a bude se tisknout lépe než rozlišení nižší.

Protože tuto fotografii neplánuji použít pro tisk, ponechám nastavení rozlišení na výchozí hodnotě 72 ppi.

Díl „Kvalita“ (červená šipka) určuje způsob škálování fotografie. Po kliknutí na rozevírací pole vedle položky Interpolace (zelená šipka) uvidíte, že mé možnosti sahají od „Žádné“ až po „LoHalo“. Při změně velikosti obrázků doporučuji pro dosažení nejlepších výsledků použít možnosti LoHalo nebo NoHalo (zvýrazněno modře). Možnost „Žádné“ bude nejrychlejší, pokud škálujete obrázek ve spěchu, ale při škálování obrázku dojde ke znatelné ztrátě kvality. Lepšími možnostmi „rychlosti“ jsou Lineární a Kubická.

Interpolace, abych ji definoval co nejjednodušeji, je metoda, při které GIMP odstraňuje pixely z vašeho obrázku při škálování dolů nebo přidává pixely při škálování nahoru. Více informací o tomto tématu najdete v mém návodu Škálování obrázků s minimální ztrátou kvality.

Jako metodu interpolace vyberu LoHalo a kliknutím na tlačítko Škálovat obrázek zmenším. Mé nové rozměry obrázku se nyní zobrazí v horní části okna obrázku.

Krok 10: Uložení a export obrázku

Chci-li uložit obrázek se všemi původními neporušenými vrstvami, mohu jednoduše přejít na Soubor>Uložit a pojmenovat svůj soubor.

Ujistěte se, že název souboru končí příponou .XCF (červená šipka), což je nativní formát souboru pro GIMP. Poté mohu přejít do složky v počítači, kam chci soubor uložit (opět pomocí sekce „Místa“ – vyznačené zeleně výše – a dvojitým kliknutím na složky do těchto složek vstoupím). Jakmile najdu umístění, kam chci soubor uložit, mohu kliknout na tlačítko Uložit (modrá šipka).

Pokud naopak chci obrázek exportovat do jiného typu souboru, například do běžně používaného souboru JPEG, musím přejít na Soubor>Exportovat jako.

Opět budu muset svůj obrázek pojmenovat a ukončit příponou souboru, do kterého ho chci exportovat. Například na konec názvu souboru přidám „.jpg“, abych ho uložil jako soubor JPEG.

Jestliže si nejste jisti, jakou příponu souboru použít, můžete vždy rozbalit část „Vybrat typ souboru (podle přípony)“ v dolní části (červená šipka) a procházet různé typy souborů, do kterých lze exportovat. Jakmile najdete název souboru, který chcete použít, klikněte na něj a přípony souborů (modrá šipka) se automaticky přidají na konec názvu souboru.

Po vyhledání složky, kam chcete soubor exportovat, klikněte na tlačítko Exportovat (zelená šipka).

Tím se zobrazí dialog pro zvolenou příponu souboru (každá je jiná). Zvolte nastavení a znovu klikněte na tlačítko „Exportovat“.

To je pro tento návod vše! Pokud se vám líbil, můžete se podívat na mé další články nápovědy GIMPu, videonávody GIMPu nebo prémiové třídy a kurzy GIMPu! S prémiovým členstvím na Davies Media Design můžete také získat více, včetně přístupu k mé aplikaci Centrum nápovědy GIMP, exkluzivním videonávodům a neomezenému počtu článků na mém webu.