Spánek, hormony a rakovina
Jedním z nich je kortizol, který pomáhá regulovat činnost imunitního systému – včetně uvolňování určitých „přirozených zabijáckých“ buněk, které pomáhají tělu bojovat s rakovinou. Hladina kortizolu obvykle dosahuje vrcholu za úsvitu, po několika hodinách spánku, a během dne klesá.
Spiegel uvádí pro WebMD, že u pracovníků na noční směny, u nichž je výskyt rakoviny prsu vyšší než u žen, které spí normální dobu, je pravděpodobnější „posunutý kortizolový rytmus“, kdy hladina kortizolu dosahuje vrcholu odpoledne. Nejméně dvě studie ukazují, že tyto ženy obvykle umírají na rakovinu prsu dříve.
„Zjistili jsme také, že lidé, kteří se během noci opakovaně budí, mají také větší pravděpodobnost, že budou mít abnormální kortizolový vzorec,“ říká.
Kortizol je takzvaný „stresový“ hormon, který se spolu s dalšími spouští v době úzkosti a může hrát roli při vzniku a zhoršování rakoviny a dalších onemocnění.
Dalším hormonem ovlivňovaným spánkem je melatonin. Melatonin, produkovaný mozkem během spánku, může mít antioxidační vlastnosti, které pomáhají předcházet poškození buněk, jež může vést ke vzniku rakoviny.
Melatonin navíc snižuje produkci estrogenu z vaječníků. Nedostatek spánku tedy vede k příliš malému množství melatoninu. Tento sled událostí může ženy vystavit vysokým hladinám estrogenu a může zvýšit riziko vzniku rakoviny prsu.
Spiegel uvádí, že ženy pracující na směny, které jsou celou noc vzhůru, produkují méně melatoninu.
„Existuje určitý hormonální vzorec, který je ovlivněn spánkem a který sám o sobě může předpovídat rychlejší vývoj rakoviny,“ říká pro WebMD.
„Dobře se vyspat je poměrně jednoduché, pokud si to dovolíte. Velkým problémem pacientů s rakovinou je, že si toho na sebe berou příliš mnoho a nevěnují dostatek času tomu, aby pomohli svému tělu vyrovnat se s nemocí. Mají obavy, aby nezatížili svou rodinu a nesplnili své obvyklé povinnosti.“
A to je skutečné poselství jeho studie, která vyšla v říjnovém čísle časopisu Brain,Behavior and Immunity. Poukazuje na důležitost dobrého spánku jako jednoho z několika faktorů vztahu mysli a těla, které mohou ovlivnit výsledek léčby rakoviny.