Jak poskytovatelé zdravotní péče diagnostikují Prader-Williho syndrom (PWS)?

V mnoha případech Prader-Williho syndromu je diagnóza stanovena na základě fyzických příznaků u novorozence.

Pokud novorozenec není schopen několik dní sát nebo krmit a má „ochablé“ tělíčko a slabý svalový tonus, může poskytovatel zdravotní péče provést genetické vyšetření na Prader-Williho syndrom.1,2,3 Formální diagnostická kritéria pro rozpoznání Prader-Williho syndromu závisí na věku jedince – konkrétně na tom, zda bylo dosaženo třetích narozenin. Před třetím rokem věku je nejdůležitějším příznakem extrémně nízký svalový tonus, tzv. hypotonie (vyslovuje se HAHY-poh-toh-nee-uh), která způsobuje, že se děti cítí ochablé. U postižených dětí ve věku 3 let a starších se projevují další příznaky, jako je obezita, opoždění intelektu, poruchy učení nebo problémy s chováním, zejména v souvislosti s jídlem a stravováním.3

  • Děti mladší 3 let musí mít pro diagnózu Prader-Williho syndromu alespoň čtyři hlavní kritéria a alespoň jedno vedlejší kritérium.
  • Děti starší 3 let musí mít pro diagnózu Prader-Williho syndromu alespoň pět hlavních kritérií a alespoň tři vedlejší kritéria.

Hlavní klinická kritéria Prader-Williho syndromu

  • Extrémně slabé svaly trupu
  • Ztížené sání, které se zlepší po několika prvních měsících
  • Potíže s krmením a/nebo poruchy růstu, které vyžadují pomoc při krmení, jako jsou např. krmicí trubičky nebo speciální bradavky na podporu sání
  • Začátek rychlého přibývání na váze, mezi 1. a 6. rokem života, jehož výsledkem je těžká obezita
  • Excesivní, nekontrolovatelné přejídání
  • Specifické rysy obličeje, včetně úzkého čela a sklopených úst
  • Snížený vývoj pohlavních orgánů, včetně malých genitálií (poševní pysky a klitoris u žen a malý šourek a penis u mužů); neúplná a opožděná puberta; neplodnost
  • Opoždění vývoje, lehké až středně těžké mentální postižení, mnohočetné poruchy učení

Minimální klinická kritéria Prader-Williho syndromu

  • Snížená pohyblivost a výrazná únava v kojeneckém věku
  • Problémy s chováním – konkrétně záchvaty vzteku, obsedantně-kompulzivní chování, tvrdohlavost, rigidita, krádeže a lhaní (zejména v souvislosti s jídlem)
  • Problémy se spánkem, včetně denní spavosti a poruch spánku
  • Nízký vzrůst ve srovnání s ostatními členy rodiny, patrný do 15 let
  • Světlá barva kůže, očí, a vlasů
  • Malé ruce a nohy ve srovnání s normami pro výšku a věk
  • Úzké ruce
  • Krátkozrakost a/nebo potíže se zaostřováním obou očí současně
  • Husté sliny
  • Špatná výslovnost

  • Štípání kůže

Další nálezy

  • Vysoký práh bolesti
  • Neschopnost zvracet
  • Křivení páteře (skolióza)
  • Dřívější-než obvyklá aktivita nadledvinek, což může vést k předčasné pubertě
  • Zvlášť křehké kosti (tzv. osteoporóza, vyslovuje se os-tee-oh-puh-ROH-sis)

Genetické vyšetření musí potvrdit diagnózu Prader-Williho syndromu. Téměř všichni jedinci s Prader-Williho syndromem mají abnormalitu ve specifické oblasti chromozomu 15.4 Včasná diagnóza je nejlepší, protože umožňuje postiženým jedincům zahájit programy včasné intervence/speciálních potřeb a léčbu speciálně pro Prader-Williho příznaky.

Genetickým testováním lze potvrdit možnost, že se narodí sourozenec s Prader-Williho syndromem. Prenatální diagnostika je k dispozici také u rizikových těhotenství – to znamená u těhotenství žen s rodinnou anamnézou abnormalit Prader-Williho syndromu.

Genetické poradenství a testování rizikových příbuzných

Genetické poradenství a testování poskytuje jednotlivcům a rodinám informace o povaze, dědičnosti a důsledcích genetických poruch, aby mohli činit informovaná lékařská a osobní rozhodnutí o narození dětí. Genetické poradenství pomáhá lidem porozumět jejich rizikům. Riziko výskytu u sourozenců pacientů s Prader-Williho syndromem závisí na tom, co způsobilo vznik poruchy.2

Chcete-li vyhledat genetickou kliniku nebo kliniku prenatální diagnostiky, podívejte se do adresáře klinik GeneTests.

Citace

Otevřené citace

  1. Gunay-Aygun, M., Schwartz, S., Heeger, S., O’Riordan, M. A., & Cassidy, S. B. (2001). Měnící se účel klinických diagnostických kritérií Prader-Williho syndromu a navrhovaná revidovaná kritéria. Pediatrics, 108, e92. Retrieved June 13, 2012, from http://pediatrics.aappublications.org/content/108/5/e92.long
  2. Holm, V. A., Cassidy, S. B., Butler, M. G., Hanchett, J. M., Greenswag, L. R., Whitman, B.Y., et al. (1993). Prader-Williho syndrom: Konsenzuální diagnostická kritéria. Pediatrics, 91, 398-402.
  3. Cassidy, S. B., & Schwartz, S. (2009). Prader-Williho syndrom. In Pagon, R. A., Bird, T. D., Dolan, C. R., Stephens, K., Adam, M. P. (Eds.). Gene reviews. Seattle, WA: University of Washington. Retrieved June 13, 2012, from http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK1330
  4. Butler, M.G., Kimonis, V., Dykens, E., Gold, J.A., Miller, J., Tamura, R., & Driscoll, D.J., (2018). Prader-Williho syndrom a časná morbidní obezita NIH rare disease consortium: A review of natural history study (Přehled studií přirozené historie). American Journal of Medical Genetics. Part A. 176(2), 368-375. Získáno 16. května 2018 z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29271568

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.