Jak nejlépe procvičit kódování? | Actualize

Našli jste skvělý kurz, výukový program nebo knihu, která vás naučí programovat. Zdroj vás oslovuje, dává perfektní smysl a vy se naučíte spoustu věcí. Úspěšně jste zahájili svou cestu v učení se programování. To je dobře!“

Dalším krokem je samozřejmě procvičování toho, co jste se naučili. Pokud to není zřejmé, praxe je pro proces učení klíčová. To platí pro každý předmět a rozhodně to platí i pro kódování. Představte si, že se snažíte naučit hrát na housle pouze tím, že se díváte, jak na ně někdo hraje, aniž byste se houslí sami dotkli. Totéž platí pro kódování:

Ale jak cvičit? Nebo lépe řečeno: Jak nejlépe procvičovat kódování?“

Různí lidé fungují různě, takže mnohdy neexistuje jeden nejlepší způsob pro všechny. Rád bych vám však představil konkrétní účinný přístup, o kterém jste možná dosud neuvažovali.

Autor bestsellerů a blogger James Clear píše rozsáhle o typu praxe zvaném „záměrná praxe“. Vřele doporučuji přečíst si jeho blogové příspěvky na toto téma. Dva dobré články, kterými můžete začít, jsou zde a zde.

Clear píše, že „záměrná praxe označuje zvláštní typ praxe, která je cílevědomá a systematická. Zatímco běžný trénink může zahrnovat bezmyšlenkovité opakování, záměrný trénink vyžaduje soustředěnou pozornost a je prováděn s konkrétním cílem zlepšit výkon.“

Záměrný trénink se skládá z následujících složek:

1. Přijďte si pro opakování.
2. Rozdělte si celkový proces na části
3. Změřte se
4. Zkoušejte nové strategie pro každou část
5. Zapojte své učení do celkového procesu.

Vysvětlíme si, co tyto kroky znamenají, a to konkrétně v oblasti nácviku kódování. Mimochodem, tyto strategie nejsou určeny jen pro nováčky v kódování. Mohou je využívat i zkušení softwaroví inženýři, aby jim pomohly zvýšit úroveň jejich dovedností.

1. Zkušení softwaroví inženýři, kteří se věnují programování, se mohou rozhodnout, zda se jim bude dařit. Dostavte se k opakování

Vyhraďte si každý den čas na procvičování kódování. V rámci možností se snažte nevynechat ani jeden den – pokračujte v této sérii! Je lepší trénovat každý den kratší dobu než jednou týdně delší úsek. Doporučuji spíše zabudovat čas na procvičování do denního rozvrhu, než se snažit najít si každý den čas, abyste se do něj vtěsnali.

2. Rozdělte si celkový proces na části

Většina aspektů kódování se skládá z několika různých částí. Například tvorba webové aplikace se může skládat z programování back-endu a front-endu. Back-end programování lze zase rozdělit na použití jazyka na straně serveru, framework na straně serveru a návrh databáze. Front-end programování lze rozdělit na použití HTML, CSS, JavaScript a front-end framework. A pak je tu používání vývojářských nástrojů, jako je terminál, textový editor a správa verzí.

Pokud je to možné, věnujte každé cvičení jedné z těchto menších složek, protože vám to umožní zdokonalit každou konkrétní dovednost. Jinak by se mohlo stát, že se budete potýkat se všemi pohyblivými částmi najednou a nikdy se nestanete skutečně zkušenými v každé z dílčích dovedností. Možná budete schopni vytvářet jednu webovou aplikaci za druhou, ale kvalita vaší webové aplikace se časem nemusí zvýšit, protože se ve skutečnosti nezlepšíte ani v jedné dovednosti. (Integrace pohyblivých částí dohromady je sama o sobě dovednost, kterou získáte, ale je to jen jedna z mnoha dovedností). Na druhou stranu, pokud se vám podaří zvýšit úroveň jednotlivých dílčích dovedností, budou webové aplikace, které následně vytvoříte pomocí těchto zdokonalených dílčích dovedností, výrazně lepší.

3. Změřte se

Ačkoli se kvalita obecně měří obtížně, existují způsoby, jak můžete změřit úroveň svých dovedností v oblasti kódování z kvantitativního hlediska. Jedním z příkladů je měření času, který vám zabere splnění úkolu. Například vyřešení základního algoritmu v jazyce JavaScript vám může trvat 20 minut. Můžete pokračovat v procvičování základních algoritmů v jazyce JavaScript a zjistit, zda můžete získat větší plynulost do té míry, že vám to může trvat méně času. Obecně platí, že čím plynulejší je člověk v kódovací úloze, tím méně času mu její řešení zabere.

Dalším faktorem je počet chybových hlášení, se kterými jste se během řešení úlohy setkali. Pokud při řešení algoritmu JavaScriptu nakonec obdržíte 5 chybových hlášení, než jej správně vyřešíte, můžete pokračovat v tréninku a zjistit, zda dokážete podobné algoritmy řešit při menším počtu chybových hlášení. Na získávání chybových hlášení samozřejmě není nic špatného, ale tím, že získáte méně chybových hlášení, je obecně známkou zvýšené plynulosti vaší dovednosti.

4. Vyzkoušejte nové strategie pro každou část

Důležitým aspektem záměrného procvičování je, že danou dovednost neprocvičujete jen tak bezmyšlenkovitě. Místo toho si všímáte svých slabých stránek a testujete nové přístupy, které by vám případně mohly pomoci se zlepšit. Když budeme pokračovat v naší analogii s algoritmem JavaScriptu, můžete testovat různé přístupy a zjišťovat, zda vám pomohou řešit problémy rychleji nebo s menším počtem chybových hlášení. Co se například stane, když budete důsledně používat smyčky „while“ místo smyček „for..in“? Pomůže vám to rychleji rozluštit kód? Nebo vám pomáhá efektivněji řešit problémy kreslení vizualizací na kus papíru před napsáním prvního znaku? Pomáhá vám psaní psuedkódu? Různé přístupy fungují pro různé lidi – ale můžete zjistit, jaké přístupy fungují pro vás.

5. Jaké přístupy fungují pro vás? Zapojte své učení do celkového procesu

Když se zdokonalíte v jednotlivých dílčích dovednostech, vraťte se a znovu vytvořte novou webovou aplikaci. Doufejme, že vaše zvýšená dovednost – řekněme v jazyce JavaScript – vám pomůže napsat tuto webovou aplikaci snadněji, efektivněji nebo s větší jistotou.

Závěr

Klíčem k záměrnému procvičování není bezmyšlenkovité procvičování a doufání, že se zlepšíte. Místo toho můžete nyní konkrétně otestovat úroveň své zdatnosti a záměrně zkoušet nové přístupy a pozorovat konkrétní, měřitelné zlepšení.