Vláda Myanmaru
Vláda Myanmaru podle ústavy z roku 2008 funguje jako parlamentní republika. V tomto typu vlády jsou vedoucí kabinetu odpovědní za provádění zákonů stanovených parlamentem. V roce 2008 byla v Myanmaru přijata nová ústava a vytvořena nová forma vlády, která se dělí na 3 větve: zákonodárnou, výkonnou a soudní. Tento článek se blíže zabývá vládou Myanmaru.
Historie vlády Myanmaru
V letech 1885 až 1948 byl Myanmar spravován jako britská kolonie. Po druhé světové válce v roce 1948 získala tato země svobodu, stala se demokratickou zemí a zavedla svou první postkoloniální ústavu. Tato ústava odmítala občanská práva příslušníkům etnických menšin. V roce 1962 vojenský převrat úspěšně svrhl demokracii a vytvořil vojensko-socialistický typ vlády.
USA a několik evropských zemí zavedly proti vojenské vládě hospodářské sankce a bojkot, což vedlo k uzavření několika podniků vlastněných Západem, které zde sídlily. Kromě toho se do informování veřejnosti o porušování lidských práv ze strany vlády zapojily různé mezinárodní nevládní organizace, což přimělo velké maloobchodní společnosti, aby přestaly odebírat výrobky z Barmy.
V reakci na tyto bojkoty a sankce souhlasila barmská vojenská vláda s politickou reformou a umožnila různým politickým stranám veřejně kandidovat ve volbách v letech 2010 a 2012. Dne 10. května 2008 se v této zemi konaly první celostátní volby od roku 1990, v nichž se hlasovalo o schválení nové ústavy. Parlamentní volby v roce 2010 vyhrála Strana svazu solidarity a rozvoje podporovaná armádou. Přestože se mnoho lidí domnívá, že tyto volby byly zfalšované. V roce 2015 získala většinu hlasů do obou komor parlamentu Národní liga pro demokracii, čímž se země odklonila od vlády založené na armádě.
Zákonodárná moc
Zákonodárná moc je rozdělena mezi celostátní úroveň a místní a regionální úroveň. Na celostátní úrovni vykonává zákonodárnou moc Shromáždění Unie (obdoba parlamentu), které se dělí na dvě komory: Sněmovnu národností a Sněmovnu reprezentantů.
Ústava z roku 2008 zaručuje armádě 25% zastoupení ve Shromáždění Unie. Sněmovna národností se skládá z 224 členů. Z nich 168 osob je voleno obyvatelstvem a 56 osob je jmenováno armádou. Sněmovna reprezentantů se skládá ze 440 členů, z nichž 330 je voleno veřejností a 110 má zaručena místa jmenováním armádou.
Výkonná moc
V čele výkonné moci stojí prezident země. Prezident se opírá o politickou stranu, která má většinu moci ve Shromáždění Unie. V současné době je touto politickou stranou Národní liga pro demokracii. Prezident je podle ústavy odpovědný za dohled nad vládou; v praxi to však dělá státní rada. Kabinet se skládá z vedoucích několika ministerstev, mj: financí a plánování, průmyslu, zdravotnictví, dopravy a spojů, etnických záležitostí, obrany a školství (abychom jmenovali alespoň některé).
Výkonná moc musí plnit pravidla a předpisy stanovené zákonodárnou mocí.
Soudní větev
Soudní větev v Barmě zůstává silně ovlivněna zákony a systémy z britské koloniální éry. Soudní systém zde však nezaručuje občanům právo na veřejný soud a není nezávislou složkou státní moci. Nejvyšší úrovní této větve je Nejvyšší soud, v jehož čele stojí jeden předseda Nejvyššího soudu a generální prokurátor. Barma nesouhlasí s tím, aby podléhala jurisdikci Mezinárodního soudního dvora.