V roce 1975 byl král Fajsal zavražděn svým synovcem a trůn formálně přešel na Fajsalova bratra Chálida. V roce 1979 byla Velká mešita v Mekce unesena 250 fanatickými stoupenci Juhaimana Ibn Saifa Al Otai, militantního wahhábistického vůdce, který tvrdil, že Mahdí (islámský Mesiáš) se v mešitě zjeví právě v tento den. Během dvou týdnů krvavých bojů bylo zabito 129 lidí. V roce 1980 vypukly ve městě Al Qatif (srdci 300 000 šíitů v království) nepokoje – ty byly brutálně potlačeny. Obě události naznačily, že pod saúdskou společností doutná napětí.
Když král Chálid v roce 1982 zemřel, stal se králem jeho bratr Fahd, pro něhož bylo prioritou ukázat se jako umírněný a spolehlivý přítel Západu. V roce 1986 se prohlásil „kustodem dvou svatých mešit“, titulem, který potvrzoval saúdskou svrchovanost nad nejsvatějšími městy islámu, Mekkou a Medínou, ve snaze propůjčit saúdské královské rodině legitimitu v očích širšího islámského světa.
Tato legitimita však byla podkopána, když Irák v roce 1990 napadl Kuvajt a Saúdská Arábie povolila cizím vojenským silám operovat ze saúdského území. V roce 1991 zaslali liberální intelektuálové králi Fahdovi petici vyzývající k reformám a větší otevřenosti. Rychle ji následovala opačná petice od konzervativních islámských učenců – tento boj uvnitř saúdské politiky pokračuje dodnes.
V roce 1993 utrpěl Fahd těžkou mrtvici a vláda v království přešla do rukou tehdejšího korunního prince Abdulláha, jeho nevlastního bratra. Abdulláh musel jednat o teroristických událostech z 11. září 2001 v USA, do nichž bylo zapleteno několik Saúdů, a v jejich důsledku slíbil náboženské a vzdělávací reformy. Poté, co Fahd v roce 2005 zemřel a stal se králem, Abdulláh také dohlížel na první významnou změnu v přístupu Saúdů k ženám. Ženám bylo poprvé umožněno účastnit se olympijských her a dal jim právo volit do obecních zastupitelstev. Abdulláhův nevlastní bratr a současný král Salmán zdědil trůn ve věku 79 let po Abdulláhově smrti v roce 2015.
Salmánova vláda byla pozoruhodná svými korunními princi. Do funkce byl jmenován jeho nevlastní bratr princ Muqrin Bin Abdulaziz Al Saud, než ho rychle nahradil jeho synovec, princ Mohammed Bin Nayef. O dva roky později princ Nayef odešel a na jeho místo nastoupil syn krále Salmána, Mohammed Bin Salmán, který je hnací silou současných sociálních a ekonomických reforem v zemi a je všeobecně považován za skutečného vládce trůnu.