Je to otázka, která policii, rodině a univerzitní komunitě uniká už téměř dvě desetiletí.
Co se stalo se Cindy Songovou?
„Zmizela,“ řekl hlavní detektiv Brian Sprinkle.
Osmnáct let poté otázka zůstává. Jak vzpomínky blednou, detaily kolem případu se zamotávají.
Všichni, kdo Cindy znali, jsou dávno pryč. Její rodina je mimo zemi. Původní vyšetřovatelé, kteří na případu pracovali, jsou již v důchodu.
I dostupných fotografií Cindy je minimum; omezují se na ty, které byly použity na plakát o jejím zmizení a na titulní strany mezinárodních novin.
Vše, co zobrazuje Cindy, člověka, sportovkyni, volnomyšlenkářku, umělkyni, je obsaženo ve starých článcích a webových stránkách na okraji internetu.
Ale přesto se nabízí otázka, kam odešla, nebo možná spíš, kde by mohla být. Případ pohřešované Cindy Songové totiž zůstává jedním z nejznámějších v centrální Pensylvánii.
Je pozdní středeční noc a ulice v centru State College jsou plné pařících studentů, kteří slaví Halloween.
Cindy Songová, studentka nižšího ročníku Penn State, je převlečená za králíčka a připojuje se ke kamarádkám Stacy Paikové a Lise Kimové v klubu Player’s Nite, kde popíjejí a tančí celou noc.
Když se noc chýlí ke konci, zazní poslední výzva a Stacy, Lisa a Cindy se vydají do Park Hills Apartments, kde se zastaví u kamarádky, aby si zahrály videohry.
O pár hodin později odveze Stacy Cindy domů do bytového komplexu State College Park a cestou si koupí něco k jídlu v Uni-Martu. Než odjede, sleduje Cindy, jak jde ke svému bytu.
„Jde domů,“ řekl John Clay, moderátor stanice WTAJ. „Pak prostě zmizela. Už po ní nebylo ani stopy.“
Cindy byla naposledy viděna, jak jde po schodišti směrem ke svému domu. Důkazy naznačují, že se dostala dovnitř, odložila nějaké věci a pak se vydala zpět ven. Ale kam šla? A proč?
Cindyina stopa končí u jejích domovních dveří a záhada začíná.
Hyun-Jong Song, kterou většina lidí zná jako „Cindy“ Song, se narodila a vyrostla v jihokorejském Soulu.
Byla známá jako otevřená a prudce nezávislá, ale podle přátel byla také učenlivá a ochotná tvrdě pracovat, aby dosáhla svých cílů.
V patnácti letech se Cindy kvůli lepšímu vzdělání přestěhovala do Springfieldu ve Virginii ke své tetě a strýci. Na střední škole měla dobré známky a byla sportovkyní, hrála tenis a běhala atletiku.
Objevila také vášeň pro umění a na svém blogu psala o své lásce k umění, filmu, hudbě, fotografování a tanci. V době, kdy se dostala na Penn State University, se Cindy rozhodla studovat obor integrativní umění.
Starší články nalezené na internetu ukazují, že Cindy se dařilo ve všech aspektech univerzitního života. Podle přátel byla společenská, přitažlivá a optimistická – typ osobnosti, která se dobře mísí s různými typy lidí.
Nedlouho poté byla Cindy obklopena blízkými přáteli. Jeden z nich, Richard Chae, se se Cindy obzvlášť sblížil, zamilovali se do sebe a nastěhovali se spolu do bytu mimo kampus.
Ale vše netrvalo dlouho. Podle přátel Richard vztah náhle ukončil a v září 2001 se z bytu odstěhoval, což Cindy zlomilo srdce, byla na tom špatně, ale byla odhodlaná jít dál.
Cindy si brzy našla novou spolubydlící Younjoo, známou také jako Catherine, ke které se nastěhovala, a dvojice se začala sbližovat. Začala chodit na terapii, brát léky a psát o svých problémech se vztahy, sebeláskou a duševním zdravím.
V týdnech před jejím zmizením to pro Cindy vypadalo nadějně. Právě si koupila nový počítač a lístky na koncert Britney Spears na příští týden a odevzdala přihlášku na jarní stáž v grafickém studiu. Měla se na co těšit.
Proto když přišla na přetřes otázka, zda je Cindy do svého zmizení zapletená, zůstávali přátelé skálopevně přesvědčeni, že tomu tak není. Po bližším zkoumání se vyšetřovatelé shodli.
„Věděli jsme, že plánovala dopředu,“ řekl Sprinkle. „Dívala se dopředu na různé události, takže aby jen tak zmizela, by bylo neobvyklé. Teorie je taková, že ano, byla unesena a pak zabita.“
V odpoledních hodinách ve čtvrtek 1. listopadu 2001 se spolubydlící Cindy Songové, Catherine, vrací z delšího výletu za rodinou do Filadelfie. Zprávy z té doby ji citují, že očekávala, že Cindy uvidí doma, protože měly v plánu dohnat ztrátu času předtím, než si následující večer vyrazí s přáteli.
Cathrine však přichází a nachází prázdný dům, jehož dveře jsou zvenčí zamčené. Domnívá se, že Cindy šla na chvíli ven a brzy se vrátí.
Uplyne však dva a půl dne a Cindy se neukáže doma, ve třídě ani v práci.
Když zmešká sobotní směnu v restauraci Seoul Korean Garden, přátelé se rozhodnou, že je čas zavolat policii.
„Obvykle u pohřešované osoby to chcete mít hned,“ říká Sprinkle.
Protože je ale víkend, hovor vyřizují hlídky, a tak uplynou celé dva dny, než se k případu dostane hlavní vyšetřovatel Brian Sprinkle.
„Bohužel, protože to nebylo nahlášeno, přistálo mi to na stole až v pondělí ráno,“ řekl Sprinkle.
Detektivové dostali oznámení o Cindyině zmizení až čtyři dny poté.
„Takže už jsem s tím byl tak trochu pozadu,“ řekl Sprinkle.
V pondělí 5. listopadu ráno prohlédli její byt.
„Nic nevypadalo divně, ale byla prostě pryč,“ řekl Sprinkle.
Vyšetřovatelé uvnitř našli jen velmi málo.
„Podařilo se nám najít batoh, který měla u sebe, seděl, no byl pod postelí, a zjistili jsme, že umělé řasy, které měla tu noc na sobě, ležely na umyvadle v koupelně,“ řekl Sprinkle.
Ale to bylo všechno. Žádná kabelka, peněženka, doklady ani klíče. Sprinkle, nyní detektiv ve výslužbě, měl v té době jen velmi málo podkladů, takže začal mluvit s rodinou a přáteli.
„Při vyšetřování jsme začali od nejbližšího okolí, počínaje její rodinou, a postupovali jsme dál,“ řekl Sprinkle.
Včetně bližšího zkoumání bývalého přítele Patricka. Podle přátel zanechal Cindy zničenou po jejich rozchodu jen o pár měsíců dříve.
„Nic nenasvědčovalo tomu, že by do toho byl nějak zapleten,“ řekl Sprinkle.
A vzhledem k tomu, že rodinní příslušníci byli mimo stát a zemi, „nebyl tam nikdo,“ řekl Sprinkle. „Vyslechli jsme všechny její přátele, spolupracovníky a nic nenasvědčovalo tomu, že by do toho byl zapleten někdo z jejích blízkých.“
Policie se pak začala přiklánět k temnějším možnostem. Možná byla Cindy ve špatný čas na špatném místě, nebo ji někdo pronásledoval.
„Napadlo nás, že vzhledem k tomu, že obchod s potravinami GIANT je naproti jejímu bytovému komplexu a je otevřený 24 hodin denně, možná tam něco potřebovala a musela si tam pro to doběhnout,“ řekl Sprinkle.
Přátelé tvrdí, že pro Cindy nebylo neobvyklé chodit do obchodu GIANT v neobvyklých hodinách, ale nebyly tam žádné záznamy a na jejích kreditních kartách nebyly žádné nákupy.
„Další teorie byla, že ke dveřím přišel někdo, koho mohla znát,“ řekl Sprinkle.
Ale vzhledem k tomu, že dveře byly zamčené zvenčí, bylo podle policie jasné, že Cindy měla v úmyslu odejít, takže její unesení na prahu bylo nepravděpodobné.
Slibná stopa přišla o několik dní později od někoho z Filadelfie, kdo tvrdil, že viděl ženu odpovídající Cindyinu popisu, jak křičí, aby jí někdo pomohl, když ji tajemný muž nutil nastoupit do auta. Žena poskytla popis muže kreslíři a byla zveřejněna jeho podobizna, ale nesrovnalosti v jejím příběhu vedly policii k tomu, že se tipem přestala zabývat.
„Nevím, jestli to byl podvod, ale Cindy to nebyla,“ řekl Sprinkle. „Podařilo se nám zjistit, že to nebyla Cindy.“
Nakonec si zmizení Cindy získalo celonárodní publicitu.
„Dostávali jsme stopy všude možně, například jsem dostal stopu, že seděla v publiku v pořadu Cena je správná,“ řekl Sprinkle.
Ale žádná z nich se neukázala jako spolehlivá. Vzhledem k abnormalitám měla policie již na počátku případu podezření na nečistou hru. Ponuré pátrání po těle začalo několik dní po nahlášení Cindyina zmizení.
„Začali jsme v okolí komplexu,“ řekl Sprinkle. „Samozřejmě popelnice, všechno kolem komplexu.“
Od popelnic po psí parky. K lesům v okolí Cindyina bytu. Do State College přijeli dobrovolní záchranáři z celého státu, aby pomohli policii s pátráním po Cindyině těle.
„Byli jsme ve vrtulnících státní policie a prováděli jsme letecké pátrání, měli jsme dobrovolnické týmy, které prováděly pátrání, pátrací a záchranné týmy, které prováděly pátrání v celé oblasti North Atherton a bohužel nic nenašly,“ řekl Sprinkle.
Cindyino tělo se nikdy nenašlo a policie se rozrušila.
„Bylo to frustrující,“ řekl Sprinkle. „Pořád jsme měli pátrací skupiny, které ji hledaly v různých oblastech, a byl to velmi frustrující případ.“
Během několika týdnů se zmizení Cindy Songové dostalo mezinárodní pozornosti. Jelikož se jednalo o zahraniční studentku, případ si vyžádal pozornost FBI a zapojil se i korejský konzulát.
Její truchlící matka Bansoon a bratr Kihoon přiletěli z Jižní Koreje, aby pomohli s pátráním.
„Každý den se budím s myšlenkou a doufám, že to není pravda,“ řekla Bansoon prostřednictvím překladatele.
A rychle našla chybu ve vyšetřování.
„Je to kulturní záležitost,“ řekl Sprinkle. „Chci říct, že byli naštvaní a frustrovaní. Nechápali, jak to tady v USA funguje.“
Pocítili, že se policie příliš soustředí na řádný proces a příliš málo na nalezení Cindy, a proto si rodina najala newyorského advokáta Jina Hana, aby zastupoval jejich obavy.
„Je načase, aby bylo zahájeno skutečné vyšetřování tohoto případu,“ řekl Han. „Rodina Cindy Songové požaduje, aby FBI na tento případ nasadila adekvátní personál.“
Společně a s podporou několika studentských organizací vytvořili skupinu nazvanou „Koalice pro pátrání po Cindy Songové“
„Pokud se Cindy najde, musíme tady vyvolat rozruch, protože někdo by mohl vědět nějaké informace o tom, co se jí stalo,“ řekl jeden ze studentů Penn State. „Tohle místo by mělo být odshora dolů pokryté Cindyinou tváří.“
Skupina uspořádala v měsících následujících po Cindyině zmizení tiskovou konferenci, na které obvinila policii z nedbalosti a rasové zaujatosti.
„Chtěli bychom vás všechny požádat, abyste se nevzdávali a pokračovali v obavách,“ řekl Han.
„Pointa je, že jsme v tomto případě udělali vše, co bylo v našich silách,“ řekl Sprinkle ve starém rozhovoru.
„Měli jsme kulturní rozdíly,“ řekl. „Měli jsme jazykové bariéry. Dalším problémem, který jsme měli, je, že případy pohřešovaných osob nejsou trestné činy, takže bez trestného činu nemůžete získat povolení k prohlídce, nemůžete získat soudní příkazy.“
Bansoon dokonce odnesl do kanceláře guvernéra v Harrisburgu petici s 15 000 podpisy, v níž požadoval, aby se vyšetřování na plný úvazek ujala státní policie.
Policejní oddělení města Ferguson brzy z frustrace přerušilo veškerou komunikaci s rodinou.
„Bylo prostě srdcervoucí, že tato rodina musela urazit takovou dálku přes celý svět, aby se pokusila najít svou dceru, a prostě se nedalo nic dělat,“ řekl Clay. „Nebyly žádné stopy, které by policie našla a o které by se podělila. Neměli ani ponětí.“
Předtím, než se John Clay stal moderátorem večerního vysílání televize WTAJ, pracoval jako reportér v kanceláři ve State College a byl zodpovědný za reportáž o zmizení Cindy Songové.
„Neexistovalo žádné vysvětlení, které by dávalo smysl, kam mohla jít nebo kdo ji mohl unést,“ řekl Clay. „Neobjevily se žádné stopy, které by někam vedly.“
Když byl Clay přítomen každému významnému okamžiku během vyšetřování, řekl, že se do něj osobně zapojil, když sledoval, jak se její rodina a okolní komunita vyrovnávají se ztrátou Cindy.
„Stejně jako policie a mnoho dalších lidí jsem to chtěl nějak vyřešit,“ řekl. „Chtěl jsem být součástí odpovědi.“
A nyní, když je Clay otcem, říká, že ho zničující okolnosti případu ovlivnily ještě víc.
„Chci říct, že není pochyb o tom, že když si představíte nejhorší možný scénář, co by se mohlo stát vašim dětem, je to tohle,“ řekl Clay.
O deset měsíců později, v srpnu 2002, kdy případ uvázl na mrtvém bodě, požádala Společnost pro výzkum paranormálních jevů při Pensylvánské státní univerzitě Carlu Baronovou, celostátně uznávanou psychickou profilovačku, aby pomohla policii při vyšetřování.
„To jen naznačuje, jak zoufale hledali odpovědi, nějaké řešení,“ řekl Clay. „Byli připraveni vyslechnout kohokoli, kdo by mohl mít nějaké vodítko.“
„Šéf se mě zeptal, jestli jsem ochotný se tím zabývat, a já jsem řekl, že rozhodně,“ řekl Sprinkle. „Vždyť policejní vyšetřovatelé takové lidi využívají pořád.“
„Vidím řezbu na stromě,“ řekl Baron. „V tomhle vyšetřování jsou i jiné případy, kdy najednou nacházíme takové věci. Což mi říká, že jsme blízko nalezení Cindy. Právě teď mě sleduje, sleduje, jestli na něco přijdu, a já jsem přišla na spoustu věcí.“
Carla Baronová se ke mně připojila po telefonu, aby se mnou mluvila o tomto případu a o roli, kterou v něm hrála.
„Cindy Songová byla v podstatě první velký případ, na kterém jsem pracovala,“ řekla Baronová. „Od té doby se tímto případem pravidelně zabývám.“
Jako profilující psycholožka říká, že k vyšetřování přistupuje jinak než policie.
„Soustředím se na to, zpomalím čas a udělám si na to 360stupňový pohled a zpomalím čas, abych viděla detaily,“ řekla Baronová. „Tak pracuji na místech činu.“
Carla přijela do State College pracovat na případu brzy poté, co ji kontaktoval kamerový štáb pracující pro pořad televize TruTV „Psychic Detectives“, který se zaměřuje na to, jak mohou média pomoci policii postupovat v těžkých případech, následoval. Popsala, co se podle ní Songovi stalo.
„Když se to objevilo poprvé, viděl jsem tři až čtyři muže, kteří byli se Cindy, takže jsem věděl, že byla unesena, a věděl jsem, že to bylo sexuální povahy,“ řekl Baron. „A právě jsem viděl, jak ji nakládají do toho vozidla. Pak vidím, že to netrvalo dlouho a přejela na druhou stranu.“
Carla měla ještě několik poznatků, které během své návštěvy poskytla policii.
„Chci říct, že je dobrá v tom, co dělá, ale prostě bohužel u nás se informace, které poskytla, neproměnily v žádné věrohodné stopy,“ řekl Sprinkle.
„Když se objevila situace kolem Dallasu a Huga Selenskiho a té věci s ním, tak jsem se na to podíval znovu a on je do toho nějak zapletený,“ řekl Baron.
V červnu 2003, rok a půl po Cindyině zmizení, byl Paul Weakly odsouzen za vloupání v okrese Lazerne v Pensylvánii. Aby snížil svá obvinění, souhlasil Weakly s tím, že poskytne policii informace týkající se Cindyina případu.
Jeho příběh: Dva muži, Hugo Selenski a Michael Kerkowski, si Cindy tu noc, kdy zmizela, spletli s prostitutkou. Vyzvedli ji ze State College a odvezli do domu jednoho z mužů v Hunlock Creek. Tam ji podle Weaklyho znásilnili a strčili do trezoru, kde o několik dní později zemřela.
„Když jsem to rozkrýval, bylo to jediné vysvětlení, které se snad dalo vysvětlit, že se možná něco takového mohlo stát,“ řekl Clay.
Weakly nejprve policii řekl, že Kerkowski si nechal Cindyiny králičí uši jako trofej a Selenski ho a jeho přítelkyni Tammi Fassetovou na oplátku zabil a jejich těla zakopal na své zahradě. Později svou výpověď změnil a řekl, že je Selenski zabil kvůli penězům za drogy. Ať už byl důvod jakýkoli, pro policii to byla stopa a začala kopat.
„Takže kopali díry po celém jeho pozemku a snažili se najít její kosti, najít cokoli,“ řekl Clay.
Slabý tip vedl k tomu, že se na Selenskiho dvorku našlo několik těl, včetně Kerkowského a jeho přítelkyně, ale nic z nalezeného nepatřilo Cindy.
„Bylo to velké zklamání, ale bylo to jediné vysvětlení, jediná stopa, o které jsem si myslel, že má nějaký příslib, ale nikdy se nerozvinula,“ řekl Clay.
Hugo Selenski byl v roce 2015 shledán vinným z vraždy Kerkowského a jeho přítelkyně. Nyní si odpykává doživotní trest ve vězení a stále je považován za hlavního podezřelého ze zmizení Cindy.
„Byl a řekl bych, že v současné době stále je zájmovou osobou v tomto případu,“ řekl Sprinkle.
Osmnáct let poté vedla každá slibná stopa do slepé uličky. Zanechala ty, kteří se snažili případ vyřešit, se smutkem a výčitkami svědomí.
„Není to tak, že bychom na Cindy všichni zapomněli,“ řekl Baron. „Já jsem nikdy nezapomněl. Pravidelně jsem se tam chodil dívat.“
„Měl jsem pocit, že případ Cindy Songové byl jedním z nejobsažnějších příběhů za celou dobu, co jsem tady, v tom, že lidé byli tak propojeni, byl to tak smutný příběh,“ řekl Clay. „Když jste viděli její tvář a věděli, že je to studentka, která se prostě zvedla a zmizela, tak trochu jste se divili. Tohle se může stát každému a proč se to stalo zrovna jí? Byla prostě obětí nějaké nešťastné okolnosti a myslím, že se s tím každý opravdu ztotožnil.“
„Je to Ferguson Township, opravdu nemáme tak velké případy,“ řekl Sprinkle. „Takže to bylo těžké a bylo to osobní, protože to byl můj případ a já ji chtěl najít. Samozřejmě pro mě hodně znamenalo cokoli, co jsem mohl udělat, aby se rodina uzavřela.“
.