Evropa a pravicový nacionalismus:

Titulek obrázku: Panevropské ambice na nacionalistickém shromáždění v Miláně (18. května 19)

Nacionalismus byl vždy charakteristický pro celé evropské politické spektrum, ale v poslední době došlo k rozmachu voličské podpory pravicových a populistických stran.

Je to vidět od Německa, kde se AfD stala největší opoziční stranou v Bundestagu, až po Španělsko, kde se Vox stal třetí největší silou v parlamentu.

Částečně jsou voliči frustrováni politickým establishmentem, ale mají také obavy z globalizace, imigrace, rozmělňování národní identity a Evropské unie.

V Evropském parlamentu vytvořilo devět krajně pravicových stran nový blok s názvem Identita a demokracie (ID).

Kde na evropské politické scéně tedy mají pravicoví nacionalisté navrch?

Itálie

Klíčovou postavou evropské nacionalistické scény je Matteo Salvini – lídr Ligy, navzdory srpnovému rozpadu jeho vládní koalice s antiestablishmentovým Hnutím pěti hvězd.

Překvapivá dohoda mezi Hnutím pěti hvězd a středolevicovou Demokratickou stranou (PD) ukončila Salviniho působení ve funkci ministra vnitra.

Titulek obrázku: Vůdce italské pravicové Ligy – Matteo Salvini – se setkává se svým příznivcem

Popularita Ligy souvisela s důsledky finanční krize a velkým přílivem subsaharských migrantů ze severní Afriky v roce 2016. Jako ministr vnitra stál Salvini v čele protiimigrační politiky, která zakázala vplouvání humanitárních záchranných lodí do italských přístavů.

Jeho strana má dlouhodobě euroskeptickou pověst. Vede v italských průzkumech veřejného mínění a v novém 73členném bloku ID v Evropském parlamentu má 28 poslanců.

  • Může se italský populistický vůdce vrátit k moci?

Německo

V roce 2017 se krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) poprvé dostala do Spolkového sněmu se ziskem 12,6 % hlasů a stala se největší německou opoziční stranou.

Od svých počátků jako protiunijní strana prosazovala přísnou protiimigrační politiku, přijala nepřátelství vůči islámu a porušila desítky let staré protinacistické tabu. Těšila se prudkému nárůstu popularity, když Německo vpustilo do země více než milion nelegálních migrantů.

Přes pokusy kancléřky Angely Merkelové zpřísnit svůj postoj k imigraci strana přidala na volebním úspěchu a nyní má své zástupce v každém zemském parlamentu.

V říjnu 2019 AfD předběhla ve východní spolkové zemi Durynsko křesťanské demokraty (CDU) paní Merkelové, což byl pro politický establishment šok.

Titulek obrázku: Shromáždění AfD „proti islamizaci“ v Rostocku na východě Německa (22. 9. 18)

AfD je nejsilnější v bývalém komunistickém východním Německu. Její příznivci skandují „Wir sind das Volk!“. (My jsme lid) – emotivní heslo z protikomunistických protestů v roce 1989.

  • Jak pravicová je německá AfD?

AfD je také euroskeptická a na její volební kampani v roce 2017 se podílel i Nigel Farage, lídr britské Strany pro brexit.

Strana pro brexit se stala jasným vítězem květnových voleb do Evropského parlamentu ve Spojeném království, přestože v něm nemá dostatek křesel. Strana trvá na tom, že Spojené království musí bezpodmínečně opustit EU: tvrdí, že k tomu ji zavazuje hlasování o odchodu z EU v britském referendu v roce 2016.

Španělsko

Jedním z velkých politických příběhů ve Španělsku byl náhlý vzestup krajně pravicové strany Vox.

Španělsko uspořádalo 10. listopadu čtvrté parlamentní volby za poslední čtyři roky a Vox se vyšvihla na třetí místo a zdvojnásobila počet svých mandátů na 52. Do parlamentu se poprvé dostala teprve v dubnu.

Video caption Kdo jsou španělské krajně pravicové strany?

Vox se stylizuje do obrany jednoty španělského státu, slibuje deportaci nelegálních přistěhovalců a zrušení zákonů proti genderovému násilí.

Významných úspěchů dosáhla tím, že vyzvala k pozastavení autonomie severovýchodního regionu Katalánsko poté, co separatisté v říjnu 2017 neuspěli se svou snahou o nezávislost.

Mnozí se domnívali, že Španělé nikdy nepodpoří krajně pravicovou stranu kvůli její historii za diktátora Francisca Franca, který zemřel v roce 1975. Od té doby získal krajně pravicový kandidát pouze jedno křeslo – v roce 1979.

  • Jak se španělská krajně pravicová strana Vox prosadila

Rakousko

Svobodní (FPÖ) se stali jedinou krajně pravicovou stranou u moci v západní Evropě, když v roce 2017 vstoupili do koalice jako mladší partner konzervativního kancléře Sebastiana Kurze. Jeho lidovci spolu se středolevicovými sociálními demokraty dlouho dominovali rakouské politice.

Stejně jako v Německu byla i v případě FPÖ za klíč k úspěchu považována migrační krize, která se rozvinula v roce 2015, a téma, s nímž dlouho vedla kampaň.

Během svého působení u moci se Svobodní zapletli do řady rasových sporů. Předseda strany Heinz-Christian Strache a šéf parlamentní frakce Johann Gudenus se pak zapletli do skandálu kvůli „žihadlu“ natočenému v roce 2017 na Ibize.

Pan Strache odstoupil a důsledky vedly k odchodu krajně pravicové strany z vlády a podpora FPÖ v zářijových volbách prudce klesla na 16 %.

  • Zástupce starosty rezignoval kvůli „rasistické“ básni o krysách
  • Mladý rakouský lídr se dělí o moc s krajní pravicí

Francie

Přes snahu vůdkyně Marine Le Penové učinit krajní pravici přijatelnou pro hlavní proud Francie, ji v květnu 2017 v boji o prezidentský úřad drtivě porazil Emmanuel Macron.

Její Národní fronta (FN) následující měsíc neprorazila v parlamentních volbách a strana se poté přejmenovala na Národní shromáždění (Rassemblement National).

Strana Marine Le Penové se staví proti euru a obviňuje EU z masové imigrace a našla společný hlas s dalšími nacionalistickými a krajně pravicovými stranami v Evropě.

Titulek obrázku: Marine Le Penová přejmenovala svou stranu Národní fronta na Národní sjezd

Existují důkazy, že protestní hnutí zdola „gilets jaunes“ (žluté vesty) přilákalo některé aktivisty krajní pravice.

Protizemanovské protesty kvůli životním nákladům představují pravděpodobně největší výzvu pro Macronovo prezidentství.

Někteří protestující z gilets jaunes do své štvavé kampaně zahrnují i antisemitské nadávky.

Švédsko

Titulek obrázku: Lídr SD Jimmie Akesson vyloučil ze strany extremisty

Protimigrační Švédští demokraté (SD) dosáhli v parlamentních volbách 2018 výrazných zisků, když získali přibližně 18 % hlasů.

Strana má kořeny v neonacismu, ale v posledních letech se rebrandovala a do parlamentu se poprvé dostala v roce 2010. Staví se proti multikulturalismu a chce přísnou kontrolu přistěhovalectví.

Stejně jako v případě mnoha zde představených zemí je však situace složitá. Švédsko přijalo více žadatelů o azyl na obyvatele než kterákoli jiná evropská země a má jeden z nejpozitivnějších postojů k migrantům.

Finsko

Krajně pravicová strana Finové byla v dubnových parlamentních volbách 2019 těsně poražena na druhém místě, když se přiblížila na rozdíl 0,2 % levicové Sociálnědemokratické straně (SDP).

Její úspěch byl postaven na dvou politikách: odporu k imigraci a odmítání ambiciózní politiky zaměřené na boj proti změně klimatu.

Jednalo se o mimořádné oživení pro stranu, která si vedla dobře i v předchozím hlasování v roce 2015, ale od té doby její popularita kvůli stranickým rozkolům klesala.

Estonsko

Estonská krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) získala ve volbách v roce 2015 první křesla v parlamentu.

O čtyři roky později EKRE více než zdvojnásobila svůj podíl hlasů na téměř 18 %, což z ní činí třetí největší stranu. Tuto sílu využila k vyjednání místa ve vládě, když se připojila ke svým spolustraníkům z druhého místa, stranám Střed a Pro Patria, aby zabránila liberální lídryni Kaji Kallasové stát se první estonskou premiérkou.

EKRE vedla kampaň na protiimigrační platformě a je také kritická k manželství osob stejného pohlaví. Její lídr Martin Helme jednou prohlásil, že do Estonska by se měli smět stěhovat pouze běloši.

Polsko

Krajně pravicová strana Konfederace získala v polských parlamentních volbách 2019 6,8 % hlasů.

Hlavním příběhem voleb však bylo přesvědčivé vítězství konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), které se vrátilo k moci se ziskem 43,6 % hlasů.

Titulek videa: Varšavou pochodovaly desetitisíce nacionalistů

PiS vede veterán protikomunistických kampaní Jaroslaw Kaczynski, jehož základní podpora je na polském venkově s hluboce zakořeněnými katolickými tradicemi. Strana je silná v oblasti sociálního zabezpečení a také nacionalismu, čímž se poněkud liší od mnoha jiných pravicových stran v Evropě.

Vláda PiS se kvůli kontroverzním změnám v polském soudnictví dostala do sporu s Evropskou komisí.

Maďarsko

Maďarský premiér Viktor Orbán si v roce 2018 zajistil třetí funkční období drtivým vítězstvím ve volbách, kterým dominovala imigrace.

Vítězství podle něj dalo Maďarům „možnost bránit se a bránit Maďarsko“.

Titulek obrázku Orbánova strana Fidesz snadno zvítězila ve volbách v roce 2018

Orbán se dlouho prezentoval jako obránce Maďarska a Evropy před muslimskými migranty a kdysi varoval před hrozbou „Evropy se smíšeným obyvatelstvem a bez smyslu pro identitu“.

V březnu 2019 hlavní evropské středopravicové uskupení EPP pozastavilo Fideszu členství kvůli jeho protiunijnímu postoji.

Maďarsko má dvě nacionalistické strany – Jobbik se snaží uniknout své krajně pravicové minulosti a oslovit centristické voliče – a v roce 2018 získal 19 % hlasů.

  • Muž, který si myslí, že Evropu napadá
  • Evropský pravý střed pozastavuje Orbánovu stranu

Slovinsko

Ačkoli jí k většině chybělo málo, protiimigrační Slovinská demokratická strana (SDS) byla v letošních parlamentních volbách největší stranou.

Stranu vede bývalý premiér Janez Jansa, příznivec maďarského Viktora Orbána. Řekl, že chce, aby se Slovinsko „stalo zemí, která bude klást blahobyt a bezpečnost Slovinců na první místo“.

Řecko

Protimigrační nacionalistická strana Řecké řešení získala 3. místo.7 % v řeckých celostátních volbách 2019, což jí zajistilo 10 křesel v 300členném parlamentu.

Neonacistická strana Zlatý úsvit už nemá v parlamentu žádné křeslo.

Frustrace voličů z pokračující řecké hospodářské krize a migrační krize se nepromítla do velkého vzestupu krajní pravice.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.