Nacionalismus byl vždy charakteristický pro celé evropské politické spektrum, ale v poslední době došlo k rozmachu voličské podpory pravicových a populistických stran.
Je to vidět od Německa, kde se AfD stala největší opoziční stranou v Bundestagu, až po Španělsko, kde se Vox stal třetí největší silou v parlamentu.
Částečně jsou voliči frustrováni politickým establishmentem, ale mají také obavy z globalizace, imigrace, rozmělňování národní identity a Evropské unie.
V Evropském parlamentu vytvořilo devět krajně pravicových stran nový blok s názvem Identita a demokracie (ID).
Kde na evropské politické scéně tedy mají pravicoví nacionalisté navrch?
Itálie
Klíčovou postavou evropské nacionalistické scény je Matteo Salvini – lídr Ligy, navzdory srpnovému rozpadu jeho vládní koalice s antiestablishmentovým Hnutím pěti hvězd.
Překvapivá dohoda mezi Hnutím pěti hvězd a středolevicovou Demokratickou stranou (PD) ukončila Salviniho působení ve funkci ministra vnitra.
Popularita Ligy souvisela s důsledky finanční krize a velkým přílivem subsaharských migrantů ze severní Afriky v roce 2016. Jako ministr vnitra stál Salvini v čele protiimigrační politiky, která zakázala vplouvání humanitárních záchranných lodí do italských přístavů.
Jeho strana má dlouhodobě euroskeptickou pověst. Vede v italských průzkumech veřejného mínění a v novém 73členném bloku ID v Evropském parlamentu má 28 poslanců.
- Může se italský populistický vůdce vrátit k moci?
Německo
V roce 2017 se krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) poprvé dostala do Spolkového sněmu se ziskem 12,6 % hlasů a stala se největší německou opoziční stranou.
Od svých počátků jako protiunijní strana prosazovala přísnou protiimigrační politiku, přijala nepřátelství vůči islámu a porušila desítky let staré protinacistické tabu. Těšila se prudkému nárůstu popularity, když Německo vpustilo do země více než milion nelegálních migrantů.
Přes pokusy kancléřky Angely Merkelové zpřísnit svůj postoj k imigraci strana přidala na volebním úspěchu a nyní má své zástupce v každém zemském parlamentu.
V říjnu 2019 AfD předběhla ve východní spolkové zemi Durynsko křesťanské demokraty (CDU) paní Merkelové, což byl pro politický establishment šok.
AfD je nejsilnější v bývalém komunistickém východním Německu. Její příznivci skandují „Wir sind das Volk!“. (My jsme lid) – emotivní heslo z protikomunistických protestů v roce 1989.
- Jak pravicová je německá AfD?
AfD je také euroskeptická a na její volební kampani v roce 2017 se podílel i Nigel Farage, lídr britské Strany pro brexit.
Strana pro brexit se stala jasným vítězem květnových voleb do Evropského parlamentu ve Spojeném království, přestože v něm nemá dostatek křesel. Strana trvá na tom, že Spojené království musí bezpodmínečně opustit EU: tvrdí, že k tomu ji zavazuje hlasování o odchodu z EU v britském referendu v roce 2016.
Španělsko
Jedním z velkých politických příběhů ve Španělsku byl náhlý vzestup krajně pravicové strany Vox.
Španělsko uspořádalo 10. listopadu čtvrté parlamentní volby za poslední čtyři roky a Vox se vyšvihla na třetí místo a zdvojnásobila počet svých mandátů na 52. Do parlamentu se poprvé dostala teprve v dubnu.
Vox se stylizuje do obrany jednoty španělského státu, slibuje deportaci nelegálních přistěhovalců a zrušení zákonů proti genderovému násilí.
Významných úspěchů dosáhla tím, že vyzvala k pozastavení autonomie severovýchodního regionu Katalánsko poté, co separatisté v říjnu 2017 neuspěli se svou snahou o nezávislost.
Mnozí se domnívali, že Španělé nikdy nepodpoří krajně pravicovou stranu kvůli její historii za diktátora Francisca Franca, který zemřel v roce 1975. Od té doby získal krajně pravicový kandidát pouze jedno křeslo – v roce 1979.
- Jak se španělská krajně pravicová strana Vox prosadila
Rakousko
Svobodní (FPÖ) se stali jedinou krajně pravicovou stranou u moci v západní Evropě, když v roce 2017 vstoupili do koalice jako mladší partner konzervativního kancléře Sebastiana Kurze. Jeho lidovci spolu se středolevicovými sociálními demokraty dlouho dominovali rakouské politice.
Stejně jako v Německu byla i v případě FPÖ za klíč k úspěchu považována migrační krize, která se rozvinula v roce 2015, a téma, s nímž dlouho vedla kampaň.
Během svého působení u moci se Svobodní zapletli do řady rasových sporů. Předseda strany Heinz-Christian Strache a šéf parlamentní frakce Johann Gudenus se pak zapletli do skandálu kvůli „žihadlu“ natočenému v roce 2017 na Ibize.
Pan Strache odstoupil a důsledky vedly k odchodu krajně pravicové strany z vlády a podpora FPÖ v zářijových volbách prudce klesla na 16 %.
- Zástupce starosty rezignoval kvůli „rasistické“ básni o krysách
- Mladý rakouský lídr se dělí o moc s krajní pravicí
Francie
Přes snahu vůdkyně Marine Le Penové učinit krajní pravici přijatelnou pro hlavní proud Francie, ji v květnu 2017 v boji o prezidentský úřad drtivě porazil Emmanuel Macron.
Její Národní fronta (FN) následující měsíc neprorazila v parlamentních volbách a strana se poté přejmenovala na Národní shromáždění (Rassemblement National).
Strana Marine Le Penové se staví proti euru a obviňuje EU z masové imigrace a našla společný hlas s dalšími nacionalistickými a krajně pravicovými stranami v Evropě.
Existují důkazy, že protestní hnutí zdola „gilets jaunes“ (žluté vesty) přilákalo některé aktivisty krajní pravice.
Protizemanovské protesty kvůli životním nákladům představují pravděpodobně největší výzvu pro Macronovo prezidentství.
Někteří protestující z gilets jaunes do své štvavé kampaně zahrnují i antisemitské nadávky.
Švédsko
Protimigrační Švédští demokraté (SD) dosáhli v parlamentních volbách 2018 výrazných zisků, když získali přibližně 18 % hlasů.
Strana má kořeny v neonacismu, ale v posledních letech se rebrandovala a do parlamentu se poprvé dostala v roce 2010. Staví se proti multikulturalismu a chce přísnou kontrolu přistěhovalectví.
Stejně jako v případě mnoha zde představených zemí je však situace složitá. Švédsko přijalo více žadatelů o azyl na obyvatele než kterákoli jiná evropská země a má jeden z nejpozitivnějších postojů k migrantům.
Finsko
Krajně pravicová strana Finové byla v dubnových parlamentních volbách 2019 těsně poražena na druhém místě, když se přiblížila na rozdíl 0,2 % levicové Sociálnědemokratické straně (SDP).
Její úspěch byl postaven na dvou politikách: odporu k imigraci a odmítání ambiciózní politiky zaměřené na boj proti změně klimatu.
Jednalo se o mimořádné oživení pro stranu, která si vedla dobře i v předchozím hlasování v roce 2015, ale od té doby její popularita kvůli stranickým rozkolům klesala.
Estonsko
Estonská krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) získala ve volbách v roce 2015 první křesla v parlamentu.
O čtyři roky později EKRE více než zdvojnásobila svůj podíl hlasů na téměř 18 %, což z ní činí třetí největší stranu. Tuto sílu využila k vyjednání místa ve vládě, když se připojila ke svým spolustraníkům z druhého místa, stranám Střed a Pro Patria, aby zabránila liberální lídryni Kaji Kallasové stát se první estonskou premiérkou.
EKRE vedla kampaň na protiimigrační platformě a je také kritická k manželství osob stejného pohlaví. Její lídr Martin Helme jednou prohlásil, že do Estonska by se měli smět stěhovat pouze běloši.
Polsko
Krajně pravicová strana Konfederace získala v polských parlamentních volbách 2019 6,8 % hlasů.
Hlavním příběhem voleb však bylo přesvědčivé vítězství konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), které se vrátilo k moci se ziskem 43,6 % hlasů.
PiS vede veterán protikomunistických kampaní Jaroslaw Kaczynski, jehož základní podpora je na polském venkově s hluboce zakořeněnými katolickými tradicemi. Strana je silná v oblasti sociálního zabezpečení a také nacionalismu, čímž se poněkud liší od mnoha jiných pravicových stran v Evropě.
Vláda PiS se kvůli kontroverzním změnám v polském soudnictví dostala do sporu s Evropskou komisí.
Maďarsko
Maďarský premiér Viktor Orbán si v roce 2018 zajistil třetí funkční období drtivým vítězstvím ve volbách, kterým dominovala imigrace.
Vítězství podle něj dalo Maďarům „možnost bránit se a bránit Maďarsko“.
Orbán se dlouho prezentoval jako obránce Maďarska a Evropy před muslimskými migranty a kdysi varoval před hrozbou „Evropy se smíšeným obyvatelstvem a bez smyslu pro identitu“.
V březnu 2019 hlavní evropské středopravicové uskupení EPP pozastavilo Fideszu členství kvůli jeho protiunijnímu postoji.
Maďarsko má dvě nacionalistické strany – Jobbik se snaží uniknout své krajně pravicové minulosti a oslovit centristické voliče – a v roce 2018 získal 19 % hlasů.
- Muž, který si myslí, že Evropu napadá
- Evropský pravý střed pozastavuje Orbánovu stranu
Slovinsko
Ačkoli jí k většině chybělo málo, protiimigrační Slovinská demokratická strana (SDS) byla v letošních parlamentních volbách největší stranou.
Stranu vede bývalý premiér Janez Jansa, příznivec maďarského Viktora Orbána. Řekl, že chce, aby se Slovinsko „stalo zemí, která bude klást blahobyt a bezpečnost Slovinců na první místo“.
Řecko
Protimigrační nacionalistická strana Řecké řešení získala 3. místo.7 % v řeckých celostátních volbách 2019, což jí zajistilo 10 křesel v 300členném parlamentu.
Neonacistická strana Zlatý úsvit už nemá v parlamentu žádné křeslo.
Frustrace voličů z pokračující řecké hospodářské krize a migrační krize se nepromítla do velkého vzestupu krajní pravice.