Epithalamus je další velmi důležitou částí mozku, která se nachází v diencephalonu neboli předním mozku. Nacházejí se v něm habenulární jádra, epifýza a stria medullaris.
Tyto struktury fungují jako součást sympatického nervového systému a řídí cyklus spánku a bdění (cirkadiánní rytmus) a společně propojují limbický systém s částmi mozku.
Nejenže epithalamus regulujeCirkadiánní rytmus, ale hraje také roli v regulaci emocí.
Habenulární jádra
Habenulární jádra, která lze také označit jako habenulae, tvoří součást dorzální diencefalické dráhy (DDC). DDC je přítomna u všech obratlovců a funguje spolu s dalšími dvěma vláknovými drahami, stria medullaris (SM) a fasciculus retroflexus (FR).
SM vysílá neuronální přenosy do habenulae z předního mozku a FR je tvořen především eferentními nervy, které vysílají přenosy z habenulae směrem do středního a zadního mozku.
Habenulární jádra se nacházejí ve dvojici vedle třetí mozkové komory (připomeňme, že třetí mozková komora je součástí komorového systému, který je zodpovědný za tvorbu mozkomíšního moku a jeho rozvod po těle).
Společně lze habenulární jádra označovat také jako habenulární komplex a dělí se na dvě hlavní oblastioznačované jako mediální habenuly (MHb) a laterální habenuly (LHb).
Celý komplex přijímá nervové signály z limbického systému a bazálních ganglií. Na základě těchto přenosů habenulární jádra vysílají signály do specifických cílů ve středním mozku (zejména do substantia nigra a tegmenta), aby řídila uvolňování dopaminu. Signály jsou také vysílány do rafeových jader, souboru jader v mozkovém kmeni, k produkci serotoninu.
Kontrola a tok dopaminu je hlavní součástí procesu učení, konkrétně u dovedností a konceptů, které mohou být posíleny systémem odměn. Když jste odměněni za naučení se dovednosti nebo konceptu, dopamin se produkuje úměrně míře uspokojení, kterou můžete pociťovat. Řekněme, že hrajete videohru:
Když čelíte hordě zombie a musíte k situaci přistoupit nenápadně (pokud se do ní pustíte se zbraní v ruce, vaše postava zemře), může vám trvat několik pokusů, než přijdete na nejlepší strategii. S každým pokusem dostávají habenulární jádra smyslové a kognitivní vstupy, které je ovlivňují tak, aby produkovaly dopamin.
Čím více se blížíte k bezpečné zóně, nebo dokonce čím více zombií tiše pokosíte, tím se hladina dopaminu zvyšuje. Tím se zvyšuje vaše kognitivní schopnost ukládat tyto informace pro budoucí použití.
Dopamin je produkován v množství úměrném očekávání velikosti a/nebo intenzity odměny. Pokud na vás tedy v bezpečné zóně čeká nečekaná odměna, například nová zbraň, vyprodukuje se ještě více dopaminu, což vám umožní vybavit si strategii, kterou jste použili k obejití hordy. (Tento proces má však i negativní stránku.
Pokud je produkce dopaminu hyperaktivní, může to vyústit v určitý typ obsedantně-kompulzivního chování, kdy jste příliš zaujati chováním, při kterém hledáte odměnu)
Na druhou stranu, pokud je odměna menší než očekávání, je produkce dopaminu nejen menší, ale ve skutečnosti potlačena. Zajímavé je, že bylo zjištěno, že inhibice produkce dopaminu ve skutečnosti znamená větší aktivitu habenulárních jader, což naznačuje, že se tato struktura podílí na předávání informací o nedostatku odměny.
Zjistilo se, že habenulární jádra jsou vysoce aktivní při zpracovávání trestů a negativních zážitků a bylo zjištěno, že hrají roli při poruchách, jako je velká depresivní porucha.
Šišinka
Nadechněte se zhluboka. Nádech, výdech. A připravte se na vyrovnání svých čaker. Proč? Protože epifýze se kdysi říkalo „třetí oko“. Filozof Descartes ji nazýval „hlavním sídlem duše a místem, kde se formují všechny naše myšlenky“. Nikdo s ním sice nesouhlasil, ale přesto.
Spolu s habenulárními jádry se o epifýze stále máme co učit. V současné době se však ví, že hraje velkou roli v produkci a distribuci melatoninu.
Šišinka se nachází uprostřed mozku a má tvar borové šišky – odtud pochází její název (v latině pinea znamená „z borovice“ nebo „pokrytá borovicemi“). Jedná se o typ endokrinní žlázy, která je kromě třetího oka známá pod mnoha názvy: conarium, epiphysis cerebri, pineální orgán a epifýza.
Nervy, které přivádějí informace do epifýzy, jsou vysoce citlivé na hormon epinefrin – podle toho se jim říká adrenergní nervy. Její funkce spočívá také v příjmu světla (jeden z důvodů, proč byla považována za třetí oko).
Kromě příjmu a zpracování světla má epifýza ještě jednu společnou funkci s okem, a to tu, že melatonin je syntetizován také sítnicí bezobratlých. (Produkce melatoninu v sítnici je ovlivňována koncentrací světla v prostředí a je dokonce informována receptory umístěnými v kůži a trávicím traktu)
Zjistilo se, že koncentrace melatoninu produkovaného epifýzou se zvyšuje spolu se západem slunce a dále do tmy. Tyto koncentrace jsou vyšší také v mozkomíšním moku (CSF), který se nachází ve třetí a čtvrté mozkové komoře, a také v krvi.
Předpokládá se, že melatonin přítomný v CSF může mít případně přímější a trvalejší účinky na svá cílová místa v centrální nervové soustavě.
Na chvíli se vraťme k pojmu „třetí oko“. Abychom se přimluvili za Descarta a pokusili se mu trochu vykoupit jeho myšlenku o epifýze, kterou svět zavrhl: Šišinka je součástí podsystému zvaného „fotoendokrinní systém“.
Součástí fotoendokrinního systému je skutečnost, že noradrenergní nervy (citlivé na noradrenalin) končí v šišince. Tyto noradrenergní nervy pracují spolu se sítnicí a suprachiasmatickým jádrem (v hypotalamu) na shromažďování informací o světle a informují regulační procesy pro cirkadiánní rytmus. (Viz! Epifýza pracuje společně s očima – okny do duše. Takže… ne, stále se mýlil. Velmi se mýlil.“
Stria medullaris
O stria medullaris toho není moc co říct, kromě toho, že je to svazek vláken neboli nervů, které jsou většinou eferentní a směřují k habenulae. Právě tento svazek tvoří hřeben na mediálním (vnitřním, směrem ke středu těla) povrchu thalamu.
Cirkadiánní rytmus
Cirkadiánní rytmus je to, co jste pravděpodobně slyšeli označovat jako „biologické hodiny“. Ačkoli tyto dva pojmy nejsou totožné v tom smyslu, že biologické hodiny organismu jsou tím, co vytváří cirkadiánní rytmus.
Jeho účinky se projevují na fyzické, psychické a behaviorální úrovni, v cyklu, který trvá celých 24 hodin a je silně ovlivněn světlem. Co jste však pravděpodobně nevěděli, je, že je také ovlivňován vašimi geny!“
Ano, je to tak – regulace vašeho cirkadiánního rytmu je částečně ovlivněna vaší genetickou historií. Protože hraje tak přímou roli v možných poruchách duševního zdraví, které buď vznikají v důsledku spánku, nebo jsou jím zhoršovány, dává smysl, že by tento cyklus mohl být částečně ovlivněn geneticky.
Cirkadiánní rytmus průměrného člověka a s ním spojené fyziologické události se odehrávají podobně:
- 0600: Nejprudší zvýšení krevního tlaku
- 0700: Největší kardiovaskulární aktivita
- 1800: Nejvyšší krevní tlak; Nejvyšší tělesná teplota
- 2100: Začíná vylučování melatoninu
- 2200: Potlačení pohybu střev
- 0200: Nejhlubší spánek
- 0400: Nejnižší tělesná teplota
Vědci pozorují dramatické změny ve způsobu regulace lidského cirkadiánního rytmu, což je mimo jiné do značné míry způsobeno používáním elektroniky. Znáte ten pocit, když ležíte vzhůru v posteli a čekáte, až usnete. A tak, abyste si ukrátili čas, popadnete telefon a začnete procházet Instagram, jen abyste si uvědomili, že teď jste ještě více vzhůru!“
No, to se děje kvůli světlu, které se promítá z vašeho telefonu, notebooku atd. Světlo vyřazuje tento přirozený rytmus, který je zde nastíněn, a sděluje epifýze, že potřebuje, aby vaše tělo nastartovala. Mnoho systémů je pak touto chybnou komunikací vyvedeno z míry a nejenže je načasování vašeho spánkového rozvrhu daleko od pravdy, ale také vaše fyziologie.
Dále, i když si svůj spánkový rozvrh můžete časem upravit, to, zda jste „noční sova“ nebo „ranní ptáče“, není zcela na vás. Ve skutečnosti je i toto chování výsledkem vaší genetiky, takže je jakýmsi fenotypem (projevem vašeho genotypu neboli genů).
Proto je nejlepší volit pracovní rozvrh a koníčky podle toho, jaká doba nejlépe vyhovuje tomu, co víte, že je pro vaše tělo pravdivé (zejména pokud je to volba mezi denním rozvrhem a hřbitovní směnou), protože se svou genetikou můžete bojovat jen těžko.
Cirkadiánní rytmus také ovlivňuje vaše stravovací návyky a trávení a kromě duševních stavů se zjistilo, že hraje roli v mnoha chronických zdravotních stavech, jako jsou poruchy spánku, obezita a cukrovka.
Teď, když přesně víte, co reguluje váš cirkadiánní rytmus, udělejte si laskavost a použijte tyto znalosti ve svém životě. Experimentujte s mírnými změnami (v rámci možností) ve svém spánkovém režimu a všímejte si fyzických změn a změn v chování, kterých si můžete všimnout – které denní doby nebo které funkce jsou nejvíce ovlivněny? Díky těmto znalostem můžete pomoci svému „třetímu oku“ tím, že budete přesně vědět, co ovlivňuje produktivitu a zdravotní aspekty vašeho dne.