PůvodEdit
Efekt je pojmenován podle obrázku na plechovkách a krabicích kakaového prášku Droste, jedné z hlavních nizozemských značek, který zobrazoval zdravotní sestru nesoucí servírovací tác s šálkem horké čokolády a krabičku se stejným obrázkem, navrženým Janem Missetem. Tento obrázek, představený v roce 1904 a udržovaný po desetiletí s drobnými obměnami od roku 1912 umělci včetně Adolpha Mourona, zdomácněl. Širší použití pojmu údajně zavedl básník a publicista Nico Scheepmaker koncem 70. let 20. století.
MathematicsEdit
Vzhled je rekurzivní: menší verze obsahuje ještě menší verzi obrázku a tak dále. Pouze teoreticky by to mohlo pokračovat donekonečna, jak to dělají fraktály; prakticky to pokračuje jen tak dlouho, jak to dovoluje rozlišení obrazu, což je relativně krátce, protože každá iterace geometricky zmenšuje velikost obrazu.
Středověké uměníEdit
Drostův efekt předvídal Giotto v roce 1320 ve svém triptychu Stefaneschi. Tento polyptychový oltářní obraz zobrazuje na svém středovém panelu kardinála Giacoma Gaetaniho Stefaneschiho, který nabízí samotný triptych sv. Ze středověku existuje také několik příkladů knih s obrazy obsahujícími samotnou knihu nebo okenních výplní v kostelech zobrazujících miniaturní kopie samotné okenní výplně.
M. C. EscherEdit
Holandský umělec M. C. Escher využil Drosteho efektu ve své litografii Print Gallery z roku 1956, která zobrazuje galerii obsahující tisk, který zobrazuje galerii, pokaždé zmenšenou i otočenou, ale s prázdnotou uprostřed obrazu. Dílo přitáhlo pozornost matematiků včetně Barta de Smita a Hendrika Lenstry. Ti vymysleli metodu, jak vyplnit středovou prázdnotu uměleckého díla při dodatečné aplikaci Drosteho efektu postupným otáčením a zmenšováním obrazu uměleckého díla.
Moderní použitíEdit
Drosteho efekt byl použit na obalu másla Land O’Lakes, na němž byla zobrazena indiánská žena držící balíček másla s vlastním obrázkem. Podobně tento efekt využívá i Morton Salt. Obal vinylového alba Ummagumma skupiny Pink Floyd z roku 1969 zobrazuje členy kapely sedící na různých místech, přičemž obrázek na stěně zobrazuje stejnou scénu, ale pořadí členů kapely se střídá. Logo značky sýrové pomazánky The Laughing Cow zobrazuje krávu s náušnicemi. Při bližším pohledu je patrné, že se jedná o obrázky kruhového balení sýrové pomazánky, z nichž každý nese obrázek smějící se krávy. Drosteho efekt je námětem dětského románu Russella Hobana Myš a její dítě, objevuje se v podobě etikety na plechovce „Bonzo Dog Food“, která zobrazuje sama sebe.
Trojrozměrný příklad Drosteho efektu je k vidění v anglickém Bourton-on-the-Water. Ve 30. letech 20. století byl v obci Bourton-on-the-Water postaven model v měřítku 1:9, který v sobě obsahuje model sebe sama, který zase obsahuje další menší model a v něm ještě menší model.