Deprese a chronická bolest zad

Deprese je zdaleka nejčastější emocí spojenou s chronickou bolestí zad. Typ deprese, který často doprovází chronickou bolest, se označuje jako velká deprese nebo klinická deprese. Tento typ deprese přesahuje rámec toho, co by bylo považováno za běžný smutek nebo pocit „na pár dní na dně“.

Viz Pochopení chronické bolesti

Příznaky velké deprese se vyskytují denně po dobu nejméně dvou týdnů a zahrnují nejméně 5 z následujících příznaků (DSM-IV, 1994):1

• Převládající nálada, která je depresivní, smutná, sklíčená, beznadějná, pokleslá nebo podrážděná, která může zahrnovat periodické záchvaty pláče
• Slabá chuť k jídlu nebo výrazný úbytek hmotnosti nebo zvýšená chuť k jídlu nebo přibývání na váze
• Problém se spánkem, který spočívá buď v příliš dlouhém (hypersomnie), nebo příliš krátkém (hyposomnie) spánku
• Pocit agitovanosti (neklidu) nebo pomalý (málo energie nebo únava)

• Ztráta zájmu nebo potěšení z obvyklých činností
• Snížená sexuální touha
• Pocit bezcennosti a/nebo viny
• Problémy se soustředěním nebo pamětí
• Myšlenky na smrt, sebevraždu nebo přání zemřít

Chronická bolest a deprese jsou dva z nejčastějších zdravotních problémů, se kterými se zdravotníci setkávají, přesto se vztahem mezi těmito stavy v běžné populaci zabývalo jen několik málo studií (Currie a Wang, 2004).2

Předpokládá se, že výskyt deprese u osob s chronickou bolestí zad je čtyřikrát vyšší než v běžné populaci (Sullivan, Reesor, Mikail & Fisher, 1992).3 Ve výzkumných studiích zaměřených na depresi u pacientů s chronickou bolestí zad, kteří vyhledali léčbu na klinice bolesti, je míra prevalence ještě vyšší. Nějaký typ deprese nebo depresivního problému vykazuje 32 až 82 procent pacientů, v průměru 62 procent (Sinel, Deardorff & Goldstein, 1996).4 V nedávné studii bylo zjištěno, že míra závažné deprese lineárně narůstá s větší závažností bolesti (Currie a Wang, 2004).2 Bylo také zjištěno, že kombinace chronické bolesti zad a deprese je spojena s větším postižením než deprese nebo samotná chronická bolest zad.

Deprese je běžná u osob s chronickou bolestí zad

Deprese se častěji vyskytuje u pacientů s chronickými problémy s bolestí zad než u pacientů s bolestí, která má akutní, krátkodobý charakter. Jak se deprese v těchto případech vyvíjí? To lze pochopit, když se podíváme na celou řadu příznaků, které se u osob s chronickou bolestí zad nebo jinou bolestí související s páteří často vyskytují.

• Bolest často ztěžuje spánek, což vede k únavě a podrážděnosti během dne.
• Poté se během dne, protože pacienti s bolestí zad mají potíže s většinou pohybů, často pohybují pomalu a opatrně a většinu času tráví doma mimo dosah ostatních. To vede k sociální izolaci a nedostatku příjemných aktivit.
• Vzhledem k nemožnosti pracovat se mohou objevit i finanční potíže, které začnou mít dopad na celou rodinu.
• Kromě samotné bolesti se mohou objevit i zažívací potíže způsobené protizánětlivými léky a celkový pocit duševní otupělosti z léků proti bolesti.
• Bolest je rozptyluje, což vede k potížím s pamětí a soustředěním.
• Sexuální aktivita je často to poslední, na co člověk myslí, a to způsobuje větší stres ve vztazích pacienta.

Pochopitelně tyto příznaky doprovázející chronickou bolest zad nebo krku mohou vést k pocitům zoufalství, beznaděje a dalším příznakům velké deprese nebo klinické deprese.

Nedávná studie Strunina a Bodena (2004) zkoumala rodinné důsledky chronické bolesti zad.5 Pacienti uváděli širokou škálu omezení rodinných a sociálních rolí, včetně: fyzického omezení, které pacientům bránilo v domácích pracích, v péči o děti a v zapojení se do volnočasových aktivit s manželem či manželkou. Manželé a děti často přebírali rodinné povinnosti, které dříve vykonával jedinec s bolestmi zad. Tyto změny v rodině často vedly k depresi a hněvu pacientů s bolestmi zad a ke stresu a napětí v rodinných vztazích.

Psychologické teorie o depresi

Několik psychologických teorií o vzniku deprese u pacientů s chronickými bolestmi zad se zaměřuje na otázku kontroly. Jak již bylo uvedeno dříve, chronická bolest zad může vést ke snížené schopnosti zapojit se do různých činností, jako je práce, rekreační aktivity a interakce s rodinnými příslušníky a přáteli. Tato situace vede k sestupné fyzické a emocionální spirále, která byla označena jako „fyzická a psychická dekondice“ (viz Gatchel a Turk, 1999).6 Jak spirála pokračuje, osoba s chronickou bolestí zad pociťuje stále větší ztrátu kontroly nad svým životem. Jedinec se nakonec cítí být bolestí zcela ovládán, což vede k těžké depresi. Jakmile se člověk dostane do tohoto depresivního stavu, není zpravidla schopen situaci změnit, i když možná řešení situace existují.