Den památky

Den památky, dříve Den dekorací, ve Spojených státech amerických svátek (poslední pondělí v květnu) na počest padlých ve válkách. Vznikl během americké občanské války, kdy občané pokládali květiny na hroby těch, kteří padli v bitvě. Ke vzniku svátku se hlásí více než půl tuctu míst. Například v říjnu 1864 prý tři ženy v Boalsburgu v Pensylvánii vyzdobily hroby svých blízkých, kteří padli během občanské války; v červenci 1865 se pak v doprovodu mnoha svých spoluobčanů vrátily na obecnější vzpomínkovou akci. Velká vzpomínková akce, které se účastnili především Afroameričané, se konala v květnu 1865 v Charlestonu v Jižní Karolíně. Ve městě Columbus ve státě Mississippi se v roce 1866 konala slavnostní vzpomínková akce za mrtvé z řad Unie i Konfederace. Vyhlášením Kongresu v roce 1966 bylo Waterloo ve státě New York uvedeno jako místo, kde se v roce 1866 také konaly tyto oslavy. V roce 1868 John A. Logan, vrchní velitel Velké armády republiky, organizace veteránů Unie, prosadil národní svátek 30. května „za účelem posetí květinami nebo jiného ozdobení hrobů kamarádů, kteří padli při obraně vlasti během pozdní rebelie.“

Po první světové válce, kdy se tento den začal slavit na počest padlých ve všech amerických válkách, se jeho název změnil z Decoration Day na Memorial Day. Od roku 1971 se Memorial Day slaví poslední pondělí v květnu. Řada jižních států také slaví samostatný den k uctění památky mrtvých z řad Konfederace. Memorial Day se připomíná položením věnce u Hrobu neznámých na Arlingtonském národním hřbitově v Arlingtonu ve Virginii a bohoslužbami, průvody a projevy po celé zemi. Na hroby veteránů na místních hřbitovech se pokládají vlajky, insignie a květiny. Tento den se stal také signálem začátku léta ve Spojených státech.

.