Význam demineralizace kostí byl hodnocen u 97 pacientů léčených chirurgicky pro primární hyperparatyreózu od roku 1980. Z 31 pacientů vyšetřených pomocí kostní denzitometrie vykazovalo 16 pacientů středně těžkou až těžkou osteoporózu. Přibližně u 20 % z celkového souboru byla kostní demineralizace, včetně problému se zlomeninami kostí u některých, dominantní nebo hlavní indikací k operaci. Sériové kostní studie u šesti pacientů odebrané před operací nebo u pacientů neoperovaných pro primární hyperparatyreózu ukázaly průměrný úbytek kostní minerální hustoty 0,9 % za rok, zatímco u čtyř pacientů léčených chirurgicky ukázaly sériové studie průměrný nárůst 9,8 % za rok. Přestože užívání estrogenů snižovalo hladinu vápníku v séru, u čtyř pacientek ve věku 40 až 59 let a u pěti pacientek starších 60 let, které užívaly estrogeny po mnoho let, byla přítomna významná demineralizace kostí nebo zlomeniny. Došli jsme k závěru, že u primární hyperparatyreózy demineralizace kostí (1) odůvodňuje chirurgickou korekci u významného počtu pacientů; (2) měla by být hodnocena, zejména u starších žen; (3) nezabrání jí užívání estrogenů, které může naopak rozhodování zmást; (4) je po chirurgické korekci zvrácena, ale náznaky neúplného zvratu zdůrazňují význam tohoto faktoru; (5) měla by být zvážena v pooperačním managementu; a (6) zahrnuje mnoho proměnných.