Důsledky a náklady

Násilí má mnohostranné důsledky, které se projevují bezprostředně, krátkodobě i mezigeneračně. Důsledky a náklady násilí mají dopady na individuální úrovni (pro osoby, které násilí přežily, pachatele a další osoby postižené násilím), jakož i v rámci rodiny, komunity a širší společnosti, což se promítá do nákladů na národní úrovni.

Důsledky a náklady na jednotlivce a komunitu

Náklady způsobené násilím na ženách a dívkách – kromě nehmotného utrpení a dopadů na kvalitu života a blahobyt – zahrnují náklady na zdraví (duševní i fyzické), zaměstnání a finance přeživší osoby a její rodiny a dopady na děti. Z deseti vybraných příčin a rizikových faktorů invalidity a úmrtí žen ve věku 15 až 44 let se znásilnění a domácí násilí umístily výše než rakovina, dopravní nehody, válka a malárie (Světová banka, 1994). Některé z následků a nákladů zahrnují:

  • bezprostřední zranění, jako jsou zlomeniny a krvácení, a dlouhodobé fyzické potíže (např. gastrointestinální poruchy, poruchy centrálního nervového systému, chronická bolest);

  • psychická onemocnění, jako je deprese, úzkost, posttraumatická stresová porucha, pokus o sebevraždu;

  • sexuální a reprodukční zdravotní problémy, jako jsou sexuálně přenosné infekce (včetně HIV), a další chronické stavy; sexuální dysfunkce; nechtěné/nechtěné těhotenství a nebezpečné potraty; rizika pro zdraví matky a plodu (zejména v případech zneužívání během těhotenství);

  • zneužívání návykových látek (včetně alkoholu);

  • špatné schopnosti sociálního fungování a sociální izolace a marginalizace;

  • smrt žen i jejich dětí (v důsledku zanedbávání, zranění, rizik spojených s těhotenstvím, vražd, sebevražd a/nebo HIV a AIDS);

  • ztráta pracovních dnů, nižší produktivita a nižší příjem;

  • celkově snížené nebo ztracené možnosti vzdělávání, zaměstnání, sociální nebo politické participace; a,

  • výdaje (na úrovni jednotlivce, rodiny a veřejných rozpočtů) na lékařské, ochranné, soudní a sociální služby.

(Heise, a další, 1999; Heise a Garcia-Moreno, 2002; Valné shromáždění OSN, 2006)

Kromě přímých a krátkodobých důsledků je u dětských svědků násilí vyšší pravděpodobnost, že budou mít emoční problémy a problémy s chováním, špatné výsledky ve škole a riziko, že se v budoucnu dopustí násilí nebo ho zažijí. Podnikům a zaměstnavatelům mohou vzniknout finanční ztráty z důvodu absencí způsobených zdravotními následky bránícími oběti v práci, uvěznění pachatele a výdajů spojených s dodatečnými bezpečnostními opatřeními, která mohou být na pracovišti nutná. (Bott et al., 2005; TC-TAT, 2008; Valné shromáždění OSN, 2006; Walby, 2004)

Násilí na ženách snižuje produktivitu a vyčerpává veřejné rozpočty. Násilí páchané na ženách má obrovské přímé i nepřímé náklady pro oběti, zaměstnavatele a veřejný sektor, pokud jde o výdaje na zdravotnictví, policii, právní služby a související výdaje, jakož i ztrátu mzdy a produktivity.

  • Podle studie provedené v Indii ztratí žena kvůli každému případu násilí ze strany intimního partnera v průměru nejméně 5 placených pracovních dnů, zatímco v Ugandě přibližně 9 % násilných incidentů donutilo ženy ztratit placenou práci, což činí přibližně 11 dnů ročně.

  • Roční náklady na násilí ze strany intimního partnera byly vyčísleny na 5,8 miliardy USD ve Spojených státech a 1,16 miliardy USD v Kanadě. V Austrálii se náklady na násilí na ženách a dětech odhadují na 11,38 miliardy USD ročně. Na Fidži činily v roce 2002 odhadované roční náklady 135,8 milionu USD, tj. 7 % hrubého domácího produktu. Jen v Anglii a Walesu stálo domácí násilí přibližně 32,9 miliardy USD.

Náklady a důsledky násilí na ženách trvají po celé generace. Děti, které jsou svědky domácího násilí, jsou vystaveny zvýšenému riziku úzkosti, deprese, nízkého sebevědomí a špatného školního prospěchu a dalším problémům, které poškozují jejich blahobyt a osobní rozvoj. V Nikaragui muselo 63 % dětí týraných žen opakovat školní rok a školu opustily v průměru o 4 roky dříve než ostatní děti. U dětí, dívek i chlapců, které byly svědky genderově podmíněného násilí nebo jím trpěly, je vyšší pravděpodobnost, že se v pozdějším věku stanou oběťmi a pachateli násilí. Například průzkumy v Kostarice, České republice, na Filipínách, v Polsku a ve Švýcarsku odhalily, že u chlapců, kteří byli svědky násilí otce vůči matce, je třikrát vyšší pravděpodobnost, že později v životě použijí násilí vůči svým partnerkám.

Sexuální násilí připravuje dívky o vzdělání. Násilí ve škole omezuje vzdělávací příležitosti a úspěchy dívek.

  • Ve studii v Etiopii uvedlo 23 % dívek, že zažily sexuální útok nebo znásilnění cestou do školy nebo ze školy. V Ekvádoru dospívající dívky, které nahlásily sexuální násilí ve škole, označily učitele za pachatele ve 37 procentech případů.

  • V Jihoafrické republice bylo 33 procent nahlášených znásilnění dívek spácháno učitelem. Mnoho dívek změnilo školu nebo školu opustilo v důsledku nepřátelství poté, co násilí oznámily.

Násilí poškozuje reprodukční, mateřské a dětské zdraví. genderově podmíněné násilí vážně omezuje možnosti žen uplatňovat svá reprodukční práva, což má vážné důsledky pro sexuální a reprodukční zdraví. Až jedna ze čtyř žen zažívá během těhotenství fyzické nebo sexuální násilí. To zvyšuje pravděpodobnost potratu, narození mrtvého dítěte a potratu, stejně jako předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti. Od 23 do 53 % žen, které jsou během těhotenství fyzicky týrány svými intimními partnery, je kopnuto nebo udeřeno do břicha. Násilí omezuje přístup žen k plánování rodiny, které může potenciálně snížit mateřskou úmrtnost odhadem o 20 až 35 procent tím, že sníží vystavení žen zdravotním rizikům spojeným s těhotenstvím. Ženy, které zažívají násilí, mají tendenci mít více dětí, než samy chtějí. To nejen ukazuje, jak malou kontrolu mají nad rozhodnutími ovlivňujícími jejich sexuální a reprodukční život, ale také snižuje potenciální demografický přínos reprodukčního zdraví, který podle odhadů snižuje chudobu o 14 procent. Škodlivé praktiky rovněž poškozují zdraví matek a dětí. Dětské sňatky vedoucí k předčasnému a nechtěnému těhotenství představují pro dospívající dívky život ohrožující riziko: komplikace spojené s těhotenstvím jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí dívek ve věku 15-19 let. Mrzačení/řezání ženských pohlavních orgánů zvyšuje riziko ztíženého porodu, porodních komplikací, úmrtí novorozenců, poporodního krvácení, infekcí a mateřské úmrtnosti.

Násilí podněcuje pandemii HIV a AIDS. Násilí omezuje schopnost žen chránit se před HIV a ženy žijící s HIV nebo AIDS jsou často terčem zneužívání a stigmatizace. Mladé ženy jsou obzvláště ohroženy jak HIV, tak genderově podmíněným násilím: představují přibližně 60 % ze všech 5,5 milionu mladých lidí na světě, kteří žijí s HIV a AIDS. u žen je již nyní 2 až 4krát vyšší pravděpodobnost, že se nakazí virem HIV při pohlavním styku než u mužů, přičemž nucený sex nebo znásilnění toto riziko zvyšují, protože omezují používání kondomů a způsobují fyzická zranění. Ve Spojených státech bylo 11,8 % nových případů infekce HIV u žen starších 20 let v předchozím roce přičítáno násilí ze strany intimního partnera. Studie z Tanzanie, Rwandy a Jihoafrické republiky naznačují, že ženy, které zažily partnerské násilí, se častěji nakazí virem HIV než ty, které ho nezažily. Až 14,6 % žen v subsaharské Africe a jihovýchodní Asii uvedlo, že když odhalily svůj HIV status, jejich intimní partneři je vystavili násilí, a strach z násilí je pro ženy překážkou, která jim brání odhalit svůj status a získat přístup k odpovídající péči.

Život žen a dívek na ulicích a v městských slumech je nebezpečný. Ženy v chudých městských oblastech jsou obzvláště ohroženy fyzickým a psychickým násilím. Zejména v rozvojových zemích je u nich dvakrát vyšší pravděpodobnost, že zažijí násilí než muži. V brazilském São Paulu je každých 15 sekund napadena jedna žena. lum inhabellers]

Další studie ukazují, že:

  • V Chile stály ztráty výdělku žen v důsledku domácího násilí v roce 1996 1,56 miliardy USD, tedy více než 2 % hrubého domácího produktu (HDP) země, a v Nikaragui 29,5 milionu USD, tedy 1,6 % národního HDP v roce 1997. (Morrison a Orlando, 1999)

  • V Guatemale činily náklady na násilí ekvivalent 7,3 % HDP (UNDP, 2006).
  • V Ugandě činí roční náklady na nemocniční personál ošetřující ženy kvůli zraněním způsobeným násilím ze strany intimních partnerů 1,2 milionu USD. (International Center for Research on Women-ICRW, 2009)

  • V Maroku stojí násilí mezi intimními partnery justiční systém 6,7 milionu USD ročně. (ICRW, 2009)

  • Na Novém Zélandu stojí násilí na ženách a dětech ročně nejméně 1,2 miliardy novozélandských dolarů (Snively, 1994)

  • V Makedonii stojí domácí násilí ročně 1,38 milionu USD (k roku 2006). (Gancheva, et. al., 2006)

  • V celé Evropě se roční náklady na partnerské násilí pohybují od 106 milionů eur ve Finsku, (Heiskanen, et. al., 2001 citováno v Hagemann-White, C., et al. 2006) 142,2 milionu USD v Nizozemsku, (Korf, et. al., 1997, citováno v Waters, et. al., 2004) 290 milionů USD ve Švýcarsku, (Yodanis a Godenzi, 1999 citováno v Duvvury, et. al., USD (Enval a Erikssen, 2004) až po 19,81 miliardy USD ve Švédsku (Enval a Erikssen, 2004).

  • Ve Vietnamu byly výdaje z kapes a ušlý výdělek žen, které zažily domácí násilí, v roce 2010 odhadnuty na 2,53 miliardy vietnamských dongů (UN Women, 2012).

Podívejte se na odkazy na tyto nákladové studie.

Další zdroje:

Intimate Partner Violence-High Costs to Households and Communities (ICRW a UNFPA, 2009). K dispozici v angličtině.

Addressing Violence against Women and Achieving the Millennium Development Goals (WHO, 2005). Dostupné v angličtině.

Estimating the Costs and Impacts of Intimate Partner Violence in Developing Countries A Methodological Resource Guide (ICRW, 2009). Dostupné v angličtině.

Costs of Intimate Partner Violence at the Household and Community Levels: An Operational Framework for Developing Countries (ICRW, 2004). Dostupné v angličtině.

The Costs and Impacts of Gender-Based Violence in Developing Countries (Náklady a dopady genderově podmíněného násilí v rozvojových zemích): Methodological Considerations and New Evidence (Světová banka, 2004). Dostupné v angličtině.

The Economic Dimensions of Interpersonal Violence (WHO, 2004). Dostupné v angličtině.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.