Dýchací soustava

Kde se nacházejí plíce?

Plíce se nacházejí v hrudníku na pravé a levé straně. Vpředu sahají těsně nad klíční kost (klíční kost) v horní části hrudníku až asi k šestému žebru dole. V zadní části hrudníku plíce končí kolem desátého žebra. Ochranná výstelka, která plíce kryje (pohrudnice), pokračuje až ke dvanáctému žebru. Zepředu dozadu plíce vyplňují hrudní koš, ale jsou odděleny srdcem, které leží mezi nimi.

Vzduch, který vdechujeme, vstupuje do nosu nebo úst, protéká hrdlem (hltanem) a hlasivkami (hrtanem) a vstupuje do průdušnice (trachey). Průdušnice se dělí na dvě duté trubice zvané průdušky. Pravá hlavní průduška (bronchus je výraz pro jednu z průdušek) zásobuje pravou plíci; levá hlavní průduška zásobuje levou plíci. Tyto průdušky se dále dělí na menší průdušky. Malé průdušky se dělí na menší a menší duté trubice, které se nazývají bronchioly – nejmenší vzduchové trubice v plicích. Lékařský termín pro všechny vzduchové trubice od nosu a úst až po průdušky je „dýchací cesty“. Dolní dýchací cesty jsou od hrtanu.

Na konci nejmenších průdušek jsou malé vzduchové váčky zvané alveoly. Alveoly jsou vystlány velmi tenkou vrstvou buněk. Jsou také výborně prokrvené. Drobné plicní sklípky jsou místem, kudy se do krve dostává kyslík a kudy z krve odchází oxid uhličitý (CO2).

Naše tipy na Dýchací soustava

Jak se ptát dětí na jejich zdraví

Všichni známe různé pocity, které přicházejí, když se necítíme dobře. Jako dospělí můžeme rychle diagnostikovat…

4min

Máte nárok na bezplatné očkování proti chřipce NHS

Můžete mít nárok na bezplatné očkování proti chřipce NHS u svého praktického lékaře nebo místního lékárníka. Zjistěte, zda na něj máte nárok ještě dnes.

Zjistěte více

Co dělají plíce?

Hlavní funkcí plic je pomáhat kyslíku ze vzduchu, který dýcháme, dostat se do červených krvinek v krvi. Červené krvinky pak roznášejí kyslík po těle, aby byl využit v buňkách, které se nacházejí v našem těle. Plíce také pomáhají tělu zbavit se plynu CO2, když vydechujeme. Plíce vykonávají řadu dalších úkolů, mezi které patří:

  • Změna pH krve (zda je krev více kyselá nebo zásaditá) zvýšením nebo snížením množství CO2 v těle.
  • Filtrování malých bublinek plynu, které se mohou vyskytovat v krevním oběhu.
  • Přeměna chemické látky v krvi zvané angiotenzin I na angiotenzin II. Tyto chemické látky jsou důležité pro regulaci krevního tlaku.

Jak fungují plíce a dýchání?

Dýchání se nazývá vdechování. Nejdůležitějším svalem vdechu je bránice. Bránice, která se nachází pod plícemi, je kopulovitý sval. Když se tento sval napne (stáhne), zploští se a plíce se zvětší. Tím se vzduch nasává dolů do plic.

Část kyslíku obsaženého ve vzduchu se pak může přenést do krevního oběhu. Část oxidu uhličitého v krvi se přenese do vzduchu, který je v plicích. Tím se řídí hladina kyslíku a oxidu uhličitého ve vašem krevním oběhu. Další informace o tom, jak je krev přečerpávána do plic a do zbytku těla, najdete také v samostatném letáku nazvaném Srdce a krevní cévy.

Výdech (exhalace) je opakem nádechu. Bránice a ostatní svaly hrudníku se uvolní. Tím se plíce zmenší, takže vzduch je vytlačován zpět z plic a ven ústy nebo nosem.

Základní rytmus dýchání je řízen mozkem. Část mozku zvaná mozkový kmen má speciální oblast určenou k udržování vašeho dechového vzorce. Nervové impulzy z mozkového kmene řídí stahy vaší bránice a dalších dýchacích svalů. To vše se děje bez přemýšlení. Jiné části mozku však mohou mozkový kmen dočasně ovládat. Takto jsme schopni vědomě zadržet dech nebo změnit vzorec dýchání.

Možek sice řídí základní rytmus dýchání, ale zároveň přijímá informace ze senzorů v těle. Tyto senzory jsou nervové buňky a poskytují informace, které ovlivňují rychlost a hloubku dýchání. Hlavní senzory monitorují hladinu CO2 v krvi.

Pokud se hladina CO2 zvýší, senzory vysílají elektrické impulsy do mozku. Tyto impulsy způsobí, že mozek vyšle více elektrických signálů do dýchacích svalů. Dýchání se pak prohlubuje a zrychluje a vydechuje se (vydechuje) více CO2. Hladina CO2 v krvi pak klesá zpět na normální úroveň.

Některé poruchy dýchacích cest, plic a hrudníku

  • Astma
  • Bornholmova choroba
  • Bronchiektázie
  • Rakovina plic
  • Chronická obstrukční plicní nemoc
  • Cystická fibróza
  • Škytavka (škytavka)
  • .

  • Idiopatická plicní fibróza
  • Pleurální výpotek
  • Pleuritida
  • Pneumotorax
  • Plicní embolie
  • Sarkoidóza
  • Spánková apnoe

Některé infekce plic (např. dýchacích cest

  • Bronchiolitida
  • Bronchitida
  • Nachlazení
  • Kašel
  • Epiglotitida
  • Laryngitida
  • Legionářská nemoc
  • Pneumonie
  • Sinusitida
  • Sinusitida
  • .

  • Bolest v krku
  • Tonsilitida
  • Tuberkulóza
  • Infekce horních cest dýchacích
  • Dávivý kašel

Níže uvedený diagram ukazuje, ve které části dýchacích cest se nacházejí některé infekce:

Infekce dýchacích cest

Přečtěte si o sinusitidě, angíně, faryngitidě, laryngitidě, tracheitidě, pleuritidě, bronchitidě a pneumonii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.