Co je Cushingův syndrom?
Cushingův syndrom (někdy také nazývaný Cushingův syndrom) je porucha s tělesnými a duševními změnami, které jsou důsledkem dlouhodobého nadměrného množství kortizolu v krvi. Kortizol je steroidní hormon produkovaný nadledvinami, které se nacházejí nad ledvinami. V normálním množství kortizol pomáhá tělu:
- Reagovat na stres
- Udržovat krevní tlak a kardiovaskulární funkce
- Udržovat imunitní systém pod kontrolou
- Přeměňovat tuky, sacharidy a bílkoviny na energii
Co způsobuje Cushingův syndrom?
Existují dva typy Cushingova syndromu: exogenní (způsobený faktory mimo tělo) a endogenní (způsobený faktory uvnitř těla). Příznaky obou jsou stejné. Jediný rozdíl je v tom, jak jsou způsobeny.
Nejčastější příčinou Cushingova syndromu je exogenní Cushingův syndrom způsobený lidmi užívajícími léky podobné kortizolu, jako je prednison. Tyto léky se používají k léčbě zánětlivých onemocnění, jako je astma a revmatoidní artritida. Potlačují také imunitní systém po transplantaci orgánů. Tento typ Cushingova syndromu je dočasný a odezní po ukončení užívání léků podobných kortizolu.
Endogenní Cushingův syndrom, při kterém nadledviny produkují příliš mnoho kortizolu, je vzácný. Obvykle nastupuje pomalu a může být obtížné jej diagnostikovat. Tento typ Cushingova syndromu je nejčastěji způsoben hormony vylučujícími nádory nadledvin nebo hypofýzy, žlázy umístěné na spodině mozku. V případě nadledvinek produkuje nádor (obvykle nenádorový) příliš mnoho kortizolu. V hypofýze produkuje nádor příliš mnoho ACTH – hormonu, který říká nadledvinám, aby vytvářely kortizol. Pokud je Cushingův syndrom způsoben nádorem hypofýzy, nazývá se Cushingova nemoc.
Většina nádorů, které produkují ACTH, vzniká v hypofýze, ale někdy mohou i nádory mimo hypofýzu, obvykle v plicích, produkovat příliš mnoho ACTH a způsobit ektopický Cushingův syndrom.
Jaké jsou příznaky a symptomy Cushingova syndromu?
- Přibývání na váze, zejména v horní části těla
- Kulatý obličej a nadbytečný tuk na horní části zad a nad klíčními kostmi
- Vysoká hladina cukru v krvi (cukrovka)
- Vysoký krevní tlak (hypertenze)
- Tenké kosti (osteoporóza)
- Úbytek svalové hmoty a slabost
- Tenké, křehká kůže, která se snadno odře
- Fialově červené strie (obvykle nad břichem a v podpaží)
- Deprese a potíže s jasným myšlením
- Příliš mnoho vousů u žen
Jak se Cushingův syndrom diagnostikuje?
K diagnostice Cushingova syndromu se běžně používají tři testy. Jeden z nejcitlivějších testů měří hladinu kortizolu ve slinách mezi 23:00 a 24:00 hodinou. Vzorek slin je odebrán do malé plastové nádobky a odeslán do laboratoře k analýze. U zdravých lidí je hladina kortizolu v tomto období velmi nízká. Naopak u lidí s Cushingovým syndromem jsou hladiny vysoké.
Hladinu kortizolu lze měřit také v moči, která byla sbírána po dobu 24 hodin.
Při jiném screeningovém testu se u lidí s podezřením na Cushingův syndrom měří hladina kortizolu ráno po podání noční dávky dexametazonu, laboratorně vyrobeného steroidu. Za normálních okolností způsobuje dexametazon pokles kortizolu na velmi nízkou hladinu, ale u lidí s Cushingovým syndromem k tomu nedochází.
Jak se Cushingův syndrom léčí?
Léčba Cushingova syndromu závisí na příčině.
Exogenní Cushingův syndrom odezní poté, co pacient přestane užívat léky podobné kortizolu, které užíval k léčbě jiného onemocnění. Váš lékař určí, kdy je vhodné pomalu snižovat a nakonec přestat užívat steroidní léky. Tyto léky je třeba vysazovat postupně.
U endogenního Cushingova syndromu je téměř vždy prvotním postupem chirurgické odstranění nádoru, který způsobuje vysoké hladiny kortizolu. I když je operace obvykle úspěšná, někteří lidé mohou potřebovat také léky, které snižují hladinu kortizolu, nebo radioterapii, která zničí zbývající nádorové buňky. Některým lidem musí být ke zvládnutí Cushingova syndromu odstraněny obě nadledviny.
Dotaz na lékaře
- Který typ Cushingova syndromu mám?
- Co mám dělat, pokud je můj Cushingův syndrom způsoben mými léky?
- Budu potřebovat léky na léčbu některého z mých příznaků?
- Jak dlouho bude trvat po léčbě, než mé příznaky odezní?
- Měl/a bych v rámci péče navštěvovat endokrinologa?