Pro rodinu a přátele osoby s epilepsií je hlídání jejich blízkého prostě samozřejmostí. Ale co když člověk bez anamnézy záchvatu náhle jeden prodělá? Co to znamená a co bude následovat?
Podle údajů Americké společnosti pro epilepsii se u jednoho z 26 Američanů někdy v průběhu života objeví epilepsie nebo opakované záchvaty. I když je toto onemocnění častější u dětí a starších dospělých, postihuje všechny věkové, rasové a socioekonomické skupiny.
Catrina Nieserová, koordinátorka neurovědního programu v Texas Health Presbyterian Hospital Dallas, doporučuje kroky, které je třeba během záchvatu učinit, aby byla zajištěna bezpečnost.
„Pokud má někdo ve vašem okolí záchvat, zaměřte se nejprve na to, abyste se ujistili, že je v bezpečí,“ říká. „Dejte mu za hlavu polštář, aby si neublížil. Nedržte ho na zemi a nikdy mu nic nedávejte do úst. Jakmile záchvat skončí, může být dotyčný velmi dezorientovaný.“
Hamid Kadiwala, M.D., neurolog a lékař z lékařského personálu Texas Health Fort Worth, říká, že i když je nejdůležitější řešit okamžité potřeby člověka se záchvatem, věnujte pozornost detailům, jak nejlépe umíte.
„Záchvat je klinická diagnóza,“ říká Kadiwala. „Neexistují žádné krevní testy, které by je potvrdily, a málokdy se odehrávají přímo před námi. Pokud je lidé vidí a jejich pozorování diagnózu podpoří, jejich příspěvek nám může pomoci určit, o jaký typ se jednalo a jak nejlépe postupovat dál. V tu chvíli je to děsivé, ale pokud to lze bezpečně udělat, nahrajte si člověka na telefon. Většina lidí není vyškolena, aby věděla, na co se dívat, a někdy mohou být jejich pozorování zavádějící, protože můžeme mít různé definice třesu nebo třesavky.“
Když záchvat skončí, Kadiwala doporučuje, aby byl pacient převezen na pohotovost, aby se vyloučily jakékoli závažné zdravotní problémy.
„Každý, kdo zažije svůj první záchvat, by měl být okamžitě převezen na pohotovost,“ vysvětluje. „Účelem návštěvy pohotovosti je vyloučit jakékoli bezprostřední nebo život ohrožující. Po návštěvě pohotovosti, pokud je vše v pořádku, bude pacient odeslán domů. Bude nasměrován k následné kontrole u svého lékaře primární péče a pravděpodobně dostane doporučení k neurologovi.“
Zatímco v televizi jsou záchvaty obvykle tonicko-klonické, při kterých sebou člověk nekontrolovatelně škube nebo ztuhne, ve skutečnosti jsou mnohem komplikovanější. Záchvaty jsou nejen způsobeny různými věcmi, ale mohou také vypadat velmi odlišně u každého člověka, v závislosti na tom, odkud záchvat přichází.
„Každý si myslí, že záchvaty jsou tyto velmi zřejmé věci, ale mnohokrát si po prvním velkém záchvatu uvědomíte, že se věci děly už nějakou dobu,“ vysvětluje Nieser. „Mohlo se stát, že jste ztratili čas a nevěděli jste proč. Vaše rodina si může myslet, že jste roztržitý, ale ve skutečnosti jste měl okno.“
„Jakmile dostanete svůj první záchvat, vraťte se zpět a přemýšlejte o své historii. Staly se ti někdy podivné věci, které sis nedokázal vysvětlit? Možná jste měli záchvaty déle, než si myslíte.“
Je důležité si uvědomit, že záchvaty nejsou vždy důsledkem epilepsie, ale mohou být způsobeny mnoha dalšími zdravotními problémy, jako je nemoc, zejména u dětí, nebo negativní životní styl.
„Mezi záchvaty a epilepsií je rozdíl,“ vysvětluje Kadiwala. „Záchvat je vyprovokovaný příznak něčeho špatného. Pacient může mít jeden a poté, co ho vyšetříme, vypadá vše v pořádku.“
„Epilepsie je onemocnění, kdy se záchvaty vyskytují opakovaně, takže pacient musí být na lécích. Pokud má člověk jeden záchvat a pak je vše v pořádku, pravděpodobnost, že bude mít další, je nízká. Na druhou stranu, pokud má člověk více než jeden záchvat, je velmi pravděpodobné, že je bude mít i nadále, takže je nutná medikace.“
Jakmile člověk dostane záchvat, může se ptát, zda je mu souzeno zažít další příhody. Příčina a typ záchvatů u daného člověka určí, jak bude lékař jeho stav léčit, a předpoví pravděpodobnost jejich opakování.
„Léky jsou běžnou léčbou pacientů s epilepsií, ale pokud léky nejsou účinné, jsou k dispozici i jiné způsoby léčby,“ vysvětluje Kadiwala. „Každý rok přicházejí na trh další léky, takže máme spoustu možností. Nejčastější příčinou opětovného výskytu záchvatu je stres a nedostatek spánku, takže je důležité nejen užívat léky, ale zvládat i otázky životního stylu.“
Jakmile člověk prodělá první záchvat, je běžné, že má obavy z dalšího. Nieserová říká, že nejlepším způsobem, jak se strachem bojovat, je být aktivní a navazovat kontakty.
„Někteří z těchto jedinců se uzavřou do sebe, protože mají velký strach z dalšího záchvatu a obávají se, jak je budou vnímat ostatní lidé,“ vysvětluje. „První věc, kterou je třeba udělat, je oslovit podpůrnou skupinu lidí, kteří si prošli něčím podobným. Dobrým zdrojem informací je nadace Epilepsy Foundation of Texas. Existuje také měsíční online podpůrná skupina na Facebooku, kterou prezentuje Texas Health Dallas a která představuje relevantní informace a možnost spojit se s ostatními.
Pro více informací napište na [email protected].
„Strach vás může sžírat, ale nemůžete se stáhnout ze svého života kvůli tomu, co by se mohlo stát. Promluvte si s ostatními, jděte na procházku, spolehněte se na podporu rodiny a přátel a najděte způsob, jak se zbavit stresu. Někteří lidé žijí kvůli záchvatům pod temným mrakem, ale vy se můžete rozhodnout, že se jím nenecháte ovládat. Snažte se na to stále nemyslet a soustřeďte se na věci, díky kterým se budete cítit lépe.“
.