„Ale je tu také, víte, v Písmu, říká nám ve 2. Tesalonickým 3,10 říká, ehm, ‚Vždyť i když jsme byli s vámi, dali jsme vám toto pravidlo: Nebude-li někdo pracovat, nebude jíst‘. A pak pokračuje: ‚Slyšeli jsme, že někteří z vás jsou zahálčiví‘ … Myslím, že je rozumné očekávat, že máme požadavky na práci“. -Rep. Jodey Arrington (R-Tex.), 28. března 2017
Byl to právě takový okamžik před 20 lety, který ze mě udělal biblistu. V době před přijetím zákona o reformě sociálního zabezpečení z roku 1996 jsem slyšel politické a náboženské představitele citovat Písmo, aby ospravedlnili zrušení potravinových programů a vykopnutí matek a jejich dětí z veřejné podpory. Tito vůdci, z nichž mnozí se sami označovali za křesťany, ignorovali většinu pasáží z Bible a místo toho předkládali ahistorické, nekontextuální a neetické (ne)výklady a (ne)přivlastňování biblických textů, jako je 2. Tesalonickým 3,10 a Matouš 26,11 – „Chudí budou vždycky s vámi.“
Takové výklady biblických textů nesmírně poškozovaly životy všech, ale zejména chudých. Dozvěděl jsem se o boji o teologii a biblický výklad, který byl ústředním bodem abolicionistického hnutí. V 19. století otrokáři citovali knihu Filemon a Pavlovy texty jako „Otroci, poslouchejte své pány“, aby tvrdili, že jim Bůh žehná prosperitou, když vlastní mnoho otroků a vytvářejí hromady bohatství na zádech chudých. Abolicionisté však trvali na tom, že Bůh Bible je Bohem Exodu, Bohem osvobození, který poslal Ježíše, aby hlásal dobrou zprávu chudým a propustil otroky na svobodu.
Žijeme v další chvíli, kdy je takový boj teologie a biblického výkladu nutný. V posledních několika týdnech politici a náboženští vůdci citují tytéž texty z 2. listu Tesalonickým a 26. kapitoly Matoušova evangelia, aby ospravedlnili odříznutí lidí od zdravotní péče a potravinové pomoci. Zneužívají tyto pasáže k tomu, aby obviňovali chudé z jejich chudoby, místo aby obviňovali bohaté, kteří kradou mzdy, otravují vodu a obohacují se a obohacují tím, že lidem odpírají zdravotní péči.
Obzvláště štvavý příklad přišel, když republikán Jodey Arrington (R-Tex.) citoval 2. list Tesalonickým, aby ospravedlnil zvýšení pracovních požadavků pro lidi, kteří mají nárok na SNAP, program potravinové pomoci pro nízkopříjmové skupiny. Učinil tak, aby vyvrátil názor židovského aktivisty, který se odvolával na přikázání o nasycení hladových v knize Leviticus. Před Arringtonem použili stejnou pasáž poslanci. Kevin Cramer (R-N.D.) a Stephen Lee Fincher (R-Tenn), aby ospravedlnili krácení potravinových lístků během debaty o zemědělském zákonu na rok 2013.
Používat tento verš z 2. listu Tesalonickým proti chudým je protimluv. Jsou to bohatí, koho Pavel kritizuje.
Převážná většina prvních křesťanů byla chudá, ale v době sepsání 2. listu Tesalonickým se k hnutí přidávali i někteří bohatí lidé. Když Pavel některým vytýká, že nepracují, ale těží z práce jiných, není to pokyn proti péči o chudé nebo organizování společnosti podle potřeb chudých. Je to odsouzení bohatých lidí, kteří vykořisťují chudé. To souzní s jiným novozákonním textem z Jakuba 5: „Mzda, kterou jsi nezaplatil dělníkům, kteří kosili tvá pole, křičí proti tobě. Křik ženců došel až k uším všemohoucího Pána.“
Tesalonickým není jediný text, který je ohavně zneužíván. Začátkem března použil republikán Marshall (R-Kan.) Matouše 26,11, aby ospravedlnil odříznutí milionů lidí od zdravotní péče:
Přesně jak řekl Ježíš: „Chudí budou vždycky s námi… Je tu skupina lidí, kteří prostě nechtějí zdravotní péči a nehodlají se o sebe postarat.“
Přesně jak řekl Ježíš: „Chudí s námi budou vždycky. Při nátlaku na tuto otázku Marshall pokrčil rameny: „Prostě třeba bezdomovci. … Myslím, že prostě morálně, duchovně, sociálně, prostě nechtějí zdravotní péči. . . . A já je nesoudím, jen říkám, že sociálně jsou na tom takhle.“
Chudoba není nevyhnutelná. Je to systémový hřích a všichni křesťané mají povinnost spolupracovat s chudými na tom, aby chudoba jednou provždy skončila. Moje kniha Stále s námi? Co Ježíš skutečně řekl o chudých se zaměřuje na tuto slavnou pasáž – „Chudé budete mít stále s sebou“ – abych ukázal, že se ve skutečnosti jedná o jeden z nejsilnějších biblických mandátů k ukončení chudoby.
Matouš 26,11 cituje Deuteronomium 15, jeden z nejvíce osvobozujících sobotních předpisů v Bibli a návod, jak se řídit Božími přikázáními k ukončení chudoby, odpuštění dluhů a propuštění otroků.
V tomto týdnu 50. výročí projevu Rev. Dr. Martina Luthera Kinga Jr. z newyorského kostela The Riverside Church „Beyond Vietnam“ musíme číst Matouše 26,11 spolu s výrokem Dr. Kinga o skutečném soucitu:
Skutečná revoluce hodnot nás brzy přiměje zpochybnit férovost a spravedlnost mnoha našich minulých i současných politik. Na jedné straně jsme povoláni k tomu, abychom si hráli na dobrého samaritána na životní cestě, ale to bude jen počáteční akt. Jednoho dne musíme dojít k poznání, že celá Jerichova cesta se musí proměnit, aby muži a ženy nebyli na své cestě po životní dálnici neustále biti a okrádáni. Skutečný soucit je víc než jen hodit minci žebrákovi. Dochází k tomu, že stavba, která produkuje žebráky, potřebuje přestavět.
Ježíš Kristus, ten, kterého následuji, přišel přestavět stavby, které produkují žebráky – a miliardáře. Neměli bychom to udělat i my?