Pokud jste stejně jako já někdy byli v „halfsie“ – neboli matoucím moderním chodícím rituálu, kdy chodíte na romantické schůzky po dobu až šesti měsíců, rozhodně boucháte, ale nesetkáváte se s rodiči ostatních – možná jste si říkali, co to proboha děláte. Chodíme spolu, nebo jsme přátelé s výhodami? (Dodatečně, můžeme začít říkat „halfsie“?) Jeden můj „bývalý“ (protože můžete vůbec někoho, s kým jste náhodně chodili, ale jen rok, nazvat bývalým bez vzdušných uvozovek?) mi to řekl ve chvíli, kdy se zamýšlel nad naším společně stráveným časem: „Myslím, že se mi líbilo cítit se s tebou jako ve vztahu, ale vztah jsem nechtěla.“
No, nemůžeš si zaplavat a nezmoknout (tak se v Albánii říká „mít svůj dort a taky ho sníst“), nemůžeš chytit dva zajíce najednou (Korea) a nemůžeš smířit kozu se zelím (Rumunsko). Nedostatek vztahů byla moje chyba; měl jsem se chovat méně „na cokoliv“. Přesto, pokud nejste ve vážném vztahu, ale dáváte P do V, nebo dáváte V s V, nebo upřímně řečeno cokoli, co vám plave na lodi, co to sakra vůbec děláte?“
Ve světě ne-vztahů existují rozdíly, protože bohužel jsme mileniálové a nedokážeme přestat rozvracet odvětví, vztahy nevyjímaje. Můžu si nechat vyvalit oči?“
Takže kdybych se měl pokusit vysvětlit svému tátovi, který je neustále ohromen randícími návyky naší generace, jaký je rozdíl mezi přátelstvím s výhodami a nezávazným randěním, navrhl bych několik lakmusových papírků:
Držíte se za ruce?“
A nejen v záchvatu vášně. (Dobře, ano, rozhodně bych o ničem z toho nemluvil se svým tátou.) Držení za ruce? Ano? Náhodně se scházíte. Ne? Pravděpodobně šukáte. To jste se vedle sebe ani neprošli po ulici? Určitě spolu chodíte. Ale hele, to je taky sranda!“
Píšete si i jiné věci než „Jsi vzhůru?“
Pokud si píšete jako normální lidi, které zajímá, jaké má ten druhý dny, tak spolu nezávazně chodíte. Pokud si posíláte výhradně takové ty esemesky typu „Přijdeš?“, jste v prde*i.
Jdete spolu na večeři?“
Nebo do kina či na drink (ne jako do sportovního baru, ale na romantický drink ve stylu Speakeasy)? Randíte nezávazně. To proto, že doslova chodíte na rande, a to je randění. Ani jeden z vás v tom nemusí být kvůli udržení, ale je to významnější než zvonit jeden druhému, abyste se podívali na „Twin Peaks“ a pak se vykostili. To by bylo přátelství s výhodami (ovšem přátelství s dobrým televizním vkusem).
Věšíte se na veřejnosti?“
Viz výše. Mělo by to být zřejmé, ale potvrdím vám to: Pokud je to tvrdé ne, jste přátelé s výhodami. Vlastně možná ani nejste přátelé…
Není to skutečná fam, ale fam fam? Znáš přátele toho člověka (mimo jeho spolubydlícího) a stýkají se s tvými? Randíte spolu nezávazně. Pokud tě jejich kamarádi znají, vědí o tobě nebo dokonce jen znají tvé jméno, děláš víc než jen kamarádství s výhodami. Pokud jste ovšem nevznikli ve stejném okruhu přátel ještě předtím, než jste spolu začali spát. V takovém případě na toto pravidlo neber ohled.
Mluvíš opravdově?“
Rodiny. Obavy. Rozvod. Smrt. Láska. Cíle. Největší kousek pizzy, který jste kdy jedli. To všechno jsou věci, o kterých pravděpodobně mluvíte jen tehdy, když se spojíte na nějaké emocionální úrovni. (Dobře, zapomeňte na ten kousek.) Přesto, i když o všech těchto věcech můžete mluvit s někým, s kým si to nezávazně rozdáváte, v kostech cítíte, když se skutečně spojíte a trochu si propadnete i mimo ložnici. Bae se možná ještě brzy odstěhuje, ale tohle představuje nezávazné randění, ne jen přátelství s výhodami.
Mluvili jste o tom, „co jste“?“
Jde o tohle: Můžete dělat všechny postesknutí, slídění po playlistu Spotify a rovnou „najdi si kamarády“, které chcete, ale pokud nejste schopni zeptat se osoby, se kterou se intimně sbližujete, na to, co máte za lubem, nechováte se k sobě správně. Ano, pokud se vám líbí neformální atmosféra přátel s výhodami, kterou s touto osobou máte, je to úžasné. Je však skvělé ujistit se, že jsou na stejné vlně, protože fyzická intimita nikdy nic nekomplikovala, bez ohledu na to, jak moc jste opravdu pohodoví.
Pokud přemýšlíte, jestli jste „přátelé s výhodami“ nebo „nezávazně chodíte“, což jsou upřímně řečeno jen dva různé způsoby, jak říct neexkluzivní, tedy „bez závazků“, pak byste si o tom měli se svým „partnerem“ rychle promluvit. Nemusíte být agresivní ani potřební; můžete jen říct: „Nevadí ti, že spolu budeme jen spát, že?“ Nebo se můžete zeptat: „Vidíš, že to někam povede?“. Jen se na tyto věci neptej uprostřed známosti, pokud chceš dostat jasnou odpověď. Postkoitální vztah je také drsný. Ptejte se ve skutečně střízlivé chvíli, kdy kolem vás nebouří hormony. Díky jasnosti bude cokoli, co spolu děláte, mnohem příjemnější.