Chlamydie (C. trachomatis, C. pneumoniae, C. psittacci, C. pecorum)

  • Co jsou chlamydie?
  • Statistika o chlamydiích
  • Rizikové faktory chlamydií
  • Progrese chlamydií
  • Příznaky chlamydií
  • Klinické vyšetření chlamydií
  • Jak se chlamydie diagnostikují?
  • Prognóza chlamydií
  • Léčba chlamydií
  • Prevence chlamydií

Co jsou chlamydie?

Chlamydie jsou pohlavně přenosná infekce způsobená bakteriemi. Existují tři hlavní druhy chlamydií způsobující lidskou infekci: Chlamydia trachomatis, Chlamydia pneumoniae (známá také jako Chlamydophila pneumoniae) a Chlamydia psittacci.
C. pneumoniae a C. psittacci způsobují infekce dýchacích cest.
C. trachomatis způsobuje infekce, které mohou postihnout oči, urogenitální oblast nebo způsobit zápal plic u dětí narozených infikovaným matkám, v závislosti na způsobu přenosu infekce. Trachom je nepříjemná infekce očí, která vytváří malá zrníčka podél spojivky (tenká blána pokrývající povrch oka a vnitřní povrch víčka). To může vést k vředům, zjizvení a slepotě. Infekce C. trachomatis je jednou z nejčastějších sexuálně přenosných infekcí (STI) ve Spojených státech, Velké Británii a Austrálii. C. trachomatis je často zařazována do kategorie negonokokových uretritid. Příznakem chlamydií je uretritida (zánět močové trubice, která odvádí moč z močového měchýře), která není způsobena kapavkou Neisseria gonorrhoea.

Statistické údaje o chlamydiích

Organismy chlamydií jsou rozšířeny po celém světě.
C. trachomatis je v současné době velmi častá a nejčastější sexuálně přenosná infekce v Austrálii. Běžně jsou postiženi zejména muži a ženy ve věku 15 až 25 let. Běžně probíhá bez příznaků, takže se snadno přenáší mezi sexuálními partnery. Výskyt C. trachomatis neustále stoupá, v letech 1995-1999 došlo k 76% nárůstu. Trachom je častý u australských domorodců a je důležitou příčinou zjizvení rohovky a slepoty.
C. pneumoniae a C. psittacci se vyskytují celosvětově a jsou častými původci atypických zápalů plic.

Muži

Chlamydie jsou v současnosti nejčastější pohlavně přenosnou chorobou u mužů. Nejvíce ohroženi jsou mladí, sexuálně aktivní muži. U 20 % mužů s kapavkou se vyskytnou také chlamydie. Muži trpí přední uretritidou, ale přibližně čtvrtina mužů bude mít mírné nebo žádné příznaky. Ve 40 % případů negonokokové uretritidy je příčinou chlamydie.

Ženy

U žen se infekce obvykle vyskytuje v endocervixu a je velmi častá – postiženo je až 5 % žen. Ženy jsou mnohem častěji asymptomatické. Přibližně 40 % žen s kapavkou bude mít současně chlamydiovou infekci.

Děti

Jelikož se C. trachomatis přenáší pohlavním stykem, u dětí se obvykle nevyskytuje. Kojenci se však mohou nakazit v době, kdy jsou v děloze infikované matky. Kojenci dostávají infekce očí, nosu, krku nebo plic. Novorozenecký zánět spojivek způsobuje otok, výtok a erytém, a pokud není léčen, může vést k zápalu plic. Chlamydiová konjunktivitida se vyskytuje přibližně u 25 % kojenců, kteří mají infikovanou matku. Kojenecký zápal plic se obvykle objeví několik týdnů po narození a vyskytuje se u 10-20 % kojenců vystavených bacilům při porodu.

Rizikové faktory pro chlamydie

C. trachomatis:

  • U genito-urinární infekce je hlavní příčinou chlamydiové infekce nechráněný pohlavní styk. Ačkoli u pacientů s jakoukoli sexuálně přenosnou infekcí (STI) existuje zvýšené riziko koinfekce s jinou STI, nejčastější je koinfekce chlamydií a kapavky. Nechráněný pohlavní styk (bez kondomu) s novým partnerem (během 3 měsíců) nebo pohlavní styk s mnoha partnery zvyšuje riziko chlamydiové infekce. Orální nebo anální sex může způsobit faryngitidu, respektive proktitidu.
  • C. trachomatis se může přenášet porodními cestami infikované matky a u novorozenců vystavených chlamydiím při porodu se může o 5-13 dní později vyvinout konjunktivitida.
  • Oční infekce (trachom nebo inkluzní konjunktivitida dospělých) se přenáší kontaminovanýma rukama, kapénkami, oblečením a mouchami.

C. trachomatis se může přenášet i v průběhu porodu. pneumoniae:

  • Respirační infekce vyvolaná C. pneumoniae se přenáší z člověka na člověka prostřednictvím infekčních aerosolů.

C. psittacci

  • C. psittacci je přenášena mnoha druhy ptáků (zejména papoušky) a může být přenesena na člověka při kontaktu s infikovanými ptáky.

Progrese chlamydií

  • C. trachomatis může u mužů způsobit uretritidu (zánět močové trubice). U žen způsobuje cervicitidu (zánět děložního čípku – otvoru dělohy), uretritidu nebo salpingitidu (zánět vejcovodů, které odvádějí vajíčka z vaječníků). Reaktivní artritida je systémový syndrom postihující oči, klouby a močovou trubici, kterému často předchází infekce genitálními chlamydiemi.
  • LGV je typ genitální infekce, při které dochází k postižení genitálií, následovanému zánětem a zduřením lymfatických uzlin v tříselné oblasti a systémovými příznaky, případně s chronickou ulcerací jako následkem.
  • Trachom může vést k progresivnímu zánětu spojivky na očním víčku s jizvením víčka a intruzí řas – což může vést k odřeninám rohovky a potenciální slepotě.
  • Kojenecká pneumonie a neonatální konjunktivitida se obvykle vyskytují 1 až 3 týdny po narození a jsou obvykle nekomplikované.
  • C. psittacci a C. pneumoniae jsou obvykle nekomplikované. C. psittacci však může v epidemických případech způsobit těžkou pneumonii s postižením několika orgánových systémů.

Jak se chlamydie diagnostikují?

  • Laboratorní vyšetření může odhalit obecné známky chlamydiové infekce – zvýšený počet bílých krvinek, zvýšený CRP (nespecifický marker zánětu).
  • CXR může odhalit atypický obraz pneumonie u C. pneumoniae a C. psittacci.

Prognóza chlamydií

Včasná léčba antibiotiky je velmi úspěšná a může zabránit vzniku dlouhodobých komplikací.
Pokud se tyto infekce neléčí, mohou vést k závažným onemocněním a mohou se přenést na sexuální partnery. Neléčená genitální infekce u mužů může vést k prostatitidě, epididymitidě a neplodnosti. U žen se infekce může rozšířit do dělohy (lůna) a vejcovodů, což vede k onemocnění známému jako pánevní zánětlivé onemocnění (PID). To způsobuje bolesti břicha, vaginální výtok, bolest při pohlavním styku a může vést k neplodnosti a abnormálnímu těhotenství.
Oční trachom může vést ke slepotě v důsledku chronického zjizvení rohovky.

Léčba chlamydií

Léčba genitálních chlamydií pomocí antibiotik po odebrání vzorků na laboratorní testy. Režimy pro nekomplikovanou infekci zahrnují 100 mg 12hodinového doxycyklinu po dobu 7 dnů nebo 1 g jednorázové perorální dávky azitromycinu.
Je důležité, abyste každému, s kým jste měli pohlavní styk, sdělili, že máte infekci chlamydiemi, aby mohl být léčen a předešlo se tak nepříjemným komplikacím. To je obzvláště důležité, protože chlamydie mohou probíhat bez příznaků. Všichni sexuální partneři musí být vyšetřeni. Pacientům je zaručena důvěrnost. Kromě toho byste neměli mít pohlavní styk, dokud nebude ukončena celá kúra antibiotik pro léčbu chlamydií. Během léčby chlamydií se také doporučuje vyhýbat se alkoholu, protože může inhibovat účinek antibiotik a alkohol může vést k sexuální aktivitě.
Novorozenecké infekce chlamydiemi by měly být léčeny erytromycinem po dobu 10-14 dní.
Při respirační infekci C. pneumoniae a C. psittacci – tetracyklin nebo erytromycin po dobu 10 až 14 dní. Často je nutná opětovná léčba chlamydií a infikovaní ptáci s C. psittacci by měli být rovněž léčeni chlortetracyklin-hydrochloridem.

Další informace

Další informace o různých typech pohlavně přenosných infekcí, prevenci pohlavně přenosných infekcí, léčbě a vlivu na plodnost naleznete v části Pohlavně přenosné infekce.

Prevence chlamydiových infekcí

Prevence chlamydiových infekcí zahrnuje:

  • Vždy používejte kondom: Ty jsou nejlepší antikoncepční metodou, která zabraňuje přenosu pohlavně přenosných chorob, jako jsou chlamydie;
  • Mějte dlouhodobé vztahy, ve kterých oba partneři nejsou nakaženi a žádná z osob nemá další partnery;
  • Omezte počet svých sexuálních partnerů: Čím méně lidí budete mít pohlavní styk, tím menší je pravděpodobnost, že se nakazíte patogenním mikroorganismem chlamydií;
  • mluvte se svými partnery o pohlavně přenosných chorobách;
  • podstupte včasnou léčbu chlamydií, pokud máte podezření, že se u vás projevují příznaky chlamydií.
  1. Cotran, Kumar, Collins. Robbins, Patologický základ onemocnění. Šesté vydání. W.B. Saunders Company, 1999.
  2. Grosskurth, Mayaud, Mosha, Todd, Senkoro, Newell, Gabone, Changalucha, West, Hayes, Mabey. ‚Asymptomatic gonorrhoea and chlamydial infection in rural Tanzanian men‘ British Medical Journal, 1996, vol. 312, pp. 277-280.
  3. Kumar P, Clark M. Clinical Medicine. Fourth Ed. W.B. Saunders Company, 2002. str. 120-122
  4. Longmore, Wilkinson, Rajagopalan. Oxford Handbook of Clinical Medicine. Sixth Ed. Oxford University Press, 2004.
  5. Murray PR. Rosenthal KS., Kobayashi GS, Pfaller MA. Lékařská mikrobiologie. 3. vyd. Mosby 1999.
  6. Therapeutic Guidelines: Antibiotika verze 12. Therapeutic Guidelines Limited, 2003.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.