Byl Kryštof Kolumbus hrdina, nebo padouch?

Ať už se svátku říká Kolumbův den, nebo Den původních obyvatel, jedno je jisté – tento svátek rozvíří moře debat, které by převrátily i loď Santa Maria. Zatímco mnohé školní učebnice představují Kryštofa Kolumba jako slavného objevitele, který objevil Ameriku, historie vykreslila mnohem složitější obraz. Byl muž z Janova statečný objevitel, nebo chamtivý nájezdník? Nadaný navigátor, nebo bezohledný dobrodruh? Zde je několik faktů, které byste měli zvážit, až příště uslyšíte někoho recitovat: „V roce 1492 se Kolumbus plavil modrým oceánem…“

Kolumbus nikdy neobjevil Ameriku, ale jeho plavba nebyla o nic méně odvážná

I kdybyste přehlédli nepříliš významný fakt, že v roce 1492 už v Severní Americe žily miliony lidí, faktem je, že Kolumbus nikdy nevstoupil na naše břehy. Ve skutečnosti si 12. října připomínáme den jeho příjezdu na Bahamy. Kolumbus sice dosáhl pobřeží dnešní Kuby, Haiti a Dominikánské republiky a prozkoumal pobřeží Střední a Jižní Ameriky, ale v Severní Americe nikdy nevyvěsil španělskou vlajku. (Za prvního Evropana, který pravděpodobně doplul do Severní Ameriky, je považován Leif Eriksson, který dosáhl Kanady 500 let předtím, než Kolumbus vyplul na západ.)

Možná nikdy nedosáhl Asie, jak plánoval, ale nelze slevit z obrovské vůle, kterou k uskutečnění své cesty potřeboval. Ve svých 41 letech se vzepřel odpůrcům napříč Evropou a vedl čtyři plavby přes neprobádaný oceán na dřevěných plachetnicích, které nebyly určeny pro náročné vody Atlantiku.

PŘEČTĚTE SI VÍCE:

Mnozí už věřili, že svět je kulatý

V roce 1492 už většina vzdělaných Evropanů věřila, že Země je kulatá. Ve skutečnosti šlo o myšlenku, kterou prosadili již staří Řekové v 5. století před naším letopočtem. Na rozdíl od rozšířeného mýtu se Kolumbus nevydal na cestu, aby dokázal, že svět je kulatý, ale že je možné jej obeplout, přičemž tuto cestu objevitel drasticky podcenil.

Sjednal lukrativní dohodu se Španěly

Kolumbus měl ze své cesty získat značné bohatství a moc, podmínky vyjednal se španělským králem Ferdinandem a královnou Isabelou. Jeho smlouva s panovníky, nazvaná Kapitulace Santa Fe, jmenovala Kolumba admirálem, místokrálem a guvernérem všech zemí, které objevil. Uvádělo se v ní také, že si Kolumbus může ponechat 10 procent z veškerého „zboží, ať už perel, drahých kamenů, zlata, stříbra, koření a jiných předmětů“, které „získá“ na novém území. Kolumbus měl možná skutečně vznešené úmysly, když plul na západ, ale jeho dohoda se Španělskem naznačuje, že jeho záměry zdaleka nebyly nezištné.

Zotročoval a mrzačil domorodé obyvatelstvo

Když Kolumbus poprvé vstoupil na Hispaniolu, setkal se s domorodým obyvatelstvem zvaným Tainové. Byla to přátelská skupina, která s námořníky ochotně obchodovala se šperky, zvířaty a zásobami. „Byli velmi dobře stavění, měli krásná těla a velmi pěkné tváře,“ zapsal si Kolumbus do svého deníku. „Nenosí zbraně a neznají je….Měli by být dobrými sluhy.“ Domorodí obyvatelé byli brzy přinuceni k otroctví a trestáni ztrátou končetiny nebo smrtí, pokud nenasbírají dostatek zlata (jehož část si Kolumbus směl ponechat pro sebe). Mezi brutálním zacházením Evropanů a jejich infekčními nemocemi byla během několika desetiletí populace Tainů zdecimována.

Byl zatčen španělskou vládou

V roce 1499 se španělští panovníci dozvěděli o špatném zacházení se španělskými kolonisty na Hispaniole, včetně bičování a poprav bez soudu. Kolumbus, který byl guvernérem tohoto území, byl zatčen, spoután a dopraven zpět do Španělska. Ačkoli některá obvinění mohla být vykonstruovaná jeho politickými nepřáteli, Kolumbus králi Ferdinandovi a královně Izabele přiznal, že mnohá obvinění byla pravdivá. Kolumbus byl zbaven titulu guvernéra.

Několik evropských zemí Kolumba odmítlo

Po téměř deset let Kolumbus lobboval u evropských panovníků, aby financovali jeho nákladnou výpravu za objevením západní námořní cesty do Asie. V roce 1484 se neúspěšně pokusil získat podporu portugalského krále Jana II, jehož odborníci se domnívali, že Kolumbus podcenil, jak daleko bude muset doplout. O tři roky později se obrátil na anglického krále Jindřicha VII. a francouzského krále Karla VIII., ale opět byl odmítnut. V roce 1486 ho zpočátku odmítlo i Španělsko, ale španělští panovníci změnili názor a nakonec souhlasili s financováním jeho cesty.

Ať už to bylo dobré, nebo špatné, Kolumbus vytvořil most mezi starým a novým světem

Kolumbova cesta umožnila výměnu rostlin, zvířat, kultur, myšlenek (a ano, i nemocí) mezi západní a východní polokoulí. Jakmile se Evropanům podařilo dosáhnout téměř všech částí zeměkoule, začal nový moderní věk, který navždy změnil svět.