Bojkot autobusů v Montgomery (1955-56)

Bojkot autobusů v Montgomery ve státě Alabama byl zásadní událostí hnutí za občanská práva ve 20. století. Večer 1. prosince 1955 odmítla Rosa Parksová, montgomerská švadlena, která se vracela z práce, uvolnit své místo v autobuse bělochovi a následně byla zatčena. Předseda místní pobočky Národní asociace pro podporu barevných (NAACP) E. D. Nixon využil tohoto zatčení k zahájení bojkotu autobusů v boji proti segregované autobusové dopravě ve městě. Nixon společně s Jo Ann Robinsonovou z Ženské politické rady a dalšími černošskými vůdci připravil plány bojkotu.

Myšlenka bojkotu se objevovala již několik měsíců. Nixon i Robinsonová čekali na zkušební obsazení, aby mohli u soudu napadnout politiku segregovaných autobusů. Věděli, že budou mít velkou podporu černých žen, které tvořily většinu uživatelů autobusů. Jediné, co chybělo, byla dobrá testovací kandidátka a vážená Rosa Parksová ze střední třídy se zdála být pro tuto roli ideální.

V pátek 2. prosince Robinsonová vytvořila leták, který rozeslala černošským rodinám v okolí Montgomery. Leták informoval o zatčení Parksové a zmiňoval, že 75 % cestujících autobusem tvoří černoši, a pokud dojde k bojkotu autobusového systému, bude město nuceno věnovat těmto zákazníkům pozornost. Vyzýval pak k bojkotu autobusů v pondělí 5. prosince.

Robinson si domluvil schůzku s reverendem Ralphem Abernathyem a reverendem Martinem Lutherem Kingem mladším, duchovními dvou největších černošských církví ve městě. Ti sice zpočátku váhali, ale nakonec souhlasili s účastí a uspořádali schůzku v baptistickém kostele na Dexter Avenue, Kingově kostele, aby bojkot naplánovali. Byla vytvořena nová organizace Montgomery Improvement Association (MIA), která měla bojkot vést, a reverend King byl jmenován jejím předsedou. Bylo také rozhodnuto, že bojkot bude pokračovat, dokud nebudou autobusy segregovány. Aby se lidé mohli během bojkotu pohybovat po městě, církve zakoupily nebo pronajaly automobily a vozy pro přepravu lidí.

Mezitím příznivci bojkotu napadli zákonnost segregace autobusů u soudu. Jejich případem Browder v. Gayle se nakonec zabýval Nejvyšší soud USA, který 13. listopadu 1956 rozhodl ve prospěch žalobců. Bojkot skončil 20. prosince 1956, 381 dní po jeho zahájení. Autobusy v Montgomery byly nyní integrované.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.