Zvyšují pesticidy riziko rakoviny?
Co říká věda: Vztah mezi expozicí pesticidům a rizikem vzniku rakoviny je stále obtížné rozpoznat. Zemědělci a další zaměstnanci v zemědělství mají celkově nižší výskyt rakoviny, což se do značné míry přičítá jejich fyzicky aktivnímu životnímu stylu a nižšímu počtu kuřáků. Přesto se některé druhy rakoviny – především lymfom, mnohočetný myelom a rakovina prostaty – vyskytují v této populaci častěji.
Někteří odborníci předpokládají, že ke zvýšenému výskytu těchto specifických druhů rakoviny může výrazně přispívat expozice pesticidům a dalším chemickým látkám. Nejnovější údaje ze studie Agricultural Health Study (AHS), nejdéle trvající prospektivní kohortové studie zkoumající možnou souvislost mezi pesticidy a rakovinou, potvrzují důkazy o zvýšeném riziku některých druhů rakoviny, ale ne jiných. Po sledování více než 84 000 aplikátorů pesticidů a jejich manželek v Iowě a Severní Karolíně v letech 1993-2006 výzkumníci zaznamenali celkově výrazně nižší výskyt rakoviny – konkrétně rakoviny ústní dutiny, tlustého střeva, plic, močového měchýře a ledvin – ve srovnání s obecnou populací těchto států. Výzkumníci však zjistili zvýšené riziko řady dalších druhů rakoviny, včetně mnohočetného myelomu, rakoviny prostaty, rakoviny rtu a některých podtypů nehodgkinského lymfomu.
V následné studii se skupina AHS pokusila určit riziko rakoviny prostaty spojené s konkrétními pesticidy. Studie z roku 2013 publikovaná v časopise American Journal of Epidemiology odhalila, že čtyři insekticidy – fonofos, malathion, terbufos a aldrin – byly spojeny s významně zvýšeným rizikem agresivní rakoviny prostaty u zemědělců a komerčních aplikátorů pesticidů.
Dvě následné studie skupiny AHS zjistily souvislosti mezi několika běžně používanými pesticidy a zvýšeným rizikem vzniku konkrétních druhů rakoviny. Jedna studie uváděla souvislost mezi pesticidy DDT, lindanem, permethrinem, diazinonem a terbufosem a určitými podtypy nehodgkinských lymfomů, zatímco další studie uváděla zvýšené riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a plic u skupiny AHS vystavené acetochloru. Autoři studie o acetochloru však dospěli k opatrnému závěru, když uvedli, že „vzhledem k chybějícímu trendu mezi expozicí a odpovědí, malému počtu exponovaných případů a relativně krátké době mezi použitím acetochloru a vznikem rakoviny tato zjištění vyžadují opatrnost při interpretaci a další zkoumání.“
Jiné studie však neodhalily žádnou zřetelnou souvislost mezi některými pesticidy a rizikem vzniku rakoviny. Přehled epidemiologických studií z roku 2012 nenalezl důkazy o zvýšeném riziku rakoviny u lidí vystavených populárnímu herbicidu glyfosátu a přehled epidemiologických důkazů z roku 2013 zkoumající souvislost mezi atrazinem a rizikem rakoviny dospěl k závěru, že „neexistuje příčinná souvislost mezi atrazinem a rakovinou a že občasné pozitivní výsledky lze přičíst zkreslení nebo náhodě“.
Co říkají odborníci: Podle doktora Paola Boffetty, MPH, ředitele Institutu pro translační epidemiologii a profesora oddělení hematologie a lékařské onkologie a oddělení preventivní medicíny na Mount Sinai School of Medicine: „U osob s vysokou úrovní expozice pesticidům je souvislost velmi pravděpodobná u některých druhů rakoviny, jako je lymfom nebo myelom a možná také rakovina prostaty. Ale u jiných druhů rakoviny si myslím, že důkazy nejsou příliš silné. U spotřebitelů nízká úroveň expozice pravděpodobně riziko rakoviny nezvyšuje.“
Souvislost mezi pesticidy a rizikem rakoviny je složitá. Všechny pesticidy jsou testovány na obecnou toxicitu a většina pesticidů spojených s rakovinou u zvířat byla zakázána. „Zbývají nám chemické látky, které nevykazují účinek na zvířecích modelech,“ řekl doktor Boffetta.
Kromě toho je obtížné studovat účinky jednotlivých pesticidů u lidí. Například zemědělci a aplikátoři používají řadu chemických látek v různých kombinacích, a jsou tak v průběhu času vystaveni působení mnoha látek. „Stává se velmi náročným identifikovat lidi vystavené pouze jednomu pesticidu, a proto je obtížné určit, který jednotlivý pesticid nebo chemikálie mohou lidi ohrozit,“ uvedl doktor Boffetta. „Nemyslím si, že u nějakého konkrétního prostředku můžeme tvrdit, že existuje přesvědčivý důkaz, že způsobuje rakovinu, ale některé studie ukazují zvýšené riziko rakoviny u osob, které jsou významně vystaveny pesticidům.“
Přestože je podle doktora Boffetty zapotřebí dalšího výzkumu, aby se určila příčinná souvislost, je podle něj důležité celkově snížit úroveň expozice. „Doporučoval bych snížit expozici tam, kde je to možné, zejména u aplikátorů a zemědělců. U spotřebitelů se možná vyplatí být opatrnější, i když jejich riziko bude pravděpodobně velmi nízké.“
Paní Zoumasová poznamenala, že u spotřebitelů neexistuje jasná souvislost mezi expozicí pesticidům a rizikem vzniku rakoviny. „Nezdá se, že by ekologické produkty byly přínosem,“ uvedla paní Zoumasová. „Možná je důležitější ovoce dobře umývat a dávat si pozor na specifické druhy ovoce, známé jako ‚špinavý tucet‘, které obsahují vyšší množství pesticidů.“
Verdikt: „Ovoce je třeba dobře umývat a dávat si pozor na specifické druhy ovoce, tzv:
Pravděpodobné u lidí s vysokou úrovní expozice (zemědělci a aplikátoři pesticidů), ale nepravděpodobné u spotřebitelů s velmi nízkou úrovní expozice.