Blog

40. Dean Berkeley a jeho družina (alias Bermudská skupina)

Malíř: John Smibert ,Rok: cca 1729-39 – George Berkeley opustil v roce 1729 Londýn, aby na Bermudách založil vysokou školu; na památku svého odjezdu si spolu se svým doprovodem nechal zhotovit portrét. Výsledný obraz je zajímavým konverzačním kouskem: Berkeley je zároveň dobře začleněn do skupiny a vystupuje jako vizionář. Vzhlíží k nebi, aby přijal poselství, které předává prostřednictvím klikatého vzoru koberce svému amanuensovi po pravici diváka. Je to jako božská hra na telefon: Můj telefon, m-m-můj telefon.

39. Na obrázku je vidět, že se jedná o božskou hru na telefon: Můj telefon, m-m-můj telefon. Smrt generála Wolfa

Malíř: Smrt britského generála Jamese Wolfa během bitvy u Quebecu za sedmileté války ztvárnil West jako by se podobala Kristu. V této neolamentační scéně je Wolfe během svých posledních chvil obklopen. Postava klečícího indiána, který je zdánlivě ztracen v hlubokém zamyšlení, dodává scéně jedinečný americký ráz. Westova neuvěřitelná historická malba byla ve své době kritizována za to, že předměty zobrazuje v dobovém oblečení. Před Westovým obrazem se mělo za to, že klasický oděv je jediným vhodným způsobem, jak tuto událost zvěčnit.

Watson a žralok

Malíř: Watson a žralok byl inspirován událostí, která se odehrála v přístavu v Havaně na Kubě. V roce 1749 byl čtrnáctiletý Brook Watson při plavání v přístavu napaden žralokem. Na pomoc mu přišli jeho stateční kolegové z lodi. Copley mistrně zinscenoval všechny prvky této bouřlivé scény, aby dosáhl maximálního účinku. Mohl si Copley vybrat k zobrazení dramatičtější okamžik?“

George Washington (Athenaeum)

Malíř: Stuart, rok: 1796 – Stuartův obraz je předlohou pro Washingtonův portrét na dolarové bankovce. Je tak pravděpodobně nejvíce reprodukovaným americkým obrazem všech dob. Stuart se zabýval také dolarem. Protože si uvědomoval přitažlivost svého Washingtonova portrétu v Athenaeu, rozhodl se jej nedokončit; místo toho se věnoval výrobě co největšího počtu jeho kopií. Dolar, dolar bill y’all!“

Umělec ve svém muzeu

Malíř: Charles Wilson Peale, rok: 1822 – Peale tvrdí, že umění je přesným přepisem pozorovatelných skutečností, od pečlivě vykresleného krocana až po precizně spravované klece plné americké fauny. Škoda, že jeho zdvižená ruka jako by neměla žádnou spojitost s ramenem.

Mírové království

Malíř: Edward Hicks, rok: asi 1825-30 – kvakerský kazatel Hicks namaloval 61 různých verzí této kompozice. Věřil, že jeho obrazy mohou předávat důležitá náboženská ponaučení. Pod vedením kvakerů je Amerika rájem, kde spolu mírumilovně koexistují i lev a vůl.

Pohled z hory Holyoke v Northamptonu ve státě Massachusetts (The Oxbow)

Malíř: Klíčem k pochopení tohoto obrazu je pohyb. Při pohledu z hory Mount Holyoke vznikla Oxbow, když se řeka Connecticut protlačila kolem svých břehů a vytvořila zakřivený tvar. Čteme-li obraz zprava doleva, jeho nálada je zlověstná; před námi je jen bouře. Při čtení zprava doleva vládne optimismus; bouře pominula a zanechala za sebou sluneční svit.

Reverend John Atwood a jeho rodina

Malíř: Henry F. Darby, rok: 1845 – hyperrealistický vzhled sedících na tomto obraze může být známkou tlaku rané fotografie na malířskou praxi. Darbymu bylo pouhých sedmnáct let, když namaloval tento obraz reverenda Atwooda a jeho rodiny. Zbožný vzhled sedících – čtou pět biblí – je postaven do kontrastu s módním nábytkem a bujnými textiliemi, které je obklopují.

Veselý člobrda

Malíř: George Caleb Bingham, rok: 1846 – námětem tohoto obrazu jsou muži na říčních člunech na Mississippi. Loď nese malý náklad, což naznačuje, že míří zpět po řece Mississippi. Muži se volně věnují volnočasovým aktivitám, zatímco ústřední postava této trojúhelníkové kompozice tančí na melodii, kterou nemůžeme slyšet.

Kindred Spirits

Painter: Asher Brown Durand, rok: 1849 – Spirits byla Durandova pocta jeho drahému a zesnulému příteli Thomasi Coleovi. Durand vytvořil dokonalý kompozitní pohled na Coleova oblíbená místa, Kaaterskillské vodopády a Catskillskou zátoku. Cole štětcem ukazuje k velkému záhrobí, svému poslednímu cíli, zatímco se na něj dívá jeho přítel William Cullen Bryant. Tento obraz byl slavně zakoupen od Newyorské veřejné knihovny jako jiný druh pocty pro muzeum Crystal Bridges v Bentonville v Arkansasu.

Washington Crossing the Delaware

Malíř: Emanuel Gottlieb Leutze, rok: 1851 – toto vyobrazení nebezpečného přechodu George Washingtona přes řeku Delaware před bitvou u Trentonu je možná nejslavnějším americkým obrazem všech dob. Je určen k prohlížení s Wagnerovou Jízdou valkýr, která hraje v pozadí.

Veterán na novém poli

Malíř: Tento veterán z občanské války, v popředí s odhozeným sakem a čutorkou, sklízí na poli zlatou pšenici, což evokuje Smrtku. Kosu má veterán připevněnou tak, jako by měl za války připevněnou zbraň. Divákovi je odepřena možnost spatřit veteránovu tvář, když kosí pšenici v rozpuku; to jen umocňuje pochmurný podtón obrazu.

Among the Sierra Nevada Mountains, California

Malíř: Albert Bierstadt, rok: 1868 – nádherně provedené obrazy Alberta Bierstadta byly v 60. letech 19. století určeny pro horký trh s velkolepými pohledy na národní hranice. Bierstadt byl přistěhovalec a tvrdě pracující podnikatel, který zbohatl díky svým malířským dovednostem a talentu pro sebepropagaci. Svá plátna vystavoval jako divadelní představení, prodával vstupenky a podstrkoval novinové články – strategie, kterou jeden kritik popsal jako „obrovskou mašinérii reklamy a nadsázky“. Bierstadtova plátna byla pečlivě zarámována, instalována v zatemněné místnosti a ukryta za luxusními závěsy. Ve stanovený čas bylo dílo odhaleno a sklidilo bouřlivý potlesk.

27. května 2011 se konala slavnostní vernisáž. Ledger Painting (Abbottova ledgerová kniha)

Malíř: Kmen Čejenů, rok: asi 70. léta 19. století – Až do druhé poloviny 19. století indiáni z plání často zaznamenávali své ústní tradice v malbách na skalách, stěnách jeskyní a tee-pee. Jakmile se objevitelé vydali na západ, objevily se knihy a zrodila se nová forma – malba do knihy. Umělci používali k zachycení důležitých událostí akvarel a tužky. Na této malbě se bojovník účastní nájezdu.

Uspořádání v šedé a černé: Portrét malířovy matky

Malíř: James Abbott McNeill Whistler, rok: 1871 – Tento obraz je mnohem víc než jen zápletka v seriálu Pan Bean nebo název epizody seriálu Arrested Development. Je označován jako americká ikona nebo „americká Mona Lisa“ a je symbolem mateřství a rodinných hodnot. Whistler, který se vyhnul jakékoli sentimentální hodnotě, tento obraz krátce po jeho vytvoření zastavil a nakonec skončil v pařížském Musée d’Orsay.

The Gross Clinic

Malíř: Thomas Eakins, rok: 1875 – na tomto „nejsilnějším, nejhrozivějším a nejvíce fascinujícím“ obraze je Eakinsův autoportrét v roli sedící postavy, která čmárá psacím náčiním, jež je stejně tak skalpelem jako perem. Jeho základem je operace rakovinného stehenního svalu mladého muže, kterou vedl doktor Gross a jíž byl Eakins svědkem. Obraz byl odmítnut pro uměleckou výstavu na Centennial Exposition v roce 1876; byl odsunut jako ornament do expozice U.S. Army Hospital.

24. V roce 1876 byl obraz vystaven na Výstavě umění. Madam Pierre Gautreau (také známá jako Madame X)

Malíř: John Singer Sargent, rok: 1884 – Skandál! Když byl tento obraz vystaven na pařížském salonu v roce 1884, jedno ramínko šatů subjektu spadlo na rameno. Diváci byli vzrušení i zděšení. Matka madam X požadovala, aby byl obraz stažen. Sargent to odmítl s odůvodněním, že ji namaloval tak, jak byla oblečená. Později pásek přemaloval, aby vypadal bezpečněji.

23. Lekce hry na banjo

Malíř: Henry Ossawa Tanner, rok: 1893 – Tannerův obraz patří k prvním, které realisticky zobrazují černošské Američany. V té době byli černoši obvykle zobrazováni způsobem, který lze zdvořile označit za „stereotypní“. Tento skvělý malý obraz velmi citlivě zobrazuje, jak se znalosti předávají mladším generacím. Banjo se tak stává metaforou pro znalosti a moudrost starších lidí.

Stag at Sharkeys

Malíř: George Bellows, rok: 1909 – Bellows byl většinou profesionální hráč baseballu, který se stal umělcem. Díky tomu si všímá zejména boxerů/jelenů, kteří v ringu vystrkují růžky. Drsná, špinavá vulgárnost zápasu se odráží i v publiku, zejména v postavě na vzdálené straně ringu, která se zdá být stejně násilná jako událost, kterou sleduje.

21. března 1943 se konal zápas o titul mistra světa v boxu. Portrét německého důstojníka

Malíř: Marsden Hartley ,Rok: 1914 – Hartleyho portrét padlého přítele Karla von Freyburga hýří symboly a bujarými barvami. Paleta je fauvistická, zatímco roztříštěný pohled je standardní kubismus. Číslice čtyři může být odkazem na přítelův pluk, zatímco čtyřiadvacet značí věk, v němž byl jeho drahý přítel zabit. Mnozí badatelé připisují hluboce emotivní povahu portrétu skutečnosti, že Freyburg a Hartley mohli být milenci.

Brooklynský most

Malíř: Joseph Stella,Rok: 1919-1920 – Ačkoli Stella neztvárnil most věrně, jeho obratná kompozice obsahuje nejvýraznější prvky mostu, včetně chodníků pro pěší, gotických oblouků a houštiny drátů a kabelů. Pekelně červená barva v dolní části obrazu kontrastuje s nebesky modrou, která je středem kompozice. Stellův obraz je afektivní a sugestivnější, než by byl doslovný přepis mostu.

Problém, se kterým všichni žijeme

Malíř: Norman Rockwell, rok: 1964 – Co na to říct? Jedná se o velmi dojemný obraz, který namaloval legendární a velký Američan. Norman Rockwell se proslavil svými ilustracemi pro Saturday Evening Post. Byl také velmi zdatným malířem. Toto dílo ukazuje jeho citlivý vztah k americkému hnutí za občanská práva. Děj vypráví příběh Ruby Bridgesové. Byla to šestiletá afroamerická dívka, která překonávala barevnou bariéru na zcela bílé státní škole v New Orleansu. Tato statečná holčička čelila posměškům davu rozzlobených bělochů.

Americká gotika

Malíř: Ano, vím, že jste tento obraz už někdy viděli, ale už jste se na něj opravdu podívali? Pokud ano, zjistili byste, že obraz je přísně uspořádaný. Vidle v mužově ruce se zrcadlí v podobném vzoru na prošití jeho kombinézy. Pruhy jeho košile se odrážejí v prknech domu a stodoly za ním. Žena je do kompozice zapojena vzorem kruhů na košili, které se rýmují s brýlemi na mužově tváři. V konečném rýmovém vzoru je dvojice vykreslena strnule, což nakonec souzní se samotným povrchem, na němž je namalována: prknem.

Jack-in-the-Pulpit

Malíř: Georgia O’Keeffeová, rok: 1930 – Mrakodrapy, lebky nebo *ehm* květiny, O’Keeffeová použila stejnou techniku pro zobrazení všech. Zvětšuje předmět až k okrajům rámu, čímž vzniká zcela frontální, předimenzované zobrazení. Vše, co O’Keeffeová zachytila, tak získává totemickou kvalitu: je třeba to uctívat.

16. Série stěhování, panel 1

Malířka: Jacob Lawrence, rok: 1940 – Série The Migration Series (1940-41) Jacoba Lawrence, sekvence 60 obrazů, zobrazuje masové stěhování Afroameričanů z venkovského Jihu do měst na Severu mezi první a druhou světovou válkou – vývoj, kterému veřejnost předtím věnovala jen malou pozornost.

Nighthawks

Painter: Edward Hopper, rok: 1942 – Na to, že z obrazu kape pocit osamělosti a odcizení, si kupodivu drží docela dobrou společnost. Vzhled Blade Runnera jím byl inspirován. Wim Wenders tuto scénu slavně ztvárnil pro film ve filmu v Dějinách násilí. V jedné z epizod seriálu Simpsonovi se tato scéna výrazně objevila. Tom Waits napsal album písní inspirovaných touto scénou. Gottfried Helnwein ve filmu Boulevard of Broken Dreams nahradil sedící Marilyn Monroe, Humphreyho Bogarta, Jamese Deana a Elvise. Joyce Carol Oatesová napsala román, v němž zobrazeným postavám vdechla vnitřní život.

Svoboda od nedostatku

Malíř: Norman Rockwell, rok: 1943 – Rockwell namaloval čtveřici pláten pro sérii Čtyři svobody inspirovanou projevem FDR; Čtyři svobody zahrnovaly svobodu projevu, svobodu vyznání, svobodu od strachu a svobodu od nedostatku. Svoboda od nedostatku byla reprodukována ve vydání Saturday Evening Post, kde mnoho Američanů vidělo Rockwellovy ikonické domácí obrazy. Tento obraz je příznačný pro Rockwellovu znepokojivou nostalgii: vše je většinou v pořádku, až na podivně vypadajícího chlapce v zadní zadní části kompozice.

Christinův svět

Malíř: Andrew Newell Wyeth, rok: 1948 – Snad proto, že byl špatně chápán jako zobrazení teenagerovské úzkosti, patřil po desetiletíChristinin svět k základním plakátům kolejních pokojů. Na obraze je ve skutečnosti zobrazena Christina Olsonová, žena, která byla v důsledku degenerativního onemocnění ochrnutá od pasu dolů. Wyeth vtiskl výjevu emoce – i pro diváka, který si není vědom Olsonové osudu – prostřednictvím napjaté, ale neviditelné linie táhnoucí se mezi její hlavou a vrcholem domu. Christinin cíl se zdá být nemožně vzdálený.

Jedna: Číslo 31

Malíř: Jackson Pollock, rok: 1950 – Pollock byl proslulý tím, že pracoval s plátnem na podlaze a používal jakékoliv prostředky k tomu, aby barvu svalil kolem sebe. Pollock přiznával, že tyto zdánlivě abstraktní „kapající“ obrazy jsou někdy reprezentativní, a dodával, že „když pracujete ze svého podvědomí, určitě se objeví figury.“ Přeložím ti to: dívej se na něco dostatečně dlouho a uvidíš…

Tři vlajky

Malíř: Jasper Johns, rok: 1958 – Johnsovi se zde podařilo zbavit vlajku velké části jejího symbolického významu. Místo toho nutí diváka soustředit se na bohatě malované plochy a hloubku, která vznikla poskládáním tří pláten na sebe.

Elegie ke Španělské republice

Painter: Robert Motherwell, LXX Rok: cca 1961 – Motherwell byl v době španělské občanské války teprve teenager, ale hluboce ho zasáhla. Na toto téma vytvořil více než 200 obrazů. Mohl bych zde argumentovat ve prospěch symbolů, forem a abstrakce, ale říkejme prostě penisu, penisu.“

9. Známý malíř a malířka. Marilyn Diptych

Malíř: Andy Warhol, rok: 1962 – Ve své tvorbě se zaměřoval na populární kulturu a zároveň oslavoval společenské a materiální hodnoty střední třídy, které vstřebal, když vyrůstal uprostřed krize. Průmyslový ateliér, kterému říkal továrna, změnil jeho styl z ruční malby na sítotisk na plátno z montážní linky. Kontinuální obraz naznačuje symbol pohyblivého obrazu, který tolik proslavil Marilyn Monroe. Na fotografii je zachycena Monroe jako hvězda, nikoliv jako osoba. S využitím formátu diptychu z byzantských ikon křesťanských světců zobrazuje Marilyn v biblických proporcích. Vede diváka k zamyšlení nad životem Monroe, aby získal vlastní smysl díla.

Sugar Shack

Malíř: Mysleli jste si, že to namaloval J.J. z Dobrých časů? Ne, namaloval to Ernie Barnes alias desátý hráč draftu NFL z roku 1960. Čerpal ze svého jižanského dětství a sportovních zkušeností, aby vykreslil tekutá těla stylem, který je spíš manýristický než „Dy-no-mite!“

Robert Colescott Stránka z učebnice amerických dějin

Malíř: Colescott, rok: 1975 – Satira je název Colescottovy hry. Ve své tvorbě se neustále zabývá otázkami rasové reprezentace a historie tím, že známé historické postavy přetváří na známé západní obrazy jako Afroameričany. Na tomto obraze se z George Washingtona, generála revoluční války a prvního prezidenta USA, stává George Washington Carver, černošský vědec a vynálezce.

Sleepwalker

Malíř: Eric Fischl, rok: 1979 – Měli bychom se smět dívat na náměsíčného chlapce stojícího v dětském bazénku? Močí? masturbuje? Fischl má zvláštní schopnost udělat z diváka voyeura, nicméně čím víc se na tento obraz díváme, tím méně mu rozumíme.

5. Fischl má zvláštní schopnost udělat z diváka voyeura. Lebka

Malíř: Jean-Michel Basquiat, rok: 1981 – Basquiat byl předčasně vyspělým dítětem a v sedmi letech mu matka darovala výtisk Grayovy anatomie, z níž později vycházel při tvorbě svých mistrovských a dekonstruovaných postav. Na tomto obraze nám Basquiat představuje tvář ve tvaru lebky. Ačkoli je obraz doplněn očima, nosem a zuby, vyvolává v nás iluzi, že obličej je neúplný a kosti zpod povrchu vystupují stejně zřetelně jako barvy v pozadí. Hlava je vyplněna Basquiatovými iluzivními graffiti, což vyvolává dojem, že v obličeji jsou formy a postavy, ale při bližším pohledu je obličej jen změť abstraktních linií a tvarů.

Velká Amerika

Malíř: Marshall si bere na paškál naše americké choutky, ať už lásku k zábavním parkům, jako je kalifornský Great America, nebo naši (někdejší) chuť na otroctví. Národní galerie ve svém oznámení o akvizici Marshallova obrazu jej interpretuje takto: „Ve Velké Americe představuje projížďku lodí strašidelným tunelem zábavního parku jako střední cestu otroků z Afriky do Nového světa. To, co by v jiných rukou mohlo být dílem těžké ironie, se místo toho stává jemným propletením dějin malířství a rasy.“

Self-Portrait

Malíř: Chuck Close,rok: cca 2000-1 – Closeova rozměrná plátna jsou neuvěřitelně detailní a nutí diváka spojovat drobné geometrické detaily do jednoho souvislého obrazu. Mnozí si kladli otázku, zda k dosažení pixelového efektu svých obrazů používá počítače. Ne. Close pořizuje fotografie svých objektů a poté fotografie a plátno, které má namalovat, rozdělí do mřížky.

Bush at Abu Ghraib

Malíř: Saul, rok: 2006 – Saulova malba s kyselým nádechem představuje šklebícího se prezidenta George W. Bushe, který jednou rukou objímá znetvořeného, prostříleného iráckého vojáka, zatímco druhou rukou zkoumá vojákova zdeformovaná ústa. Bushovo gesto mohlo být ovlivněno řadou uměleckohistorických zdrojů. Je otázkou, na které gesto Saul odkazuje: Na obchodníka na Geromově obraze Trh s otroky, který zkoumá ústa potenciálního kupce? Nebo je to Caravaggiův Pochybující Tomáš strkající ruce do Kristových ran. To nakonec ví jen Saul…

Barack Obama/Naděje

Malíř: Tento obrázek, který mnozí z nás znají jako plakát vylepený všude na podporu současného prezidenta Baracka Obamy, začal svůj život jako koláž o rozměrech 60 x 44 cm ve Faireyho ateliéru. OBEY.